Výživa dojnic v teplém počasí podle zkušenosti z léta 2000

V letošním roce je vývoj teplot takový, že se chovatelé mohou věnovat jinému zaměstnání, než překonávání následků letního vedra. Léto však nekončí, může ještě přinést změnu. Podívejme se proto na loňskou zkušenost. Pro zvýšenou tepelnou zátěž byla na Pensylvánské státní univerzitě vypracovaná metodika - snížení následků tepelného stresu u dojnic.

Projev tepelného stresu
Podle teploty a délky trvání tepelného maxima během dne je projev různě intenzivní. Prvním následkem je zvýšená tělesná teplota dojnic. Dojnice rychleji dýchají, sliny odkapávají na zem, bachorová fermentace se zhoršuje. Přežvykování je omezené, doba ležení se zkracuje. Klesá spotřeba krmiv. Dále klesá pH bachoru, dojnice jsou acidózní. Klesá užitkovost, největší pokles je ve vysokoprodukčních skupinách. Mění se obsah složek v mléce. Snižuje se obsah bílkoviny, tukuprosté sušiny a tuku. Zvyšuje se obsah močoviny a počet SB (penalizační cena prodaného mléka). Může dojít k razantnímu zvýšení výskytů zánětů mléčné žlázy. Projevy říje a úspěšnost zabřeznutí prudce klesají.

Teplota ve stáji ve oC
-4 až 18 Optimum
Přes 26 Teplota snižující příjem krmiv
Přes 32 Teplota snižující produkci
Přes 38 při 20% vlhkosti vzduchu Nebezpečná zóna
Přes 38 při 50% vlhkosti vzduchu Vysoce nebezpečná zóna
Přes 38 při 80% vlhkosti vzduchu Zóna úhynu

Opatření ve výživě
Zvyšte obsah makroprvků (vyjádřeno v % v sušině krmné dávky): draslík na 1,5; hořčík na 0,3; sodík na 0,5 – 0,6. Pokud není splněná potřeba draslíku, přidejte do krmné dávky draselné soli. Pro rychlý výpočet obsahu sodíku můžete počítat: krmná sůl obsahuje 39,3 % sodíku, kyselý uhličitan sodný obsahuje 27,3 % sodíku. Příklad:
 Krmíme 40 kg krmiv o sušině 48 %. 40×48 % = 19,2 kg sušiny.
 Na v minerálních doplňcích – 37g. 150 g přidané soli x 39,3 % Na – 59 g.
 Celkem tedy 96g. Obsah Na v sušině: 9,6 : 19,2 = 0,5 % v sušině K.D.
Poklesne li spotřeba krmiv více než o 10 %, zvyšte obsah tuku v sušině krmné dávky na 5 %, pokud použijete tuk chráněný, může být celkový obsah tuku povýšený až do 7 %.Zajistěte čisté napaječky a dostatek vody. Zkontrolujte, zda se dojnice u napaječek netlačí. Pokud ano, je kapacita napaječek nedostatečná.
Změňte časy podání krmiv na ráno mezi 4.až 6. hodnou, večer mez 21. až 23. hodinou, podle toho jak kolísá teplota ve stáji. Krmte krmiva kvalitní! Kontrolujte čistotu v silážních skladech, odkrývání zkažených krmiv, rychlost odběru krmiv – v odběrné stěně. Podávejte krmnou dávku tak, aby byla co nejvíce chutná. Zkontrolujte obsah strukturální vlákniny v krmné dávce.
Naše vlastní zkušenost z léta 2000 ve stručném přehledu
Na co si letos dáme pozor? Nepříznivý dopad zvýšených teplot znásobuje vlhkost vzduchu. Čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím nižší teplota ve stáji vyvolá problém. Ve velmi málo větraných stájích může dojít k tepelnému stresu již od teplot nad 20 oC. Všechna výživářská opatření, která jsme podle metodiky vyzkoušeli, byla více či méně účinná. Úspěch závisel na úrovni tepelné zátěže. Zde bude velmi užitečné si připomenout, že výživářská opatření mají pouze odstraňovat následek tepla. Mnohem účinnější postup je odstranění příčiny. To znamená snížení teploty a vlhkosti vzduchu ve stáji. Naše zkušenost, úprava stáje je vynikající investice s okamžitou návratností. Další prvek, který vstupoval do děje, byla užitkovost dojnic. Chovatelé potřebují růst užitkovosti. Proto se zvyšuje užitkovost na vrcholu laktace. Dojnice v této fázi laktace s užitkovostí 30, nebo 50 litrů mléka mají podstatně rozdílné nároky na přijatelnou teplotu ve stáji. Každé zvýšení užitkovosti tedy vyžaduje změnu ve větrání stáje. Tento vztah má trvalou platnost, proto je tu špatná zpráva. Pro budoucí užitkovost nad 9 až 10 tisíc litrů mléka vyhovuje jen málo dnešních dobře řešených novostaveb.
Nejčastější úpravy stájí
V rekonstruovaných klasických stájích se zvětšovala plocha větracích otvorů. To spočívalo ve zvětšení oken, vybouráním zdí mezi okny a pod okny. Vybourání stropu a otevření střechy hřebenovou větrací štěrbinou. V novostavbách se zaváděly postřikovače, montovaly se nad žlab, nebo nad napáječkou. Někteří chovatelé zaváděli nucené větrání v době největšího tepla pomocí větráků. Větráky se montovaly nad žlab, nad napaječky, nebo do vrat. Příklad, chovatel umístil do otvoru ve vratech nepoužívaný větrák ze seníku. Jako pohon použil malý motor a převod dopomala (pomaloběžný větrák).
Nejčastější výživářská opatření
Změny ve výživě se zaváděly podle metodiky. Jejich úspěšnost však byla různá.
Jako úspěšné se projevilo:
 Zavedení pořádku v manipulaci s krmivy. Krmiva druhotně narušená (hniloba, plíseň, záhřev) byla z krmné dávky vyloučená.
 Stejně tak se vyplatila péče o kvalitu napájecí vody. Vynikající efekt mělo zavedení napaječek do čekáren před dojírnou.
 Přesun časů podání krmiv na chladnější část dne bylo opatření namáhavé, ale efektivní.
 Kontrola struktury krmné dávky. V rámci možností chovatele se do krmné dávky přidávala strukturální krmiva. Pokud se použila sláma, bylo nutné zkontrolovat její kvalitu a chutnost. Postup byl jednoduchý. Při poklesu spotřeby krmiv se do krmné dávky zařadila strukturální krmiva. Množství se řídilo mírou poklesu spotřeby krmiv.
 Kontrola obsahu makroprvků v krmné dávce. Zvířata velmi ocenila přídavek sodíku a hořčíku do krmné dávky.
 Přídavek pufrů do krmné dávky se projevil jako opatření nezbytné. Pokud byl v chovu problém s kvalitou mléka, nebo zdravotní poruchy, byly použité pufry s léčebným účinkem. Náprava složení mléka a zdraví byla zpravidla velmi rychlá.
Jako problémové se projevilo:
 Zchutnění krmné dávky, výměna krmiv za chutnější. Toto opatření je limitováno úspěšností sklizně silážovaných pícnin.
 Přídavek tuků do krmné dávky má zvýšit koncentraci energie. Přídavek tuku představuje pro bachorovou fermentaci zátěž. Pokud se sečte zátěž teplem a zátěž přídavkem tuku, negativní efekt se sčítá. Obsah energie v krmná dávce se sice zvyšuje, ale poškozená bachorová fermentace zhodnocuje v toto opatření jako škodlivé.
Úspěšná výživářská opatření zvyšovala spotřebu krmiv a vody, užitkovost. Došlo i k nápravě složení mléka a zdravotních poruch.
Platil zde princip „nápočtu“. Čím víc opatření bylo provedeno, tím větší efekt se dostavil. Nezapomeňme však na hlavní limit úspěšnosti opatření. Pokud je tepelná zátěž taková, že zvířata prudce dýchají a nepřežvykují, jsou všechna zmíněná opatření pouhou iluzí.

Ing. Pavel Koukal
Dačice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *