Výživa hospodářských zvířat a bezpečná produkce

Bezpečnost potravin je předmětem zájmu veřejnosti. Touto problematikou se zabývali odborníci na konferenci ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Přednášky byly zaměřeny zejména na vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu a bezpečnost živočišných produktů.

 

Přednášky byly rozděleny do dvou bloků, dopoledního a odpoledního, tématicky se dělily do několika částí.

První přednáška, kterou přednesla ředitelka ústavu prof. Ing. Věra Skřivanová, CSc., se věnovala historii vzniku a současnosti výzkumu ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i.

Situaci a kompetencím EFSA (European Food Safety Authority, Evropský úřad pro bezpečnost potravin) a vzájemné spolupráci s organizacemi v ČR byla věnována jedna z částí přednáškového bloku.

O hodnocení aditiv stopových prvků pro zvířata FEEDAP panelem EFSA (vědecký panel, který se zabývá aditivy a produkty nebo látkami používanými v živočišných krmivech) přednášel MVDr. Ľubomír Leng, DrSc., a informace o spolupráce Ministerstva zemědělství ČR s EFSA přinesl Ing. Petr Beneš (MZe ČR).

 Aditiva stopových prvků

Evropský úřad pro bezpečnost potravin poskytuje nezávislé vědecké poradenství ve všech otázkách, které mají přímý nebo nepřímý dopad na bezpečnost potravin, včetně zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek a ochrany rostlin

Podle MVDr. Lenga EFSA vznikla proto, že se stále zvyšovaly obavy o bezpečnost potravin a následně klesala důvěra konzumentů. V lednu 2002 bylo přijato nařízení (EC) č. 178/2002 evropského parlamentu a rady EU ustanovující všeobecné principy a požadavky pro potravinářský zákon, zakládající Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a ustanovující postupy v záležitostech bezpečnosti potravin.

Ve vědeckých panelech pracují nezávislí experti členských států, kteří jsou jmenováni na dobu tří let a nejsou zaměstnanci EFSA. V současnosti existuje deset vědeckých panelů. Jsou to vědecký panel pro zdraví a pohodu zvířat (AHAW), pro biologická rizika, (BIOHAZ), pro kontaminaci v potravním řetězci (CONTAM)), pro krmivářská aditiva a produkty nebo látky používané ve výživě zvířat (FEEDAP), pro geneticky modifikované organismy (GMO), pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA), pro zdraví rostlin (PLH), pro přípravky na ochranu rostlin a jejich rezidua (PPR), pro potravinářská aditiva a zdroje nutrientů přidávaných do potravin (ANS), pro materiály přicházejíc do styku s potravinami, enzymy, aromatizující a podobné látky (CEF).

Panel FEEDAP má 21 členů, expertů v oblasti výživy zvířat, fyziologie, metabolismu, toxikologie, mikrobiologie, veterinární medicíny a dalších. Panel má mandát hodnotit bezpečnost zvířat, pracovníků, konzumentů produktů živočišné výroby, životní ho prostředí a účinnost biologických a chemických produktů, látek určených pro vědomé přidání, použití v krmivech zvířat. Krmná aditiva se hodnotí podle nařízení (EC) č. 1831/2003 evropského parlamentu a rady ze dne 22. září 2003 o aditivech pro použití ve výživě zvířat.

MVDr. Leng řekl, že v EU jsou registrovaná aditiva stopových prvků, pro která existuje jednoznačný vědecký důkaz o jejich esencialitě, biologické funkci ve výživě zvířat. Patří k nim měď, železo, jód, mangan, molybden, selen, zinek a také kobalt.

 

Přírodní látky a kokcidózy

Doc. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. (Farmaceutická fakulta v Hradci Králové), se zaměřil na možnosti uplatnění přírodních látek u kokcidióz ptáků. Přírodní látky by se měly kombinovat tak, aby pokryly co nejširším způsobem zásadní patologické procesy. Různé přírodní látky mívají účinek antikokcidický, antidiarhoidální, antimikrobiální, antioxidační, imunostimulační, protizánětlivy nebo digestivní. Jako aktivní látky se ukázaly silice z česneku setého, řeckého oregana, tymiánu obecného, šalvěje lékařské, máty peprné, používá se také derivát kurkumin z oddenku kurkumy dlouhé a další.

Při studii 43 rostlinných surovin se jako nejúčinnější proti histomoniáze, napadení krůťat bičivkou krocaní (Histomonas meleagridis), enterohepatitida postihující zejména střeva a játra, bylo zjištěno, že nejúčinnější jsou extrakty z tymiánu, semen vinné révy, semen tykve a plodů serenoi plazivé.

 Témata dalších přednášek

Uhlíková stopa (carbon footprints) a její vztah ke krmivářství v Evropské unii byla tématem prezentace prof. Ing. Ladislava Zemana, CSc. (Mendlova univerzita v Brně).

O výsledcích výzkumu využití různých látek ve výživě zvířat, konkrétně o možnostech využití organických kyselin ke snížení bakteriální kontaminace živočišných produktů, seznámila posluchače MVDr. Eva Skřivanová, Ph.D. (VÚŽV).

Metodiku a závěry výzkumu o využití probiotik ve výživětelat přednášela doc. Ing. Eva Vlková, Ph.D. (Česká zemědělská univerzita v Praze)

 Bezpečnost živočišných produktů

Závěrečná přednáška Doc. MVDr. Ivana Herziga, CSc. (Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně) byla věnována výživě hospodářských zvířat z hlediska bezpečnosti živočišných produktů. Ve své prezentaci například uvedl, že více než 80 % rostlinné hmoty, vyprodukované u nás na zemědělsky využívané půdě vstupuje do potravinového řetězce přes krmivo a transformuje se na potravinové produkty přes hospodářská zvířata. Odhaduje se, že člověk mezi 15. a 75. rokem života spotřebuje průměrně celkem o33 500 kg potravin a 46 500 l tekutin. Pokud bychom akceptovali údaje FDA (Food and Drug Administration) o (podle nich člověk v rozvinutých, západních zemích přijme ročně asi 2500 g různých aditivních látek) a použili je u zvířat, odhadli bychom že na každých 100 kg přijatého krmiva se dá počítat s příjmem 500 g různých aditivních, ale také nežádoucích látek, jak řekl doc. Herzig. Tento teoretický příjem by u brojlerů činil 0,015 kg, u vykrmovaných prasat 1,5 kg a u dojnic s délkou chovu sedm let by to bylo 639 kg.

V rámci ČR je bezpečnost krmiv a potravin zajišťována kontrolními orgány (Státní veterinární správa ČR, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní zemědělská potravinářská inspekce, Státní rostlinolékařská správa, Ústav pro státní kontrolu veterinárních

biopreparátů a léčiv), které působí především v rámci Ministerstva zemědělství ČR a jejichž výsledky jsou průběžně zveřejňovány. Za posledních dvacet let kleslo zatížení krmiv a potravin polutanty a xenobiotiky, musí se jim však stále věnovat pozornost. Jako důkaz, že nejde jen o teorii, uvedl doc. Herzig příklady jejich záchytů zveřejněných systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva (RAFS) za období od února do března 2011 (kadmium a dioxiny a polychlorované bifenyly).

Bezpečnost potravin je téma, kterému se věnuje velký a stálý zájem veřejnosti, konzumentů. Přispívá k tomu i opakovaný výskyt potravinových havárií. Dochází ke kontaminaci ekosystémů, a tím i potravinového řetězce cizorodými látkami jako důsledek znečištěného životního prostředí, industrializace a chemizace zemědělství. Podle doc. Herziga je velmi častou příčinou kontaminace krmiv a potravin selhání lidského faktoru.

 Klíčová informace:

·        Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves, uspořádal při příležitosti 60. výročí založení ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a Vědeckým výborem výživy zvířat 20. května konferenci Význam výživy hospodářských zvířat pro kvalitu a bezpečnost živočišných produktů“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *