25.11.2012 | 01:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výzkum pro chovatelskou praxi

Každý rok, a to již déle než čtvrt století, pořádá Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze Uhříněvsi ve spolupráci se Zemědělským družstvem Velká Chyška farmářský den s tématem výzkum pro praxi. Hovořilo se o výživě dojnic, o problematice jejich zdraví, o odchovu telat, hodnocení ekonomické efektivnosti chovu i o plnění požadavků na welfare hospodářských zvířat.

Přednášející se věnovali rozličným tématům, mezi něž patřila strategie výživy dojnic v souvislosti s délkou období stání na sucho, problematika metabolických poruch u dojnic. Byl představen ekonomický software pro zemědělství a dozvěděli jsme se jak lépe a efektivně odchovávat telata. Informace o nejnovějších směrnicích k welfare v chovu skotu seminář uzavřela.

 Jak dlouhé má být stání na sucho

První přednáška byla věnována výživě dojnic v období stájní na sucho. Ing. Václav Kudrna, CSc. (VÚŽV, v. v. i. Praha Uhříněves) přednášel o výsledcích studie, jejímž cílem, bylo

zjistit vliv zkrácené doby stání na sucho na příjem sušiny, mléčnou užitkovost a zdravotní stav dojnic, a to v porovnání s tradičním šedesátidenním obdobím stání na sucho a krmnou dávkou (KD) s nízkým obsahem energie před otelením.

Pokus probíhal u 34 ks dojnic ve dvou skupinách na 2. a vyšší laktaci. Kontrolní skupina krav byla zaprahnuta asi 60 dnů před očekávaným otelením, pokusná skupina asi 35 dnů před ním s KD pro dojnice v pozdní fázi laktace.

Podle výsledků měly krávy v pokusné skupině vyšší příjem krmiva před otelením o 4,11 kg na den v porovnání s kontrolní skupinou, ale po otelení byl rozdíl v příjmu sušiny statisticky nevýznamný. Kontrolní skupina měla po porodu vyšší mléčnou užitkovost (v průměru o 3,23 kg) ve srovnání s dojnicemi v pokusné skupině. Na závěr ing. Kudrna shrnul, že pro celkově vyšší příjem sušiny a zejména vyšší mléčnou užitkovost je výhodnější tradiční způsob šedesátidenního stání na sucho.

 

Prevence metabolických poruch

Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. (VFU Brno) se věnoval zdravotní problematice dojeného skotu. V době přípravy na porod je z důvodu neadekvátního krmení častý syndrom ztučnění krav se steatózou jater. Problémem bývá karence selenu, mědi, vitamínu E a beta karotenu a také fosforu. Tyto problémy se objevují také v době porodu, který může být doprovázen dystokiemi, retencí placenty, porodní parézu, hypokalcémií. Po porodu dochází často k negativní energetické bilanci (NEB) a metabolickým poruchám jako je ketóza, indigesce či metabolická acidóza.

Prevence produkčních chorob je vlastně jednoduchá a rozhodující je správný management chovu. Krávy musí být v době stání na sucho a období přípravy na porod v optimální kondici. Nikdy se nesmí zkrmovat narušená, plesnivá krmiva, krmná dávka má mít optimální strukturu, stejně jako koncentraci energie a dusíkatých látek.

 Nízké náklady či vyšší rentabilita?

Ing. Jiří Burdych, MBA (VVS Verměřovice s. r. o.) informoval o výsledcích šetření nákladovosti výroby mléka. Při posuzování ekonomické situace v chovu je důležité, aby se každý podnik posuzoval individuálně, ale je třeba také porovnávat podniky s obdobnými výrobními podmínkami.

Mezi vnitropodniková opatření, která mohou zvýšit rentabilitu, patří správný management chovu. Důležité je stanovit si cíle chovu, ke kterým se bude směřovat. Úhyny telat by měly být do 10%; brakace krav 30–35%, odpisy krav do 0,6 Kč/l; dlouhověkost více než tři laktace, jalovice by se měly otelit do 24 měsíců věku, záleží také na procentu zabřezávání apod.

Náklady je dobré vyjadřovat na litr prodaného mléka a ekonomika chovu musí být, podle Ing. Burdycha, založena na rentabilitě a ne na pouze prostém snižování nákladů.

 Ekonomický software

Ekonomický software pro kalkulaci nákladů v zemědělství představil Ing. Jan Syrůček (VÚŽV, v. v. i. Praha Uhříněves). Program FarmProfit obsahuje kalkulací pro vyčíslení hospodářského výsledku v Kč na jednotku za rok. Software vytvořily Bavorský zemský ústav pro zemědělství a Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Ing. Syrůček uvedl, že v budoucnosti se chystá pravidelná aktualizace českých zdrojových dat, vzniknou nové kalkulační moduly (např. odchov jalovic, aj.). Program FarmProfit Plus bude obsahovat optimalizační výpočty a uživatel bude mít také celkový přehled zisku za celý podnik.

 

Jak odchovávat telata

Odchov telat hodnotil Ing. Stanislav Staněk, Dis. podle sledování situace celkem v 175 chovech dojnic holštýnského i českého strakatého plemene.

Celkové ztráty telat byly 10,2 %, z toho podíl mrtvě narozených telat bylo 5 % a 5,2 % telat uhynulo do doby odstavu. Nejčastějšími příčinami úhynů telat byly nezvládnutá ošetřovatelská péče, špatná hygiena při přípravě a vlastním krmení v době mlezivové a mléčné výživy, nedostatečná hygiena ustájení.

Pro zdraví narozených telat je rozhodující včasné podání dostatečného množství kvalitního mleziva. V hodnocených chovech byla zjišťována právě neadekvátní mlezivová výživa, a to zejména pozdní podávání mleziva i jeho nízká kvalita. Telata byla poprvé napájena průměrně asi za 3 hodiny po narození. Doporučováno je napojení do 2,5 hodiny od narození, lépe v rozmezí jedné a dvou hodin.

Pro zdravá telata platí, že by dávka na první napojení měla činit kolem 4 až 5 % jeho živé hmotnosti a celková denní dávka pak 10 % živé hmotnosti.

Telata by se mlezivem měla napájet minimálně třikrát denně. Ve sledovaných chovech bylo zjištěno, že 48,9 % chovatelů krmí telata mlezivem dvakrát denně, 41,3 % třikrát za den a jen 9,8 % chovatelů čtyřikrát denně.

 

Směrnice o welfare v chovu skotu

Závěrečná přednáška semináře Ing. Josefa Kořínka (Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha) se týkala požadavků Cross Compliance (CC) v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, která začnou platiti od roku 2013.

Požadavky CC na ochranu telat vychází ze směrnice Rady 2008/119/ES. Týkají se kontroly onemocnění, způsobu chovu, požadavků na ustájení, krmiva a napájení pro telata. Požadavky pro ochranu prasat vychází ze směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008 a týkají se obecných požadavků pro prasata (kotec, podlahová plocha, rošty, krmivo, voda, vláknina), požadavků pro prasnice a prasničky (vazné ustájení, postroje, skupinové ustájení), chovných běhounů a prasat ve výkrmu (hladina hluku, intenzita světla, podlahy, ustájení). Podrobněji se chovatelé mohou seznámit se směrnicemi na internetu.

Ing. Kořínek doplnil, že Zákon č. 167/2008 Sb. a nařízení vlády č. 295/2011 Sb. ukládá novou povinnost, a to od 1. ledna 2013 provádět základní hodnocení rizika ekologické újmy, případně podrobného hodnocení rizika ekologické újmy a finančního zajištění preventivních a nápravných opatření. Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo. Ing. Kořínek uzavřel, že bližší informace k hodnocení rizik a ke způsobům finančního zajištění jsou k dispozici rovněž na internetových stránkách.

 Klíčové informace:

·        Farmářský den pořádaný Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i. ve spolupráci se ZD Velká Chyška má již sedmadvacetiletou tradici, první se totiž konal v roce 1985

·        Na letošním semináři přednášeli Ing. Václav Kudrna, CSc. (VÚŽV Uhříněves, v. v. i.), doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. (VFU Brno), Ing. Jiří Burdych, MBA (VVS Verměřovice), Ing. Jan Syrůček (VÚŽV Uhříněves, v. v. i.), Ing. Stanislav Staněk, Dis. (VÚŽV Uhříněves, v. v. i.) a Ing. Josef Kořínek (UZEI Praha).

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down