Výzkumný projekt ProPIG

Výzkumný ústav živočišné výroby Praha – Uhříněves ve spolupráci s Bioinstitutem Olomouc jsou partnery evropského projektu ProPIG, jehož cílem je podpora rozvoje ekologických chovů prasat v Evropě. Aktivity projetu v rámci CORE Oranic II v České republice finančně podporuje Ministerstvo zemědělství ČR. Cílem je monitoring zdravotního stavu, welfare, výživy a environmentálních dopadů chovů prasat v osmi evropských zemích. Pro Českou republiku, kde je ekologický chov prasat velmi málo rozvinutý, je to dobrá příležitost získat nové zkušenosti.

Ekologické zemědělství (EZ) v České republice je zaměřeno zejména na údržbu travních porostů v horských a podhorských oblastech. Zde převažují chovy krav bez tržní produkce mléka, případně ovcí. Necelých 20 % ekologických ploch v ČR sice tvoří orná půda, ta je ale převážně určena k produkci tržních plodin nebo zrnin na export. Z toho důvodu je u nás nedostatek krmiv z ekologické produkce, potřebných pro výživu monogastrů, chovaných v EZ. Jediný profesionální chov prasat v EZ je provozován Josefem Sklenářem v Sasově u Jihlava, který velmi dobře zvládl odchov prasat i jejich výkrm (včetně venkovního chovu). Potýká se však také s nedostatkem kvalitních cenově dostupných krmiv, což je hlavním limitem rozvoje ekologických chovů prasat v ČR. Biofarma Sasov je do projektu ProPIG zapojena a je tak cenným zdrojem informací a zkušeností pro ekozemědělce v ČR i v zahraničí.

Kromě krmení prasat se naše ekologické zemědělství potýká s absencí specializovaných poradců a s chybějícím know-how. Pohoda zvířat, jejich zdravotní stav a vliv na životní prostředí mají význam pro faktické zvládnutí a následnou prosperitu ekologických chovů prasat.

Proto je přínosné, že v rámci projektu ProPIG, můžeme nejen poskytnout data z ČR, ale hlavně čerpat zkušenosti ze zemí, kde je tento obor již velmi rozvinutý (Rakousko, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Švýcarsko a Velká Británie).

 O projektu

ProPIG je projektem Evropské unie  ERA-net Core Organic II, financovaným a koordinovaným jednotlivými členskými státy. Doba řešení projektu je stanovena na roky 2011–2014. Koordinátorem projektu je Christine Leeb z vídeňské zemědělské univerzity BOKU.

Projekt nestaví na zelené louce. Již v letech 2007–2010 byla v rámci společného projektu CorePIG vypracována studie v osmi evropských zemích k optimalizaci zdraví prasat v ekologických chovech. Data se shromažďovala z celé Evropy, praktická sledování pak probíhala v osmi spolupracujících zemích. Jednalo se zejména o ustájení, výživu, krmení, chov a zdravotní stav prasat v EZ. Byl to vůbec první souhrnný popis ekologických prasat chovů v Evropě.

 

Ekologické chovy prasat v Evropě – slabé stránky

Jedním z jasných závěrů zmiňovaného projektu CorePIG bylo, že v oblasti životní pohody (welfare) a zdravotního stavu prasat jsou mezi jednotlivými podniky, ale i mezi různými státy velké rozdíly. Tyto rozdíly jsou způsobeny jednak řízením (managementem) podniků, stejně jako místními specifiky a klimatickými rozdíly. I přes tyto rozdílnosti mají ekologičtí chovatelé prasat stejné hlavní problémy, kterými jsou především endoparasité, problémy s plodností prasnic, obtížné porody, průjmy selat po odstavu a úmrtnost selat před odstavem. Aby se tyto problémy mohly řešit (prevence a odstranění potíží), byl na bázi HACCP vyvinut nástroj pro řízení zemědělského podniku.

Ekologické chovy prasat v Evropě a jejich vliv na životní prostředí

V posledních letech se věda intenzivně zabývá problematikou „trvale udržitelného zemědělství“. K tomuto tématu patří nejen vliv zemědělství na složky životního prostředí (půda, voda, biodiversita), ale hlavně na klima. Chovy hospodářských zvířat a produkce potravin živočišného původu jsou bezprostředně spjaty s určitým vlivem na životní prostředí (ŽP), přičemž rozsah negativních dopadů (např. produkce skleníkových plynů) závisí na typu produkčního systému (např. ekologické zemědělství, konvenční zemědělská výroba, vazba podniku na zemědělskou půdu, chovy prasat bez přímé vazby na zemědělskou půdu, poloha podniku, systémy krmení a zacházení se statkovými hnojivy atd.).

Jedním z vědeckých výstupů již zmiňovaného projektu CorePIG byla hypotéza, že negativní vliv na ŽP je menší, je-li zdravotní stav dobrý. Právě tato hypotéza je předmětem výzkumu projektu ProPIG. Je zkoumán vliv ekologického chovu prasat na ŽP ve vazbě na zdravotní stav, pohodu a krmení. Do sledování je zapojeno zhruba 75 ekofarem v Evropě. Vliv na ŽP se bude hodnotit podle ekologické bilance živin (LCA) na úrovni podniku. Budou srovnávány tři různé produkční systémy ustájení prasat v EZ (venkovní chov, venkovní chov kombinovaný se stájí, a stájový chov s betonovými výběhy).

 Hodnocení zvířat, půdy a krmiv

V rámci vyplňování hodnotícího protokolu jsou shromažďována primární data o zdraví a welfare prasnic, selat a prasat ve výkrmu ve výše zmíněných třech systémech ustájení. Záznamy se provádějí podle klinických parametrů a vybraných projevů chování zvířat. Výsledky budou interpretovány ve spolupráci s farmářem. Budou stanoveny cíle a opatření pro zlepšení stavu, specifické vždy pro daný podnik. Po roce proběhne následná návštěva podniku, při které se vyhodnotí úspěšnost zavedených opatření. Rovněž budou odebírány vzorky půdy a krmiva pro stanovení nejvhodnější bilance živin a optimalizaci plánu výživy jednotlivých kategorií prasat.

 Staňte se spolupracujícím podnikem

V České republice hledáme další podniky, které by měly zájem spolupracovat na realizaci projektu ProPIG. Musí se jednat o podnik, nejméně rok certifikovaný v EZ s minimálním počtem 10 prasnic. V chovu by měly být jak březí a kojící prasnice, tak odstavená selata a selata na výkrm. Zapojit se však může i čistě výkrmová farma nebo farma, která selata po odstavu prodává.

Podnikům spolupracujícím na projektu ProPIG nabízíme poradenství a spolupráci při řešení problémů s welfare, endoparasity, průjmy selat při odstavu, úmrtností selat, problémy s plodností prasnic a s porody. Nedílnou součástí spolupráce se zemědělským podnikem bude i návrh krmné dávky a analýza vlivu chovu prasat na životní prostředí a návrhy na zlepšení.

Samozřejmostí výzkumného projektu je ochrana dat spolupracujících podniků a skutečnost, že veškerá sledování provedou výzkumní pracovníci sami, aniž by nadměrně zatěžovali personál farmy.

Ostatním chovatelům prasat a zájemcům o výsledky projektu ProPIG nabízíme možnost zařazení do databáze uživatelů výstupů projektu. V případě zájmu nás proto neváhejte kontaktovat.

 Ing. Jiří Urban, Česká technologická platforma pro EZ; RNDr. Gudrun Illmannová, CSc., illmannova.gudrun@vuzv.cz; Ing. Jitka Šilerová, Ph.D., jsilerova@atlas.cz, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., oddělení etologie

Mgr. Pavlína Samsonová, pavlina.samsonova@bioinstitut.cz, Bioinstitut, o.p.s.

Foto Jan Ulrich