Výživářská doporučení pro chovatele prasat

Konference pro chovatele prasat, kterou tradičně ve Stříteži u Jihlavy pořádá Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě opět přinesla zajímavá témata. Vedle zdraví a aktuální evropské legislativy podporující welfare hospodářsky využívaných zvířat, která začne platit od ledna příštího roku se diskutovalo samozřejmě také o výživě. Společným jmenovatelem naposledy zmiňované problematiky, v jejímž rámci se hovořilo o alternativách náhrady drahé sóji a o výkrmu kanečků, byla ekonomika. A zcela logicky, vždyť stále rostoucí náklady na krmiva (a zpřísňující se podmínky welfare) ekonomické stabilitě tohoto sektoru vůbec nenahrávají.

Přednáškové menu zahájil specialista firmy Mikrop Čebín, a. s., Ing. Tomáš Paradovský, který ve svém vystoupení reagoval na aktuální cenový nárůst sóji.
„Náklady na krmiva v chovu prasat představují téměř 60% podíl z vynaložených celkových nákladů. Na nákladovost chovu má zásadní vliv růst cen obilovin a bílkovinných komponent. V Evropě je produkce bílkovinných krmiv pro monogastry nízká. Přitom si Evropská unie svými legislativními omezeními na použití geneticky modifikované sóji nebo masokostní moučky plete sama na sebe bič,“ řekl v úvodu.

Zdroje bílkovinných krmiv
Pro příznivé složení aminokyselin, zdravotní nezávadnost a bezproblémovou dopravu a skladování je sójový extrahovaný šrot nejdůležitějším bílkovinným jadrným krmivem s širokým uplatněním u všech druhů a kategorií hospodářských zvířat. Obsahuje až 50 % dusíkatých látek a dostatek lyzinu. Negativnímu působení obsažených antinutričních faktorů lze celkem snadno zamezit vyšší teplotou.
Další zdroje bílkovin z krmiv z olejářského průmyslu představují slunečnicový extrahovaný šrot, podzemnicový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, lněný extrahovaný šrot a bavlníkový extrahovaný šrot. Slunečnicový extrahovaný šrot z loupaných semen je kvalitním krmivem, které obsahuje více než 40 % dusíkatých látek s nižším obsahem lyzinu. Produkt z neloupaných semen obsahuje okolo 25 % vlákniny, proto se zkrmuje starším kategoriím zvířat. Vyšší obsah vlákniny a nižší obsah dusíkatých látek má také bavlníkový extrahovaný šrot z neloupaných semen; šrot z odvlákněných semen obsahuje až 50 % dusíkatých látek. Podobně vysoký obsah dusíkatých látek jako sójový extrahovaný šrot má i podzemnicový extrahovaný šrot, jeho nevýhodou je však častá přítomnost plísní rodu Aspergillus, produkující toxické aflatoxiny. Z domácí produkce se alternativně využívají řepkové nebo lněné pokrutiny. Podmínkou efektivního využití prvně zmiňovaného domácího zdroje krmivové základny je tepelná úprava, kterou se zvýší stravitelnost bílkovin, energie a vlákniny, zlepší se chutnost krmiva a odstraní negativní vliv antinutričních látek. Také lněné pokrutiny mají stejně jako lněné semeno příznivé dietetické účinky, pro které se používají zejména ve výživě mláďat.
Vynikajícím zdrojem dusíku jsou také krmné luštěniny. Pro prasata se nabízí využití celé u nás pěstované palety zahrnující hrách, pelušku, bob koňský, vikev a lupinu bílou. Podobné možnosti skýtají i krmiva z pivovarského průmyslu, tj. sladový květ, mláto nebo kvasnice, či zbytky ze škrobárenského průmyslu – nejčastěji v podobě bramborové bílkoviny nebo kukuřičného glutenu, a konečně z lihovarského průmyslu. Pivovarské mláto se prasatům zkrmuje v čerstvém i sušeném stavu, ovšem v létě toto vodnaté krmivo velmi rychle podléhá zkáze. Pivovarské kvasnice jsou hodnotným zdrojem bílkovin a vitamínů skupiny B. Sušená bramborová bílkovina obsahuje až jednasedmdesát procent dusíkatých látek, podobně jako má vedlejší produkt při výrobě kukuřičného škrobu. Glutenová moučka obsahuje vysoký podíl bílkovin a pigmentů.

Krmiva živočišného původu
Z krmiv živočišného původu přichází v úvahu masokostní, rybí a krevní moučka a syrovátka.
„Podle unijní legislativy lze masokostní moučku použít pouze do směsí pro nepotravinová zvířata. Rybí moučka je výborný zdroj bílkoviny, její použití ale limituje cena, která je momentálně na úrovni 39 Kč za kilogram. Z důvodu ochrany přírodních zdrojů se lov ryb bude stále více omezovat, atak její cena rozhodně nebude klesat. Proto se zařazuje jen do krmných diet selatům a kojícím prasnicím. Krevní moučka patří mezi krmiva s nejvyšším obsahem dusíkatých látek, její kvalita je však odvislá od zdroje a způsobu sušení. Nejkvalitnější je připravená ve sprejové sušárně,“ vyjmenoval Ing. Paradovský.
Z výše uvedených krmných luštěnin je perspektivním zdrojem rostlinných proteinů lupina. Její výnosový potenciál je na úrovni mezi třemi až pěti tunami z hektaru, což při obsahu 28 – 48 % dusíkatých látek v sušině představuje produkci 2 000 kg proteinu na hektar. Její výhodou je nízký obsah antinutričních látek, díky čemuž ji lze zkrmovat bez tepelné úpravy.
Se 26 až 34 % dusíkatých látek je zajímavý také bob, který by v dietách pro prasata mohl být zastoupen až 15% podílem. Ve Francii se ve výkrmu prasat používá hrách, jeho zastoupení v dietě je pak až na 30% úrovni.
„Podíl sójového extrahovaného šrotu v krmných dietách pro prasata lze částečně nahrazovat také přídavkem enzymů zvyšujících využití dusíkatých látek, zařazením vyššího podílu syntetických aminokyselin – valinu, krmných odrůd pšenice a jarního ječmene a jejich vyššího zastoupení v krmných dávkách. Ke zvýšení stravitelnosti stávajících surovin standardně využívat termické a hydrotermické úpravy. V závěru lze říci, že sójový extrahovaný šrot v dietách pro prasata lze částečně nahradit, ne však pouhou výměnou surovin. Jde o celý komplex výživářských opatření, který se opírá o aktuální rozbory použitých surovin. Zařazení alternativní suroviny provádíme vždy podle ceny a obsahu živin. Užitkovost ještě optimalizujeme na základě porovnání nákladů a výnosů,“ doporučoval v závěru své přednášky reprezentant Mikropu.

Zkušenosti s výkrmem kanečků
Výživě se ve svém vystoupení věnoval také Ing. Pavel Grauer ze společnosti Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., který svou pozornost zaměřil na management výkrmu kanečků.
Kanečci se pro charakteristický kančí pach, který ovlivňuje kvalitu jatečného masa, běžně nevykrmují. A to i přestože, že v porovnání s vepříky dosahují díky steroidním hormonům vyšší přírůstky, lepší konverzi krmiva i jatečnou hodnotu.
Pro spotřebitele nepříjemný čichový vjem způsobují zejména dvě sloučeniny – androstenon, produkovaný ve varlatech kanců a skatol, který vzniká v tlustém střevě všech prasat jako vedlejší produkt přirozené mikrobiální činnosti. Nejefektivněji lze kančí pach masa eliminovat chirurgickou kastrací. Podle odborníků je však tato „krvavá“ metoda pro kanečky nejen stresující, ale současně se může stát vstupní bránou pro infekci. V řadě členských zemí Evropské unie, například ve Velké Británii, Irsku, Portugalsku, Dánsku nebo Španělsku se proto kanečci bez předchozího znecitlivění nekastrují. A s ohledem na zlepšení welfare v chovech prasat se v Evropské unii dokonce zvažuje klasickou chirurgickou kastraci zakázat úplně. Jedním z poměrně nových řešení minimalizujícím kančí pach je imunokastrace, což je vakcinace zabraňující vývoji varlat. Používá se v Austrálii, Novém Zélandu, Brazílii, ale také v některých členských zemích Evropské unie.
V Evropě se vykrmuje asi 80 % kastrovaných kanečků, zbylých 20 % zvířat samčího pohlaví (20 milionů kusů) se nekastruje. Výkrm kanečků má tradici zejména ve Velké Británii, ale rozšiřuje se i ve Španělsku a v dalších zemích.
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Krmivářství 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *