Využití dat z dojících robotů pro genetickou analýzu dojitelnosti

Ve Švédsku je vysoký podíl stád (19 %) a krav (28 % krav) na farmách s dojícími roboty. K zajištění ekonomické efektivnosti je nutné produkovat maximální množství mléka na dojící robot a den. Produkce mléka a celkový čas strávený v dojícím robotu jsou nejdůležitější ukazatele pro splnění tohoto cíle. Rychlost toku mléka a doba dojení patří mezi nejvíce využívané ukazatele. Počet krav a rychlost toku mléka mají největší vliv na denní produkci mléka na jeden dojící robot.

V některých zemích byla dojitelnost měřena subjektivně farmářem, který využíval stupnici na hodnocení zvířat od krav s pomalým nebo rychlý uvolňováním mléka. Dědivost se ve studiích analyzujících rychlost toku mléka hodnocenou subjektivně pohybuje na úrovni 0,1 až 0,2. Se zvyšující se velikostí stád a poklesu doby věnované individuální krávě, se v případě využití subjektivního hodnocení snižuje spolehlivost těchto výsledků. Celá řada výzkumných prací zabývajících se genetickou analýzou na základě objektivního měření dojitelnosti (toku mléka nebo doby dojení) dospěla k vyšší dědivosti (0,2 až 0,5). Ve většině studií, jsou k dispozici výsledky na bázi jednoho nebo několika měření. Dojící roboty zajišťují snadné a nepřetržité měření ukazatelů charakterizujících dojitelnost. Existuje poměrně málo genetických analýz opakovaně měřené dojitelnosti u dojících robotů ve výzkumných stádech a ještě méně u komerčních chovatelů. Dojící roboty jsou vybaveny zařízením s in-line senzorem, které umožňuje měření toku mléka a doby dojení nebo doby pobytu krávy v boxu automaticky a ukládá je v lokální databázi u chovatele. Toto je příležitost pro genetické zlepšení dojitelnosti, které je dané skutečností, že automaticky sbíraná data z dojících robotů generují rozumné genetické parametry. Je otázka rozhodnout, která měření dojitelnosti jsou nejvhodnější, a která pozorování využívat, jak zajistit editaci dat, kolik pozorování je nutné mít k dispozici k získání přesných parametrů. Cílem studie bylo zjistit užitečnost dat z dojících robotů z komerčních stád, analýzu ukazatelů dojitelnosti, včetně těch, které jsou specifické pro dojící roboty. Pro rozhodnutí o proveditelnosti tohoto přístupu v praxi a pro genetickou analýzu byly analyzovány tyto ukazatele: počet nutných záznamů, dědivost a trvalé environmentální efekty. Studie vychází z analýzy Carlström a kol. ze Švédska.

 

Data a metody

Analýza byla provedena v 19 komerčních chovech ve Švédsku, které využívaly dojící roboty ze společnosti DeLaval. Informace o kravách z kontroly užitkovosti byly poskytnuty společností Växa Sweden, která je zodpovědná za kontrolu mléčné užitkovosti ve Švédsku. K dispozici byly informace od dvou plemen (holštýnského a švédského červeného skotu). Informace o každém dojení byly k dispozici od počátku instalace dojícího robotu. Sledovaly se tyto ukazatele: identifikace krávy, čas vstupu a opuštění dojícího robotu, průměrný tok mléka (AFR, kg/min), vrchol průměrného toku mléka (nejvyšší rychlost, kg min), doba strávená v boxu (BT, v minutách), interval mezi dojeními (MI, h), frekvence (počet dojení, NoM) a produkce mléka (MY, kg). Tok mléka a produkce mléka byly měřeny v jednotlivých čtvrtích mléčné žlázy u každé krávy v dojícím robotu. Průměrný tok mléka (AFR) byl definován, jako průměrný tok mléka měřený v každé čtvrti mléčné žlázy v průběhu jednoho dojení. Čas dojení (MT) byl kalkulován v minutách, jako poměr mezi produkcí mléka (MY) a průměrným tokem mléka (AFR) odděleně pro každou čtvrť mléčné žlázy. Pro přední čtvrtě bylo připočítáno 30 sekund, aby bylo možné vzít v úvahu čas potřebný pro nasazení strukových násadců. Čas dojení (MT) byl definován jako nejdelší doba dojení z těchto 4 hodnot. Čas strávený v boxu (BT) byl kalkulován v minutách, jako rozdíl mezi dvěma hodnotami, počátečního času a konečného času. Interval mezi dojeními (MI) se uvádí v hodinách, jako rozdíl mezi počátečním časem současného dojení a počátečním časem předchozího dojení. Počet dojení byl definován, jako počet dojení za 24 hodin. Hodnoty AFR, BT a NoM byly využívány pro měření dojitelnosti. Jeden záznam na krávu a dojení byl dostupný pro AFR, BT a MI. NoM byl vzat za 24 hodin.

 

Editace dat

K propojení záznamů z dojících robotů s oficiální identifikací zvířat, původy, pořadími březosti a stádiem laktace byl soubor dat z dojícího robotu propojen s informacemi z kontroly užitkovosti. Byly vyřazeny výsledky identifikované robotem, jako nekompletní dojení (pokud byla produkce mléka v současném dojení nižší než 70 % očekávané dojivosti, při nejmenším v jedné čtvrti na základě předchozího dojení). V těchto případech pak pokračovala editace i u předchozích dojení před těmito nedokončenými dojeními. Byla vyřazena data z dojení, kde došlo k sejmutí strukového násadce v průběhu dojení z jakékoliv čtvrtě a také nekonzistentní data s nenormálními hodnotami u ostatních ukazatelů. Informace o původech zahrnovaly 3 generace předků. Byla kontrolována normalita dat.

 

Výsledky

Byla zjištěna vysoká proměnlivost u ukazatelů dojitelnosti. Mezi oběma plemeny nebyly patrné významné rozdíly. Hodnota ukazatelů času stráveného v dojícím robotu, času dojení a intervalu mezi dojeními se zvyšovala od prvních do dalších laktací, zatímco počet dojení se pozvolně s vyššími laktacemi snižoval. Všeobecně byly rozdíly vyšší u plemene holštýnského než švédského červeného skotu.

 

Výběr statistického modelu

Před finalizací statistického modelu pro odhad genetických parametrů byly porovnány rozdílné možnosti modelů, s více variantami řešení stádia laktace. Alternativy byly využití měsíce nebo týdne probíhající laktace jako fixního efektu, nebo dny probíhající laktace jako fixní regrese. Výsledky byly v podstatě stejné u obou přístupů. Jako fixní efekt byl využit měsíc laktace. Zahrnutí intervalu mezi dojeními místo produkce mléka bylo také testováno, ale porovnání koecicientů determinace a residuální variance pro rozdílné modely ukazuje, že produkce mléka je nejlepší volbou. Interval mezi dojeními by měl být analyzován a brán v úvahu, spíše jako znak než faktor ovlivňují dojitelnost. V konečném modelu byl efekt produkce mléka zaveden uvnitř fixního efektu měsíce laktace, protože výsledky předběžné studie ukázaly, že velikost regresního koeficientu pro produkci mléka se liší mezi jednotlivými měsíci laktace, zejména u frekvence dojení.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *