Výživářský soubor viníků mastitid je vydatný počtem i váhou

Jak může výživa ovlivnit zdravotní stav mléčné žlázy? S určitým zjednodušením lze tvrdit, že chyby ve výživě způsobují narušení imunity dojnic. To vede ke zvýšení počtu SB a mastitidám.

Narušení imunity vznikne dvěma způsoby.
1. Poškozením fermentace v bachoru. Zde se projevují zkažená krmiva a krmiva, kde probíhá biologická aktivita, tedy zahřátá. Může se také jednat o nedostatek strukturálních krmiv v krmné dávce. Především je to při podání kukuřičné siláže o sušině do 34 % v dávce nad 15 kg. Při tomto narušení předchází zpravidla nárůst obsahu močoviny v mléce.
2. Vlivem mykotoxinů. Zde se projevují plesnivá krmiva. Mykotoxiny jsou ve svém působení velmi zákeřné, způsobují mastitidy s prudkým průběhem, které se špatně léčí. Při tomto narušení zpravidla nedochází k nárůstu obsahu močoviny v mléce.
Chyby v živinovém složení krmné dávky, tedy nedostatek nebo přebytek nějaké živiny nepatří do skupiny „viníků“. Může být maximálně ve skupině „napomahačů“. Těmi se dnes zabývat nebudeme. Jak vypadá běžná praxe výživáře? Při řešení tohoto zadání navštěvuji několik kontrolních míst: kancelář, krmnou chodbu, kotce dojnic a sklady krmiv.
Kancelář
V kanceláři sleduji například složení mléka. Zde platí mnoho poučných vztahů. V praxi platí nejčastěji negativní vliv narušené bachorové fermentace. Zkažená krmiva naruší bachorovou fermentaci velmi rychle, mnohdy stačí jedna směna. Pak dochází k okamžitému nárůstu obsahu močoviny v mléce. V krátké době se mohou objevit první záněty vemene a počet SB začíná rychle růst. Toto je příhoda běžná, mnohokrát ověřená. Pokud ztratíme ostražitost, můžeme být zaskočeni jiným vývojem. Tak například: chovatel začal podávat GPS pšenice v těstovité zralosti, sušina 40 %. Po třech dnech se objevily první záněty vemene. Močovina v mléce zůstala na dlouhodobé hladině: 6,5 milimolů (užitkovost 22 litrů). Počet SB se prudce zvýšil z 240 na 460 tisíc. Během dalších dvou týdnů pokračoval rychlý nárůst zánětů i počtu SB. Kontrola ve skladu krmiv potvrdila, že žádné krmivo není nahnilé, ve skladech byl vzorný pořádek. Podívali jsme se pečlivě na GPS. Při dusání siláže na jámě nebyla stébla pšenice nevratně smáčknutá. Došlo k jejich narovnání do kulatého průřezu. Vytvořily se tak dostatečné zásoby vzduchu pro rozvoj plísní. Pšeničné zrno bylo ideálním substrátem pro jejich růst. Následek – mykotoxiny poškodily imunitu dojnic a došlo k pohromě. Ke změně obsahu močoviny v mléce dojít nemohlo, krmiva nebyla narušená.
V kanceláři mne také zajímají údaje o výskytu zánětů vemene. Běžnou praxí je, že první záněty vemene zpravidla „vyskakují“ ve skupinách s nejvyšší užitkovostí. To je pochopitelné, zvířata v největší metabolické zátěži jsou nejcitlivější. Jiný vývoj je však možný. Tak další příklad: v chovu se poslední tři týdny nic nezměnilo, vše probíhá pod kontrolou. Přesto se začaly objevovat záněty vemene. Záněty nemají dramatický průběh, jedná se o mírně změněné mléko – „cucky“. Záněty se objevují ve všech skupinách dojnic. Podrobnější kontrola zjistila, že všechny postižené dojnice už měly v minulosti jeden nebo více zánětů. Taková zvířata nazýváme „vracečky“. Každý první zánět vemene sebou nese nebezpečí opakování v budoucnu. Opakování zánětu nemusí vyvolat žádný zjevný viník. Pak se jedná o individuální problém adaptace jedince na podmínky, které jsou pro většinu stáda přijatelné. Opakovaný zánět postihne čas od času některou dojnici. Pokud však „vyskočí“ vracečky ve větším počtu, může se jednat o první příznak nějaké zátěže. Například, na letní vedro reagují nejrychleji zvířata, která mají už „něco za sebou“.
Krmná chodba
Podívejme se na stav krmiv na krmném stole a chování zvířat. Vztahy jsou jasné, komplikace možné. Tak například, nedostatek strukturálních krmiv v krmné dávce je známý viník mnoha problémů, nejen zánětů vemene. Velmi efektivní strukturální krmivo je krmná sláma. Přídavek slámy do krmné dávky je tedy velmi užitečný postup. Nesmíme však zapomenout zkontrolovat její kvalitu a chutnost. Pokud není sláma chutná, dojnice „vyluxují“ chutnější krmiva a nakonec zůstane sláma na žlabu samotná. Po úklidu žlabu může vzniknout dojem, že změna struktury krmné dávky nepřinesla žádný efekt. Druhá „zákeřnost“je, že dojnice slámu nakonec směny sežerou. Předtím však vyluxovaly chutnější krmiva. Efekt je stejný, strukturální krmivo je podané, není však funkční.
Podobná komplikace může nastat, když je celková sušina krmné dávky nad 45 %. Sušina krmné dávky nemá vadu. Struktura krmné dávky také ne, přesto na počtu SB vidíme, že struktura krmné dávky není v pořádku. Podíváme li se na chování ojnic u žlabu, zjistíme, že svými mulci dělají v mixu krouživé pohyby. Rozhrnou strukturální, méně atraktivní krmiva. Jemnější složky krmné dávky propadnou na dno a dojnice je v hojné míře sežerou. Následek: „nejšikovnější“ dojnice mají problém. Náprava je v tomto případě velmi jednoduchá. Do míchacího vozu se nalije voda. Nemusíme brát ohled na snížení sušiny krmné dávky pod optimum, naopak, celková chutnost krmné dávky se zvýší, protože se jemná atraktivní krmiva nalepí na strukturální krmiva. Dávka vody se řídí chováním šikovných dojnic u žlabu.
Kotec
Zde platí mnoho dobrých vazeb, uvedu jeden příklad. Počet somatických buněk rapidně vzrostl, mléko je „neprodejné“. Chovatel měl návštěvu, – paznehtáře. Měli opravdu naspěch a tak pracovali ve velmi prodloužené směně. Jejich výkon byl ohromující. Aby ho dosáhli, „ukázňovali“ neklidné dojnice pomocí holí a silného hlasu. Došlo k „manipulačnímu“ stresu. Stejný efekt také nastane při velkých přesunech zvířat, například při naskladňování stáje. Odeznění stresu trvá jen několik dnů. Pak se počet SB rychle snižuje. Trvalého manipulačního stresu je však možné dosáhnout pomocí velmi rozzlobených stájníků a dojiček. Některá, bázlivější zvířata si udržují vysoký počet SB vlivem stresu.
Sklady objemných krmiv
Zde platí vztahů nejvíce. Pravidlo s absolutní platností, v praxi vždycky platí, za vším hledejte objem. To se týká i zvýšeného počtu SB a výskytu mastitid. Tak například: chovatel si sjednal sklizeň kukuřice na siláž pomocí služby. Služba měla zpoždění, sušina kukuřice překročila 40 %. Služba byla vybavená výkonnou řezačkou poslední generace, proto své zpoždění napravila vysokým výkonem. Byl takový, že dva stroje na silážním platě vůbec nestačily dusat a rozhrnovat. Podle toho proběhla fermentace siláže. Teploty dosáhly úrovně karamelizace. Nevytěsněný vzduch umožnil rozvoj plísní. Plísně v kukuřičné, bobové nebo obilní siláži jsou nejnebezpečnější. Mastitidy jsou po ní prakticky zaručené.
Zůstaňme ještě u služeb. Další velmi bolestivé místo bývají siláže krmiv uložených ve vacích. Podle toho co v podnicích nacházím, usuzuji, že v naší republice skutečně není přebytek firem, které by dbaly na své renomé. Příkladů je mnoho. Nás zajímá dopad na zdraví vemene. Zde se nacházejí velmi silní „viníci“. Následky jsou tak silné, že může dojít i k úhynům dojnic. Nejrizikovější jsou siláže cukrovarských řízků o sušině nad 24 %, siláže kukuřičných palic o sušině nad 58 %, mohou to však být senáže o sušině nad 45 %. Důvod je vždy jeden, a tím je nedostatečné stlačení hmoty, zbytky vzduchu totiž umožní růst plísní. Existuje velmi jednoduchý test. Přistupte k načatému vaku řízků nebo LKS. Tlačte rukou proti odběrové stěně na několika místech. Postupujte odspodu nahoru. Pokud budete cítit asi od dvou třetin výšky že hmota začíná pružit, je zde vysoká pravděpodobnost, že krmivo je plesnivé. U LKS se dívejte také na teplotu krmiva. Pokud hřeje, je zde další „záruka“ problémů.
Jako příklad uvedu jeden extrém. Našla se dokonce taková firma, která dokázala „efektivně provzdušnit“ siláž kukuřice o sušině 32%. Siláž uložená ve vaku zplesnivěla hned několika druhy plísní, pokud bychom posuzovali škálu barev, které se v siláži objevily. Chovatel „dosáhl“ při nedostatečně opatrném krmení této siláže počtu SB nad 500 tisíc. Bohatý výskyt mastitid ho nutil vylévat velkou část mléka. Tržnost klesla pod 90 % na mnoho měsíců.
Jiným velkým „viníkem“ mohou být nezdařilé bílkovinné siláže. Jsou to krmiva, kde se sušina pohybuje na spodní hranici úspěšné silážovatelnosti. Žebříček zkažení bílkovinné siláže od nejnižší po nejvyšší rizikovost. Bob, trávy, jetelotrávy, jetel, vojtěška. Vojtěška je nejčastějším „viníkem“ narušeného zdravotního stavu vemene. Tak například. Chovatel sklízel vojtěšku na senáž. Část plochy měla sušinu okolo 20 %. Bylo to pouhých „deset fůr“, pro které se nebude linka vracet až hmota zavadne, deset fůr do jámy se uložilo jako slabá vrstva, pouhých 20 centimetrů, to se ztratí. Neztratilo, vznikla takzvaná „žíla“. Žíla zkažené siláže, která má obvykle vysokou negativní účinnost. Došlo k nárůstu obsahu močoviny v mléce nad 9 milimolů, počet SB začal narůstat. První záněty mléčné žlázy nedaly na sebe dlouho čekat. Podle rozsahu zkažení bílkovinné siláže rozeznávají chovatelé takzvané „oko“, „žílu“ a „sloj“.
Výživářská praxe
Každé pravidlo má několik výjimek. Proto praxe výživáře spočívá ve sběru informací v jednotlivých podnicích tak, aby bylo možno provést hodnocení s minimální chybou. Všechny podniky jsou si tak trochu podobné, ve výkladu konkrétního stavu je však každý podnik jiný. Je velice užitečné, když výživář vede přesnou evidenci výjimek pro každý podnik. Tak například, chovateli uniklo, že kvalita silážovaných cukrovarských řízků se velmi zhoršila. Krmivo bylo uložené ve vaku o sušině 25 %. Řízky zplesnivěly v horní třetině vaku. To jsem jistil až při kontrole krmiv. Na dotaz jak vypadají „buňáky“, odpověděl že došlo ke zvýšení ze 120 na 150 tisíc a v chovu se v posledních čtrnácti dnech vyskytly dva záněty. Zde je jasný rozpor. Plesnivé řízky v této sušině jsou velmi úspěšným „producentem“ zánětů vemene. Přesto se při dávce řízků 10 kg na kus a den záněty téměř nevyskytly. Pak musíme vzít v úvahu několik okolností, které mají velkou váhu a kladné znaménko.
 Chov má 70 dojnic, je tedy malý. V malých chovech platí úplně jiná pravidla než v chovech velkých. Viníci „ztrácejí“ na váze.
 Pohoda a pohodlí zvířat je na vrcholové úrovni.
 Technologická kázeň všech pracovníků (i dojičů) je vzorová.
 Kvalita všech ostatních krmiv (mimo řízků) je vynikající.
 Spotřeba sušiny objemných krmiv je 17 kg. 2,5 kg sušiny řízků se zde úspěšně naředilo.
Závěr: zde je máloco k řešení.
Příklad opačný: chovatel přešel na novou kukuřičnou siláž. Siláž původní měla sušinu 36 %, nová siláž měla sušinu 32 %. Obsah kyselin byl v nové siláži zvýšený. Dávka staré i nové siláže byla 18 kg. Po jejím zavedení došlo okamžitě k prudkému nárůstu počtu zánětů vemene a počet SB rychle překročil 500 tisíc. Zde je opět rozpor. Celá krmná dávka byla dobře vybalancovaná, struktura celé krmné dávky byla také velmi dobrá. Snížení dávky sušiny kukuřičné siláže bylo nahrazeno přídavkem sena. Chovatel používal různé druhy pufrů na udržení bachorové fermentace. Přesto stačil malý podnět k tomu, aby nastala pohroma. Zde musíme vzít v úvahu několik okolností, které mají záporné znaménko a velkou váhu.
 Chov je veliký, 400 dojnic. Je zde komplikovaný způsob organizace. Krmiváře neřídí zootechnik, ale vedoucí střediska. Pokud zootechnik ztratí trvalou ostražitost, může dojít k tomu, že krmiváři provedou po své „úvaze“ změnu krmné dávky. Zootechnik se pak složitou cestou domáhá nápravy.
 Jiné středisko dodává krmné směsi. Zde je metodou „důsledného rozptylu škodlivin“ pomalu skrmované obilí, které bylo omylem uskladněné na volné ploše bez zakrytí. Obilí zmoklo a zplesnivělo. Někdy se po „úvaze“ změní zastoupení plesnivého obilí ve směsi.
 Středisko, které vyrábí objemná krmiva někdy není velmi úspěšné v množství a kvalitě vyrobených krmiv. Proto je spotřeba sušiny objemných krmiv pod 10 kg.
Závěr: V tomto podniku jsou obrovské rozdíly v pracovní zodpovědnosti mezi jednotlivými pracovníky. Výkon zootechnika je na hranici lidských možností. Přesto nemůže v tak nestabilním prostředí dosáhnout klidového stavu, který trvá „déle než jeden den“. Služby pak musí mít jednu povinnost navíc. Trvalou kontrolu podniku v mnoha parametrech. Podnik musí znát doslova důvěrně. Každá, tedy i malá změna (například ve výživě), je vždy spojená se zátěží. To platí pro každý podnik. Zde je však celková zátěž taková, že každý malý krok nese s sebou riziko další pohromy. Výživář musí změny navrhovat velmi opatrně. Musí však předcházet kontrola všech dostupných vztahů, které v podniku aktuálně panují.
Poučení na závěr
Poučení nenabídnu. Jak se vyvarovat vzniku zánětů vemene a zvýšeného počtu SB? Podle mé zkušenosti to není úplně možné. Hlavní viníci zvýšeného počtu SB vlivem výživy jsou dva. Narušená objemná krmiva, a krmení. Výroba objemných krmiv a krmení patří mezi nejtěžší operace v chovu skotu vůbec. V praxi není nikdy možné dosáhnout absolutně bezchybného stavu.
Poučení přece jen nabídnu. Trápí vás záněty vemene a zvýšený počet SB. Ano, je to nejnákladnější a nejčastější pohroma vůbec. Pak bude dobré mimo běžných postupů k nápravě začít budovat vlastní databázi příčin a jejich vztahů. Projděte si všechna místa ve vašem chovu, dobře se dívejte a výsledek zaznamenejte. Nezapomeňte zaznamenat všechny změny, které poruše předcházely a zhodnotit je. Každá další rána pak bude už méně bolestivá. Budete mít stále větší jistotu v odhalování a trestání viníků. Všechny jednoduché návody, které řeší „jedinou příčinu“, jsou totiž nepravdivé a zavádějící. Neexistuje také ani žádná norma, která se dá jednotně použít v každém chovu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *