Výsledky kontroly užitkovosti v předních chovech českého strakatého plemene

Výrazné nárůsty užitkovosti předních chovů českého strakatého skotu ve východočeské, středočeské i západočeské oblasti ČR ukazují velký potenciál tohoto plemene příznivě reagovat na zlepšené podmínky chovu a prezentovat genetický potenciál v mléčné užitkovosti tohoto plemene.

Předností českého strakatého plemene je jeho dobrý zdravotní stav (který je schopen podržet i při vysoké užitkovosti), utváření končetin a paznehtů (zvláště důležité pro volné technologie), kvalitativní parametry mléka a vysoký obsah bílkovin a v neposlední řadě i produkce kvalitního masa (přední chovatelé jsou schopni u býků ve výkrmu dosahovat denní přírůstky 1200 až 1300g do konečné hmotnosti 650 až 700 kg a zařazení do třídy elita, eventuálně E,U,R)

V tabulce 1 je uveden přehled vývoje mléčné užitkovosti za posledních pět let v podnicích, kde je vybírán větší počet matek býků do šlechtitelského programu „CZ čestr“.

Z tabulky 1 je patrný rozdílný nárůst užitkovosti v jednotlivých chovech. Nejvyšší je v ALA a. s. Řepníky s  meziročním nárůstem téměř 600 kg mléka v období posledních pěti let. Při 180 uzávěrkách to představuje nárůst produkce 108 000 kg mléka a zvýšení tržeb o 810 000 Kč za rok ( při  ceně 7,50 za litr mléka ).
Je pochopitelné, že z průměrné užitkovosti 4000 kg mléka je zvýšení užitkovosti o 2000 a více kg méně náročné než z výchozí užitkovosti o 1500 kg vyšší. Přesto výrazného nárůstu užitkovosti bylo dosaženo i v Kasejovicích, Kolovči, Malči, Nekoři, Kameničné, Nové Vsi-Vísce, Liboměřicích a Bolehošti, tedy v podnicích, které investovaly ať už do technologií, tak do výživy a genetiky.
Rozdíly v mléčné užitkovosti mezi chovy však stále zůstávají, v roce 1996 to bylo 1645 kg a v loňském roce dokonce 1930 kg. Potěšitelné však je, že procentický obsah bílkovin se ani při výrazných nárůstech mléčné produkce nesnižuje, ba právě naopak. Nejvyšší obsah bílkoviny mají v současné době v Příkosicích, Poličce, Kolovči a Nekoři.
Důležitým ukazatelem pro šlechtitelskou práci je i plemenná hodnota stáda, která vždy nemusí přímo korespondovat s výší absolutní užitkovosti, ovlivněnou specifickými podmínkami chovu.
V tabulce 2 uváděné údaje o počtech MB jsou včetně mladých potenciálních matek. Údaje o plemenných hodnotách v první části tabulky jsou z posledních laktačních lístků, kde jsou i průměry stájí a směrodatné odchylky za stáje s matkami býků. Druhá část tabulky uvádí průměry aktuálních plemenných hodnot celého podniku k 1.3.2001.
Zajímavé z hlediska plemenných hodnot je porovnání PH a velikosti směrodatné odchylky v šlechtitelských chovech (stájích s vybíranými plemenicemi) oproti celým podnikům. O kvalitním výběru, který zužuje variabilitu stájí v PH svědčí údaje z ŠCH Nekoř, Polička, Příkosice, Merklín a Draženov, kde jsou na šlechtitelských chovech podstatně vyšší plemenné hodnoty a naopak nižší směrodatná odchylka oproti celému podniku.
Ačkoli jsou plemenné hodnoty krav vypočítávány v rámci jednotlivých stájí, prakticky všechny stáje, ze kterých jsou matky býků vybírány, mají (pokud jsou PH vypočítány) nadprůměrné PH proti populaci krav v ČR.
Šlechtění českého strakatého plemene je vedeno komplexním selekčním programem, který má své základy v šedesátých letech. V současné době předkládá Svaz chovatelů českého strakatého skotu MZe šlechtitelský program plemene a řád Plemenné knihy k posouzení. Vývoj do roku 2005 předpokládá udržení stavu dojených krav českého strakatého plemene nad 200 000 kravami a zvýšení počtu krav bez tržní produkce mléka, které by v převážné většině měly základ v českém strakatém plemeni.
Rok 2000 naznačil, že chov českého strakatého plemene může být ekonomicky výhodným a stabilizujícím prvkem našeho zemědělství a proto je perspektivní i do budoucnosti.

Ing. Danuše Kolářová,
Holding Českomoravská plemenářská unie, k.s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *