Výsledky výzkumu patří do zemědělské praxe

V obci Velká Chyška u Pacova se v listopadu loňského roku konala výroční konference věnovaná 60. výročí založení Výzkumného ústavu živočišné výroby,v. v. i. v Praze Uhříněvsi. Konferenci pod názvem Výzkum pro praxi uspořádal výzkumný ústav již tradičně, letos již po šestadvacáté, ve spolupráci se Zemědělským družstvem Velká Chyška.

Konference se zúčastnili zástupci zemědělských podniků, chovatelů i veterinářů se zájmem o transfer výsledků výzkumu do praxe a také o nové informace z oboru, což bylo patrné nejen na hojné účasti ,ale i  v diskusi po přednáškách i ukončení semináře.

Úvodní část konference byla věnována historii, ale i současnosti a činnosti výzkumného ústavu a také historii spolupráce mezi VÚŽV a zemědělským družstvem ve Velké Chyšce.

Dva hlavní referáty byly zaměřeny na prezentaci dvaceti významných nákladových rezerv v chovu skotu a aktuální problematice uplatnění nových zásad ochrany půdy před erozí.

Ing. Josef Kořínek z Regionálního pracoviště ÚZEI Praha v Karlových Varech se ve své přednášce zaměřil na implementaci standardů GAEC v praxi.

  Ochrana půdy před erozí

Standard vstoupil v platnost 1. ledna 2010 a jeho cílem je především ochrana půdy před vodní erozí a snaha o omezení negativního působení erozí. Od 1. července 2011 začala platit nová pravidla hospodaření pro boj s půdní erozí, tzv. GAEC 2, ve kterém se požadavky rozšiřují z ploch silně erozně ohrožených i na plochy mírně erozně ohrožené.

Kromě technologií, které se využívají na silně erozně ohrožených půdách (bezorebné setí/sázení, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí/sázení do ochranné plodiny a důlkování) budou zemědělci moci využívat při zakládání porostů širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice) na mírně erozně ohrožených půdách i následující technologie:

setí/sázení po vrstevnici – řádky porostu budou vedeny převážně (minimálně na 80% plochy) ve směru vrstevnic, tolerovaná bude odchylka od vrstevnice do 20°,

přerušovací pásy – pás jiné než širokořádkové plodiny o minimální šířce 6 m bude založen po každých 300 m na pozemcích o průměrné sklonitosti do 3°, po každých 250 m na PB o průměrné sklonitosti 3–5°, po každých 200 m na pozemcích o průměrné sklonitosti nad 5°, přerušovací pás může být „zárodkem“ nového krajinného prvku,

zasakovací pásy – pás jiné než širokořádkové plodiny o minimální šířce 6 m bude založen u paty půdního bloku,

osetí souvratí – souvratě budou osety jinou než širokořádkovou plodinou, minimální šířka 6 metrů,

odkameňování.

V prvním období l budou kontroly SZIF u mírně ohrožených půd upozorňovat na projevy eroze bez udělování sankcí. Ty budou podle ing. Kořínka spuštěny od roku 2013.

 

Rezervy v chovech skotu

O rezervách v produkčních nákladech, které mohou pomoci chovatelům skotu ke správné kalkulaci, výpočtu či alespoň hrubému odhadu ekonomické efektivnosti chovu, přednášel  přizvaný doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.. Na výsledky v chovu mají vliv stav chovného prostředí, plemeno dojnic, krmení a výživa a lidský faktor.

Rozhodující pro následný vývoj jalovic, resp. užitkovost dojnic je první den živote telete. Přežívání telat, jak uvedl doc. Doležal, je přímo závislé na zájmech chovatele. O celém průběhu vývoje telete rozhodují první minuty, první hodiny jeho života. V chovech jsou stále ještě značné rezervy v napájení mlezivem, ošetřovatelé často neznají podstavu mlezivové výživy. U 90 % podniků chybí kontrola kvality mleziva, není evidována kvalita mleziva, množství skutečně přijatého mleziva telaty a mlezivo také není oddojeno do 2 hodin po porodu. Telata se po narození většinou ani neváží! Dalšími problémy v období odchovu telat jsou rezervy v napájení mlékem, resp. mléčnou krmnou směsí do 2. měsíců věku telete. Mléko a  MKS bývají dávkovány odhadem, telata jsou potom překrmována, což se projevuje jejich průjmy. Stejně tak je pouze odhadována také teplota nápoje . Jeho optimální teplota by měla být 37 až 40 °C, v zimních měsících ale bývá pak až 42 °C. Pokud se pro telata využívá okyselené mléko, musí navazovat také používání okyselené MKS. I tady jsou v mnoha chovech značné rezervy v nedostatečné teplotě vody, nedodržení poměru ředění, nepoužívají se odměrky a směs může být také nedokonale rozmíchaná, s hrudkami.

Možnosti, jak zefektivnit odchov telat vidí doc. Doležal také ve starterové výživě, v jejím pozdním zahájení ve věku telat vyšším než 7 dní věku, v tom, že granule ve starteru bývají rozdrcené granule, že obsahuje málo celého zrna a bývá zaplísněný. Chovatelé také telat krmí nadbytečným množstvím mléčného nápoje (více než 4,5 l) a telata naopak nemají dostatek napájecí vody.

V oblasti reprodukce je velmi důležité včasné zapouštění jalovic, a to mezi 14. a 16. měsícem věku v hmotnosti okolo 360 kg a o kohoutkové výšce nad 127 cm.

Krmná dávka pro odchov jalovice musí být sestavena pro přírůstek 800–900 g za den a pravidelně se musí hodnotit růst zvířat a kondice.

V období před otelením je třeba kravám zajistit dostatek efektivní vlákniny, minerálií, i mikroprvků a vitamínů v krmné dávce, vyloučit jakýkoliv stres a nevhodné technologie, zajistit welfare, komfort, a kvalitní ošetřovatele. Při prvních příznacích telení včas přesunout krávy do individuálních porodních kotců.

 

V chovu dojnic je rozhodující činností dojení a při ní se musí dodržovat několik zásad:

·        posoudit zdravotní stav a stupeň znečištění struků a vemene,

·        zajistit perfektní osvětlení vemene,

·        neodstřikovat mléko do utěrky nebo do ruky nebo dokonce na podlahu,

·        dokonale očistit vemeno, resp. struky,

·        přednostně ošetřit pouze struky,

·        nezapomínat na konce struků, resp. ústí strukového kanálku,

·        připravit si mokrou toaletu s desinfekcí,

·        pozorně očišťovat silně znečištěná vemena, resp. struky,

·        dokonale osušit struky,

·        po očistě vemena, resp. struků vyloučit další styk ruky dojiče se struky,

·        nešetřit na utěrkách,

·        rozvážit, zda volit bavlněné nebo papírové utěrky,

·        manipulovat jen s čistou utěrkou,

·        věnovat pozornost čistotě dojicího zařízení,

·        správné nasazovat strukové násadce.

 

Eliminace mastitid, je podle doc. Doležala v rukách dojiče a ošetřovatele. Je to především  hygiena lože, hygiena dojení, desinfekce struků a vemene, seřízení dojicího zařízení, prohlídka vemene a struků před dojením a postdiping.

 Doc. Doležal na závěr přednášky shrnul, že rezervy v odchovu telat spočívají v managementu odchovu, technologii odchovu a kritickými fázemi jsou období telení, první minuty po narození, období mléčné a starterové výživy a období výživy rostlinné. Rezervy v chovu skotu se dají nalézt jak v managementu, tak v technologii ustájení dojnic, v krmení a napájení a dojení.

 

Klíčové informace:

·        Výroční konference v Chyšce u Pacova byla věnovaná 60. výročí založení Výzkumného ústavu živočišné výroby,v. v. i. v Praze Uhříněvsi.

·        Konference Výzkum pro praxi se zúčastnilo asi 65 zástupců zemědělských podniků, chovatelů i veterinářů.

·        Dva hlavní referáty byly zaměřeny na prezentaci dvaceti významných nákladových rezerv v chovu skotu a aktuální problematice uplatnění nových zásad ochrany půdy před erozí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *