Vysoký nárůst užitkovosti je ovlivněn nejen kvalitním ustájením

Východní Čechy jsou oblastí bohatou nejen na kulturní památky, ale především na stáda dojného skotu. Nedaleko Hradce Králové u Nechanic se nacházi obojí ve vzdálenosti několika kilometrů od sebe. Kulturní památkou je zámek ve stylu anglické romantické gotiky Hrádek u Nechanic, který byl postaven v letech 1839 až 1857 jako reprezentační sídlo F. A. Harrracha a reprezentantem chovu skotu pak stádo dojného skotu ZD Nechanice.

Zemědělské družstvo Nechanice zůstalo i po transformaci prakticky nezměněno, hospodaří na 2300 ha zemědělské půdy, z toho 300 ha půdy je v oblasti prakticky nejúrodnější, velice kvalitní půdy v blízkosti Hradce Králové, na druhé straně ovšem určitou výměru zabírají i půdy těžké, písčité. Na 1000 ha se pěstují obiloviny, na 300 ha řepka, výměra 70 ha je určena pro cukrovku, 130 ha je určeno pro kukuřici na zrno.
Živočišná výroba je zastoupena 530 dojnicemi holštýnského plemene, 180 prasnicemi základního stáda a průměrným stavem 1500 prasat ve výkrmu. ZD Nechanice je rovněž společníkem dvou Společných zemědělských podniků, a to v Kosičkách, kde je umístěn chov nosnic a ZD Nechanice zde vlastní 25% podíl, a v Družstvu producentů vepřového masa v Suché, které je zaměřeno na výkrm prasat s průměrným stavem 5000 kusů a Nechaničtí v něm mají 51% podíl. „V SZP zaměřeném na výrobu vepřového masa jsme v roce 1992 zavedli technologii krmení tekutým krmivem firmy Schauer,“ vysvětluje MVDr. Luděk Pour, ředitel ZD Nechanice. „V roce 1995 jsme zde rovněž vybudovali systém uskladnění vlhkého šrotovaného kukuřičného zrna, jehož jsme hlavní dodavatelé. Tímto způsobem se nám daří dobře ekonomicky zhodnotit kukuřici na zrno a zároveň snížit i spotřebu krmiva na 3,12 kg/kg přírůstku při průměrném denním přírůstku 680 g.“
Chov dojnic má v ZD Nechanice dlouhou tradici. Již v roce 1974 zde bylo zahájeno převodné křížení kombinovaného skotu na skot holštýnského typu. V letech 1995 a 1996 bylo v rámci ozdravného programu od IBR nakoupeno z Dánska nejprve 100 a poté 100 holštýnských jalovic z Francie. V roce 1980 byl v Nechanicích postaven velkokapacitní kravín s kapacitou 900 dojnic, rozdělených do tří hal po 300 kusech. V letech 1997 až 1998 byla provedena rekonstrukce VKK na volné ustájení s přistýlanými boxy, kapacita rekonstruovaných stájí se snížila na 600 kusů. „Vzhledem k tomu, že jsme veškeré práce dělali svépomocí a v maximální možné míře využili i původní materiál, například zábrany, dosáhly náklady na rekonstrukci včetně nové vodo- a elektroinstalace 5 miliónů Kč,“ vysvětluje ředitel družstva. „Jsme si vědomi toho, že stáje mají v současné době určité nedostatky, ale jsou to nedostatky toho druhu, že v budoucnu nic nebrání jejich odstranění nebo eventuálním úpravám stáje.
Zlepšené podmínky ustájení se projevily i v užitkovosti, která zaznamenal zvláště v posledních dvou letech prudký vzestup. Zatímco v roce 1997 činila průměrná mléčná užitkovost 5435 kg mléka, v roce 1998 to už bylo 6137 kg a v letošním roce se očekává zvýšení na 7200 kg mléka, což ukazují dosavadní výsledky kontroly užitkovosti.
Vysoký nárůst užitkovosti není samozřejmě jen otázkou dobrého ustájení, ale i mnoha jiných faktorů – dobrý zdravotní stav, kvalitní odchov telat a jalovic, kvalitní a vyvážená výživa.
Jak uvádí MVDr. Petr Pokorný z Českého Sana, se kterým v ZD Nechanice již 5 let spolupracují, jedněmi z rozhodujících činitelů úspěchu je zájem o práci a výsledky ze strany podniku. Ve zdejším družstvu neponechávají nic náhodě: průběžně se sleduje užitkovost, průběh I. laktací, nasazení a vývoj dalších laktací. Odchovu telat je věnována značná pozornost, po narození zůstává tele téměř 24 hodin u matky, kde se většinou samo v průběhu 1 hodiny po porodu napije, a poté jsou telata převáděna do venkovních boudiček „Při přechodu z období mléčné výživy na výživou rostlinnou, tedy přibližně od 60 kg do 100 kg, jsou telata ustájena ve společném kotci v upravené stodole,“ doplňuje hlavní zootechnik, pan Marek. „Toto opatření nám odstranilo problémy, typické pro toto období změny výživy a zbavilo telata i stresů. Dále jsou pak telata přesouvána dále do teletníku.“ Je třeba uvést, že se odchovávají pouze jalovičky, býčci jsou prodáváni jako telata..
Velký důraz je rovněž kladen na výživu dojnic, krmná dávka se skládá z kukuřičné siláže, vojtěškové a travní senáže, malého množství sena, LKS a je doplněna koncentrátem. Krmné směsi pro ZD Nechanice vyrábí Cerea Hradec Králové, a. s. podle receptury společnosti České Sano. Pro dojnice stojící na sucho se využívá Sano Optima, dojnicím v laktaci se krmí minerálně – doplňkové krmivo Telsan a do krmné směsi se přidává Pansanmix s bikarbonátem. „Na špičkovou užitkovost má samozřejmě velký vliv kvalita výživy, ale i samotných krmiv. Ve spolupráci s agronomy se zde snažíme o to, aby byla vyráběna krmiva s vysokou a stabilní kvalitou, to znamená, že například LKS musí mít stejnou kvalitu každý rok ve všech vacích, ve kterých je uskladněna. Rovněž zdejší vojtěšková senáž, která obsahuje 23,5 % dusíkatých látek ve 100% sušině, dosahuje téměř parametrů 50 % sóji a stává se tak koncentrovaným krmivem, vhodným pro výživu vysokoužitkových dojnic,“ vysvětluje výživářskou strategii MVDr. Pokorný.
„Největší rezervy v současné době máme v reprodukci dojnic, i když v porovnání s celorepublikovým průměrem na tom nejsme nejhůře,“ doplňuje ředitel družstva, MVDr. Luděk Pour. „Otázkou je také budoucí zvýšení stavu dojnic až na 600 kusů, což nám umožňuje kapacita rekonstruovaných stájí. Vše ovšem závisí na zavedení či nezavedení kvót, protože se nám stále zvyšuje užitkovost a v příštím roce opět předpokládáme zvýšení o několi stovek litrů mléka. Já osobně vidím kvóty jako určitou jistotu produkce a myslím si, že nikdo dosud nic lepšího nevymyslel. Problémem ovšem je nastavení kvót a časové údobí, ze kterého se budou kvóty pro jednotlivé podniky určovat. To je potřeba řešit velmi zodpovědně.“
Dana Večeřová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *