Výzkum pro chovatele dojeného skotu

První společný seminář ZD Velká Chyška a VÚŽV Uhříněves se konal v listopadu 1985. Letošní Farmářský den proběhl tedy ve znamení pětadvaceti let spolupráce. Témata přednášek odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby na semináři byla zaměřena na ekonomiku výroby mléka, výživu dojnic, řízení farmy s chovem dojnic a eliminaci tepelného stresu.

Podle Ing. Jiřího Burdycha, MBA, ovlivňují ekonomiku výroby mléka v ČR a nových členských státech výrazněji než ve „starých“ státech EU výkyvy realizačních cen mléka na domácích trzích. V říjnu 2010 činil rozdíl mezi průměrnou realizační cenou u nás a v EU-15 více než 15 %, tedy 5,15 eura/100 kg mléka. Do září letošního roku se průměrná cena mléka dodaného do mlékáren zvýšila od začátku roku o 20,3 %, ale protože došlo k propadu množství vyrobeného mléka o 38 milionů litrů, zvýšily se tržby jen o 17,7 %. Průměrná cena mléka za rok 2010 činí asi 7,27 Kč/l.

Současná situace na agrárním trhu je ovlivněna poklesem cen komodit a tedy i tržeb, producenti dosahují negativní rentability. Farmáři se také potýkají s přístupem bank k úvěrování zemědělství. Do země se dováží velké množství mléčných výrobků a velkým problémem je také značení dovážených potravin.

Chovatelé dojnic v posledních letech často dělali špatná rozhodnutí ve snaze snížit náklady na krmiva. Nejenže docházelo k možná požadovanému snížení nádoje, ale zhoršilo se zdraví dojnic a výsledky reprodukce. Příliš vysoké procento krav bylo vyřazováno ze zdravotních důvodů. Slabou stránkou v oblasti výživy a krmení skotu je obecně velmi nízká kvalita objemného krmiva.

Pro dosažení dobrých výsledků na domácím trhu mléka by se podle Ing. Burdycha měla zvýšit podpora spotřeby mléka a mléčných výrobků z domácí produkce a ochránit hranice před dovozy nekvalitních potravin. Vláda a Ministersvo zemědělství ČR by měly více podporovat české zemědělství a navíc je třeba zmírnit rozdíly v podporách chovatelů v jednotlivých zemích EU-27.

 Testování nového krmiva

Ing. Václav Kudrna, CSc., a jeho tým hodnotili v pokusu vliv náhrady 30 a 50 % sójového extrahovaného šrotu semenem lupiny bílé v krmné dávce vysokoprodukčních dojnic na jejich mléčnou užitkovost. Živinovým složením je lupina podobná sójovému extrahovanému šrotu. Obsahuje přibližně stejné množství dusíkatých látek, asi o třetinu až polovinu má nižší obsah tuku a má více hrubé vlákniny. Podle výsledků experimentu lze doporučit lupinu bílou (odrůda Amiga) jako alternativní zdroj dusíkatých látek ve výživě vysokoprodukčních dojnic, a to až do výše 50 % náhrady sójového extrahovaného šrotu při zachování stejné mléčné užitkovosti.

Dalším hodnoceným krmivem ve výživě dojnic byly výpalky. V pokusu byly používány výpalky sušené spolu s tekutou frakcí DDGS (dry distillery grain with solubles). Do krmných dávek dojnic v první fázi laktace byly přidávány DDGS, a to v jedné ze skupin 9,5 kg na kus a den a ve druhé 9,5 kg DDGS spolu s aminokyselinou lyzin. Dojnice v obou pokusných skupinách v porovnání s kontrolní, ve které se DDGGS nekrmily, nadojily o kilogram mléka za den více. Ve skupině s lyzinem se obsah bílkoviny v mléce vyrovnal skupině kontrolní, dojnice v obou pokusných skupinách měly nižší procentický obsah tuku než v kontrolní. V pokusu se projevilo, že lyzin je u kukuřičných výpalků limitující aminokyselinou. Za optimální množství výpalků v krmné dávce dojnic se považuje 15–20 % sušiny krmné dávky. V mléčné užitkovosti nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi výpalky kukuřičnými a pšeničnými.

 Management na farmě

O moderních postupech při řízení farmy dojnic přednášel Ing. Mojmír Vacek, CSc. Zaměřil se na problematiku odchovu jalovic. Cílovými parametry by měl být věk při prvním otelení do 24 měsíců u holštýnských a do 26 měsíců u českých strakatých jalovic. Při prvním zapuštění by jejich hmotnost měla činit 55 až 62 % hmotnosti v dospělosti a při otelení 85 % hmotnosti a 95 % výšky v dospělosti. Průměrný věk přitom u nás činí 26,3 měsíce u holštýnských a 28,8 měsíce u českých strakatých prvotelek. Stejně důležitým ukazatelem je dlouhověkost krav, protože jejich předčasné vyřazování snižuje rentabilitu chovu nejen z důvodu větší potřeby jalovic, ale i z důvodu zvýšení odpisu krav. V současné době se průměrně vyřazují dojnice z chovu během 4. laktace.

Pokud se chovateli podaří zlepšit odchov jalovic, který je pro chov dojnic rozhodující, efektem jsou nižší ztráty telat, tržby za jalovice nepoužité do obratu stáda, nižší odpisy krav a získání výkonnějších dojnic.

Za dobré ukazatele reprodukce ve stádě lze považovat mezidobí 400 dní (v ČR mají české strakaté dojnice mezidobí průměrně 399 a holštýnské 419 dní), podíl znovu otelených krav do 400 dní by měl být 60 %. Podle Ing. Vacka je dalším ukazatelem 65 % zabřezlých krav do 100 dní po otelení a podíl zabřezlých do 120. dne po porodu (z počtu otelených) 70–80 % a asi 7 % krav ze stavu zabřezlých v měsíci. Optimální průměrný počet dní v laktaci je 160 až 170 dní. Chovatel by měl vyřazovat z důvodů reprodukce maximálně 10–15 % krav.

Pokud není výše uvedených ukazatelů dosaženo, zisk ze stáda dojnic se významně snižuje.

Hlavní náklady v chovu dojnic tvoří prostředky na krmiva, odpisy krav, odchov jalovic, veterinární a plemenářské služby. Tržby chovatel získá za prodané množství mléka a % bílkovin v mléce, za prodej jalovic, rozhoduje také natalita krav.

Jak řekl Ing. Vacek, rozhodující jsou pohoda krav, dodržení optimálního denního režimu. Dojnice musí mít dostatek místa u žlabu, dostatek prostorných boxových loží, důležitá je také stabilita skupiny, kvalita podlah a matrací, dostatek vzduchu, omezení tepelného stresu, pravidelné přihrnování krmiva.

Minimální limity pro denní režim dojnic jsou 14 hodin pro odpočinek, pět hodin na příjem krmiva, dvě hodiny denně kráva stojí nebo chodí, s hodinou se musí počítat na manipulaci se zvířaty. Vlastní dojení včetně přesunů by mělo trvat do dvou hodin, pobyt v dojírně včetně čekání během jednoho dojení měl být ukončeno do jedné hodiny, lépe do 45 minut.

 Ochlazování dojnic

Možnosti omezování tepelného stresu představil doc. Ing. Petr Kunc, Ph.D., který mimo jiné představil technologii evaporačního ochlazování skotu s využitím řídicích jednotek navrženou ve Výzkumném ústavu živočišné výroby.

Tepelný stres u dojnic se promítá do ekonomických ztrát chovu, protože negativně ovlivňuje příjem krmiva a zvyšuje požadavky na záchovnou krmnou dávku, negativně ovlivňuje také využití krmiva, zvyšuje se příjem vody až o 50 % a způsobuje výrazný pokles mléčné užitkovosti. Zvýšená teplota ve stáji způsobuje zhoršení reprodukčních ukazatelů, zpomalení intenzity růstu a obecně zhoršuje zdravotní stav dojnic. Tepelný stres také mění chování zvířat.

Ve stáji se jednotky pro evaporační ochlazování umísťují na průběžný nosný rám, který je situován nad krmištěm v podjezdové výšce minimálně 2,8 m.

Řídicí jednotky mohou zajišťovat individuální skrápění těla zvířat pouze v jejich přítomnosti pomocí tepelných senzorů nebo skrápění skupiny zvířat detekované minimálně dvěma tepelnými senzory. Výhodou je, že voda je vždy aplikována cíleně pouze v přítomnosti zvířat a nedochází tak k extrémně zvýšenému zamořování podlah, k nadměrné spotřebě vody a ke kumulaci odpadních vod ve stáji.

 Změny GAEC

Kontrola podmíněnosti – cross compliance a rozšíření systému GAEC – byly tématem přednášky Ing. Petra Klementa z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Ve svém příspěvku uváděl výsledky kontrol za rok 2009 a část roku 2010, jejich počty za jednotlivé organizace (Státní rostlinolékařská správa, Česká inspekce životního prostředí, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní zemědělský intervenční fond, Česká plemenářská inspekce) a jejich výsledky. V závěru popsal změny, které čekají na farmáře v oblasti GAEC II od 1. července 2011. Podle nového znění standardu musí žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy jako:

  • silně erozně ohrožená půda – zajistit, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice. Porosty obilnin a řepky na tak označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí, do mulče nebo bezorebné setí, v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin.
  • mírně erozně ohrožená půda – zajistit, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.

 Klíčové informace:

  • VÚŽV, v. v. i. Praha Uhříněves uspořádal ve spolupráci se zemědělským družstev Velká Chyška 18. listopadu Farmářský den.
  •  Seminář byl věnován dvaceti pěti letům spolupráce výzkumu a chovatelské praxe a přednášelo se o ekonomice výroby mléka, nových zkušenostech ve výživě dojnic, moderních postupech při řízení farmy dojnic, eliminaci tepelného stresu u dojnic a také kontrole podmíněnosti a rozšíření systému GAEC.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *