Výživa skotu v tepelném stresu

Tropické dny s sebou přinášejí problémy v chovech skotu. Stres z tepla je možné ale zmírnit. Kromě stavebních úprav ve stájích se dá zmenšit vhodným způsobem krmení a napájením.

Komfortu v chovech skotu, včetně optimální výživy se týkal také seminář, který pořádal koncem dubna Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Na téma výživa a krmení pohovořil Ing. Václav Kudrna, CSc.
„Při tepelném stresu stoupá záchovná potřeba živin o 10 až 30 procent, zároveň ale pozorujeme výrazný pokles příjmu krmiva,“ uvedl přednášející. Chovatel musí tedy zabezpečit sestavení dávky tak, aby její snížený příjem kompenzoval navýšeným obsahem energie. Pokud ale spotřeba denní krmné dávky klesne pod 65 % své obvyklé úrovně, dochází u dojnice ke zvýšenému využívání tělního tuku a následným metabolickým problémům. V teplotně extrémních podmínkách je tedy zvláště u vysokobřezích krav nutné upravit poměr sušiny jadrného krmiva k objemné píci v krmné dávce až na 60:40.

Jak zvýšit žravost krav
Cestou ke zvýšení obsahu energie v krmné dávce je podle Ing. Kudrny zařazení vyššího podílu koncentrátů, eventuálně přídavku chráněných tuků. Snížit produkci metabolického tepla se většinou daří omezením objemné píce a zvýšením podílu koncentrátů. Zároveň se doporučuje snížit zastoupení vlákniny, respektive používat vlákninu s vysokým procentem stravitelnosti (např. cukrovarské řízky nebo pšeničné otruby) a zvýšit koncentraci bílkovin s nižší degradovatelností a vhodným složením aminokyselin.
Nezbytné je organismus zásobovat dostatečným množstvím minerálních látek, pufrů, vitamínů a antioxidantů. Z hlediska doby krmení doporučuje přednášející rozdělit krmnou dávku do dvou částí v poměru jedna a dvě třetiny v době ranního (5 až 8 hodin) a večerního krmení (19 až 23 hodin).

Napájení ochlazuje
S informacemi k tématu napájení vystoupil na již zmíněném semináři doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. Zdůraznil, že voda je vynikající medium pro odvod přebytečného tepla z organismu. Při tepelném stresu se podle jeho slov denně obmění 25 až 35 procent z celkového množství vody v těle.
Nedostatek napájecí vody se projeví snížením žravosti, redukcí objemu moči, zvýšením absorpce vody v konečném úseku střeva, redukcí objemu krevní plazmy, zahuštěním krve a ztrátou hmotnosti (v extrémním případě až 50 kilogramů za tři dny). Zvýšením příjmu tekutiny dochází ke zrychlení bachorových procesů a urychlení pasáže tráveniny střevem. Tím se výrazně eliminuje nebezpečí přílišného naplnění střev.
Doc. Doležal zvláště doporučuje používat celodenně vodu chladnou, s teplotou kolem 10 ºC. Proti vodě teplejší než 27 ºC má větší ochlazovací efekt (absorbuje 2150 kcal tepla za den ve srovnání s 898 kcal za den). Dokáže dočasně snížit rektální teplotu (po napití o 0,5 ºC) a frekvenci dechu, průkazně prodlužuje dobu příjmu krmiva a zvyšuje produkci mléka. Z biochemických ukazatelů ovlivňuje například koncentraci hormonů štítné žlázy v krvi a progesteronu v mléce.

Technika napájení
„V poslední době navíc doporučujeme umístění napáječek v dojírně nebo u výstupu z ní,“ prohlásil doc. Doležal. Jednou z možností je například napájecí žlab umístěný přímo v karuselové dojírně, dobrým nápadem je napajedlo situované do branky mezi jednotlivé skupiny krav.
V každém případě je ale nutné zachovat poměr minimálně deset centimetrů žlabu na dojnici, rychlý přítok vody (min. 18 litrů za minutu), hladinu vody tři až pět centimetrů pod okraj žlabu, maximální vzdálenost k vodě pro každou krávu na úrovni dvacet metrů a minimální objem napajedla 150 litrů vody. Znatelně se zvyšující spotřebu vodu spolu se stoupajícími teplotami uvádí tabulka 1.

Tab. 1: Denní příjem vody u dojnice o hmotnosti 720 kg s produkcí 42 až 45 litrů mléka
Teplota prostředí (ºC) Denní příjem vody (l)
10 118 – 125
20 132 – 148
30 155 – 188

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *