Vývoj ekonomiky výroby jatečných prasat v posledních letech a její perspektivy

Problematikou ekonomiky výroby jatečných prasat se zabýváme řadu let. Stále platí, že chov prasat patří mezi ekonomicky atraktivní zemědělská odvětví. V posledních 20 letech se pohyboval až na drobné výjimky trvale zisk na kg živé hmotnosti, tj. v rámci uzavřeného obratu stáda, v rozmezí od 1 do 3 Kč (viz graf 1). Výjimkou byly pouze roky 1993, kdy náklady vlivem tehdejší inflace vzrostly, zatímco nákupní cena ustrnula (ztráta 0,27 Kč) a podobně v roce 1997 (- 0,75 Kč na kg ž.h.). Za výjimečně "hubené roky" nutno označit období 1998 a 1999, i když špatným rokem byl, posuzováno izolovaně z hlediska samotného odvětví, jen výsledek roku 1998.

Podstatnou měrou ovlivňuje ekonomiku výroby jatečných prasat úroveň nákupních cen (graf 2). Lze pozorovat sezónní průběh ceny během roku. „Sinusoida“ klesá v první polovině roku aby závěrem roku (předvánoční zásobení) vzrostla. V období 1995 až 1997 byl vývoj normální. Výsledky roku 1999 charakterizuje v první řadě katastrofální propad nákupní ceny, která se snížila z roku na rok o 3,90 Kč jako důsledek silně subvencovaného dovozu vepřového masa ze zemí EU. Shodou okolností v tomto roce však došlo i k podstatnému snížení ceny krmného obilí, což způsobilo ještě pronikavější snížení nákladů o plných 5,47 Kč na kg ž.h., takže výroba jatečných prasat byla opět zisková (0,98 Kč na kg ž.h.).
Lze však výsledek tohoto roku hodnotit z hlediska celého zemědělství jako příznivý? Nutno si uvědomit, že odběratelé se nezachovali zcela seriózně, využili situaci na trhu, kdy producenti se stali na podzim roku 1998 se svou produkcí jaksi nadbyteční. Dovoz laciného masa se ovšem na začátku roku 1999 podstatně snížil, poptávka
s nabídkou se prakticky vyrovnala, přesto však nejnižší nákupní ceny byly zaznamenány až od února do června 1999 (kolem 26 Kč za kg ž.h. a pod 25 Kč v březnu), což bylo podstatně méně nežna podzim 1998.
To, že rentabilita v roce 1999 byla příznivá nutno přičíst na vrub producentů krmného obilí. Oč se zlepšila rentabilita v chovu prasat o to se však snížila u producentů obilí. Došlo pouze k přelití zisku z jednoho odvětví do druhého, celkový zisk v zemědělství se však nezměnil. Krmné obilí představuje meziprodukt, tj. rozpracovanou zemědělskou výrobu, která přechází do finálního tržního výrobku – jatečných prasat. Zemědělství však vlivem nižší nákupní ceny za prasata přišlo o více jak 2 miliardy Kč a je jedno, na čí vrub uvnitř zemědělství byla tato ztráta připsána.
V roce 2000 došlo ke zlepšení situace při zpeněžování prasat, nemalou měrou však k tomu přispěl pokles stavů prasat a zvláště prasnic. Tento pokles lze přičítat nižší hmotné zainteresovanosti na výrobě v rámci chovu prasat. Došlo tím při poměrně stálé poptávce kolem 45 kg vepřového masa na obyvatele za rok k podstatnému snížení nabídky. Je to patrno z tabulky 1.
Uvážíme-li, že kolem 60 tis. tun ž.h. představuje samozásobení, pak k uspokojení poptávky by postačilo dodat na trh kolem 40,5 kg vepřového masa na obyvatele za rok, což odpovídá tržní produkci kolem 590 tis.tun ž.h. V roce 1998 bylo na vnitřní trh dodáno 580 tis.tun ž.h. (kolem 40 kg vepřového masa), přičteme-li dovoz, pak byla poptávka uspokojena.
V roce 1999 poklesl prodej jatečných prasat na necelých 560 tis.tun a v roce 2000 dodali zemědělci již pouze 508,9 tis.tun ž.h.. Start do roku 2001 není lepší. Vnitřní trh byl vlivem vývoje nákupních cen posledních let vmanévrován do situace nedostatečné produkce jatečných prasat. Pikantní na všem je, že i v zemích EU vzrostly ceny, takže je pro odběratele stále doposud výhodné nakupovat prasata za pro ně „nevýhodně vysoké ceny“ (řádově pod 50 Kč za kg ž.h.), protože při importu by zaplatili ještě více.
Pokud bude co nakupovat! Zvýšit produkci není tak jednoduché. Jestliže máme k dispozici prasničku, kterou můžeme připustit, pak lze zvýšení produkce očekávat nejdříve za 11 měsíců (přitom prasnice při prvním vrhu má nejnižší četnost vrhu).
V současné době však o prasničku, která by zvýšila stav prasnic, v praxi těžko zavadíme. Musíme si ji proto odchovat a to trvá další rok. Další možnost růstu produkcelze spatřovat ve zvýšení četnosti vrhu (snížení úhynu) a v pomalejším vyřazování prasnic.
Bude-li snaha obnovit objem tržní produkce na úroveň roku 1998, nutno počítat s časovým posunem 1 roku, ale spíše 2 let. Do té doby lze předpokládat, nenastane-li „katastrofální“ situace na zahraničním trhu z hlediska převisu nabídky, že v nejbližších dvou letech lze předpokládat úroveň nákupních cen v průměru celého roku mezi 35 až 40 Kč za kg ž.h. Předpokládáme-li, že nákladovost se v nejbližší době podstatněji nezmění, pak výše uvedená úroveň zpeněžení rozhodnou měrou příznivě ovlivní ekonomiku výroby jatečných prasat.
Na druhé straně nelze zvyšování stavů chovaných zvířat přeceňovat. Může pak nastat situace, kdy o přehnané nabízené množství produkce již nemusí mít odběratel opět zájem, což by bylo nutně provázeno horším zpeněžením. Důležité bude v tomto případě odpovídající chování producentů vůči odběratelům. Mělo by být dosahováno rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. To však nelze zajistit v případě chaotického působení trhu, kde jednotliví producenti vystupují zcela individuálně proti koncentrovaným podnikům odběratelů. Na významu nabývají „odběratelská družstva“, která se v rámci zemědělství formují a měly by usměrňovat (formou smluv?) potřebný odbyt zemědělské produkce, pochopitelně s náležitým předstihem. Neměli bychom dopustit opakování roku 1999 s průměrnou roční cenou jatečných prasat kolem 30 Kč za kg ž.h. a v některých obdobích i hluboko pod touto úrovní!
Jaký byl vývoj ekonomiky výroby jatečných prasat v posledním období?
Plošný přehled o ekonomice není k dispozici. Existuje soubor podniků
s kombinovaným výrobním programem sledovaný VÚZE Praha, který obsahuje základní ukazatele nákladovosti v chovu prasnic, odchovu prasniček a výkrmu, není však prováděna analýza úrovně užitkových parametrů výroby a zpeněžování.
Soubor podniků, který je analyzován pracovníky oddělení ekonomiky hospodářských zvířat ve VÚŽV Praha – Uhříněves, je tvořen skupinou podniků specializovanýchna výrobu jatečných prasat. Jde o podniky s uzavřeným obratem stáda založeným na progresivní technologii a racionálním využíváním procesu hybridizace. Sledované podniky (kolem 20 akciových společností) produkují kolem 60 tis.tun jatečných prasat ročně, což představuje více jak 10 % tržní produkce České republiky.
Výsledky tohoto souboru podniků mají tedy vysokou vypovídací schopnost a ukazují cestu, jíž by se moderní výroba měla ubírat. Jsou sledovány systematicky dle stejné metodiky od roku 1994. Dále uvedené výsledky budou zahrnovat období 1997 až 2000, které budou postupně uváděny v souladu s výrobkovou vertikálou, členěnou na chov prasnic (= výroba selat), předvýkrm, výkrm a vlastní ekonomiku (tabulky 2 až 5).
Není účelem komentovat úroveň jednotlivých ukazatelů. To ponecháme na čtenáři, který může uvedené výsledky konfrontovat se zkušenostmi svého podniku. Celkově lze říci, že v posledních letech došlo k podstatnému zlepšení parametrů užitkovosti jak co do natality prasnic, růstové schopnosti a konverze krmiv.
Poslední čtyři roky lze rozdělit na dva roky „hubené“ a poslední rok „tučný“. Doufejme, že výsledky roku 2001 budou opět příznivé. Nasvědčuje tomu skutečnost, že při poměrně vysoké úrovni cen se nepředpokládá podstatnější zvýšení nákladů. Bylo by velice potěšující, kdyby byla překonána hranice 1000 Kč zisku na kapacitní jednotku výkrmny. O tom budou rozhodovat nejen producenti prasat dále zvyšovanou úrovní chovu, ale i situace na trhu.
Otevírá se možnost rozvoje chovu prasat při vysoké hmotné zainteresovanosti, bude však třeba nedopustit převis nabídky nad poptávkou. Je to velice obtížná záležitost, kde vstupují do hry i mezinárodní obchodní vztahy. Nebude jednoduché se
s potřebným předstihem orientovat v této problematice, doufejme však ve zdravý selský rozum znásobený podnikatelským duchem.

Prof. Ing. Zdeněk Poděbradský, CSc.,
Ing. Petr Kopeček,
Ing. Jitka Pulkrábková
VÚŽV Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *