Vysokoprodukčním dojnicím travní senáž nestačí

ZEAS, a. s., Pod Kunětickou horou se sídlem ve Starém Hradišti hospodaří v Polabí na 2735 ha zemědělské půdy. Chová 550 holštýnských dojnic, které dosahují průměrné užitkovosti 9200 l mléka. Při této vysoké dojivosti je třeba dojnicím zajistit dostatečný přísun živin, a to hlavně z objemných krmiv. Jak se jim výroba objemných krmiv daří, jsme se ptali ředitele podniku Ing. Vladimíra Řehounka.

Výživu dojnic má ZEAS Pod Kunětickou horou postavenou na třech objemných krmivech – na kukuřici LKS, vojtěškové senáži a kukuřičné siláži.
Průměrná užitkovost celého stáda za loňský rok byla 9200 litrů při produkci 316 kg bílkovin na jednu dojnici. Farma Brozany dosáhla bez čtyřiceti litrů dokonce 10 000 litrů (316 kg bílkovin). Taková užitkovost předpokládá, aby maximum živin dostaly dojnice z objemného krmiva. Vyrobit kvalitní objemná krmiva o vysoké koncentraci živin však není jednoduché.
„Již několik let se nám velmi dobře daří kukuřice LKS – při sušině 55 % má standardní kvalitu. Na výrobu LKS máme velice dobrou řezačku Deutz Fahr, která má diskový corn-cracker. Na rozdíl od většiny typů řezaček, které nechávají poměrně velké kusy vřeten, rozdruží diskový drtič vřetena mnohem lépe, silážní hmota se snáze udusává a nezůstává v ní tolik vzduchu,“ pokračuje Vladimír Řehounek.
„Se stoupající užitkovostí jsme byli nuceni nahradit travní senáže vojtěškou, která obsahuje o 5 až 7 % více dusíkatých látek. Pro nás je rozhodující, aby dojnice vyprodukovala denně 15 l mléka z objemu. A ten musí obsahovat živiny ve vysoké koncentraci.“
Recept z Německa
Vojtěška je , jak známo, bohatá na živiny, ale pro malý obsah volných cukrů se těžko senážuje. Návod na vylepšený způsob konzervace vojtěšky přivezli zootechnik a agronom z návštěvy u německého výživáře a farmáře Dr. Piepera. Šlo o vyřešení rovnoměrného přídavku melasy do vojtěškové senáže.
„V roce 2002 jsme naředěnou melasu aplikovali běžným postřikovačem na jednotlivé vrstvy přímo v senážním žlabu. Výsledky však nebyly takové, jaké jsme očekávali,“ říká k tomu ředitel. V loňském roce se ale podniku podařilo pronajmout aplikátor, který používá Dr. Pieper. Vyřešil se tak problém rovnoměrného rozptylu melasy do senážní hmoty. Z cisterny o obsahu 2600 litrů připojené za řezačkou je naředěná melasa vstřikována na konci komínu řezačky do sklizené vojtěšky. Tento způsob aplikace melasy zvýšil obsah kyseliny mléčné ve výsledné senáži a zlepšil její chuťové vlastnosti. Zvířata ji velice dobře přijímají.
A jak ředitel dodává, tato metoda se výborně osvědčila: „Stroj, který jsme měli pro rok 2003 pronajatý, letos koupíme. Vyzkoušeli jsme také aplikaci močoviny stejným způsobem do kukuřičné siláže, což mělo rovněž příznivý efekt. Letošní kukuřičná siláž sice měla mírně vyšší sušinu, ale jinak je hodnocena, stejně jako senáž, výborně. Náklady na výrobu senáže i siláže jsou vyšší, protože melasa i močovina pochopitelně něco stojí. Zvýšené náklady na výrobu krmiv se však bohatě vrátí zvýšením produkční účinnosti takto vyrobených krmiv.“
Nový vertikální krmný vůz o objemu 9,5 m3, který zde nedávno koupili, je podle slov ředitele výrazně lepší než bývalý se třemi horizontálními šneky.Robustní konstrukce a jednoduchost zaručují rychlé zamíchání. Krmná dávka je načechraná a dojnice ji lépe přijímají.
„Současně s krmným vozem jsme si pořídili místo frézy vykusovač, který zachovává podíl hrubé vlákniny v krmivu. Do krmné dávky se tak už nemusí přidávat balastní krmiva jako seno a sláma,“ podotkl ředitel.

Co dělat s loukami a pastvinami?
Ve Starém Hradišti senážují také určitou část travních porostů. Tyto senáže jsou vhodné maximálně pro kategorie zaprahlých krav a jalovic. Více než polovinu musí využívat jako pastviny a louky na seno pro krávy bez tržní produkce mléka – masný skot.
„Katastrální území, v nichž hospodaříme, nespadají do oblastí LFA, ale kvalita pozemků v našem podniku je více než z poloviny problematická. Jsou zde kyselé louky v okolí vodních toků, písčité pozemky s velmi slabou vrstvou ornice, nebo naopak těžké, jílovité a zamokřené stanoviště, kde se nevyplatí pěstovat nic jiného než trávy. Travní porosty mít musíme, ale co s nimi. Dojnice s vysokou mléčnou užitkovostí potřebují vojtěšku, proto nezbývá nic jiného než na trvalých travních porostech chovat krávy bez tržní produkce mléka, bohužel v současné době téměř bez dotací. V roce 1990 jsme jako první v republice začali s chovem masného plemene charolais. Investovali jsme do zatravnění, ohrad, zimovišť, genetického materiálu a nakonec jsme dostali přidělená prémiová práva pouze na 30 % krav. Domníváme se, že český systém přidělování prémiových práv je nesprávný a přímo odporuje celoevropskému, kde tuto dotaci dostává chovatel bez ohledu na to, v jaké oblasti hospodaří. A to proto, že tyto krávy nedojí! Doufám, že až vstoupíme do EU, bude celý systém přehodnocen a dojde k nápravě,“ říká Vladimír Řehounek.

Nosnými plodinami společnosti na orné půdě jsou obiloviny (1100 ha), slunečnice (290 ha), řepka ozimá (220 ha). Na 300 ha pěstují kukuřici, na 230 ha vojtěšku. Zbytek jsou TTP a půda uvedená do klidu. Chov dojného skotu je v současné době neziskový, ale přináší podniku pravidelný měsíční zdroj příjmů. Je důležitý také z hlediska produkce hnoje a pěstování krmných plodin, aby se udržela dostatečná úrodnost na půdně problematických pozemcích.

Můžeme konkurovat evropským farmářům ?

Další záležitostí, která ředitele ZEAS, a. s., Pod Kunětickou horou trápí, je cena mléka v porovnání se státy EU. „ Od mlékárny dostáváme kolem 8 Kč. Vyrovnávací příplatek od státu byl v loňském roce 11 haléřů a letos snad 20 haléřů na 1 litr. To je vše. Oproti tomu evropský farmář má sice vyšší náklady, ale dostává v přepočtu 37 haléřů z evropského rozpočtu a hlavně další 2 a více korun z národního rozpočtu, takže utrží za l litr mléka minimálně o 2,20 Kč více. Pokud nebude cena mléka dotována alespoň na 9 Kč, budeme evropským farmářům konkurovat jen velice těžko. Je zde reálné nebezpečí, že stavy dojných krav se u nás ještě sníží.“
Ředitele společnosti rozčiluje také to, že se vzhledem k nedostatečné kontrole ze strany ministerstva dále podvádí. „Existují případy, že o podporu na krávy bez tržní produkce mléka žádají i chovatelé, kteří tyto krávy dojí a mnohdy je ani nepasou. Český svaz chovatelů masného skotu již loni na jaře navrhoval, že s touto kontrolou pomůže, ale byl odmítnut a žádná kontrola se neprovedla. Nebylo by od věci, kdyby do této kontroly byla zapojena např. Agrární komora,“ navrhuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *