Welfarový chov nosnic – novinka českých stájí

V relativně klidných vodách živočišné velkovýroby je o opravdové novinky nouze. Proto jsme se zájmem přijali pozvání k návštěvě nové farmy pro wellfarový chov nosnic. Z Prahy jsme se vydali směrem na severovýchod a po 90 minutách cesty, nedaleko pohádkového města Jičína jsme nalezli vesničku Drahoráz, a farmu jsme snadno poznali podle novotou zářících modrých ventilačních komínů. Jde o bývalou farmu vybudovanou v osmdesátých letech pro chov dojnic a přebudována je dvojhala o úctyhodných rozměrech 30 x 180 metrů s bývalou kruhovou dojírnou. Dnes je zde ustájeno 40 000 ks nosnic. Průvodci po farmě, která patří akciové společnosti MAVE Jičín nám byli ředitel firmy STS Hostivice, která byla generálním dodavatelem technologie, Ing. Ondřej Strejček, CSc a ředitel Mave a.s. ing. Josef Valenta.

V celém provozu jsme nalezli pouze dvě pracovnice, které obsluhovaly chov a mezi naše první dojmy patřila rozhodně zjevná pohoda stáda slepic a vnitřní klima, které skoro ničím nepřipomínalo onen pověstný „odér“ drůbežáren.
Dvojhala je rozdělena zhruba na polovinu.V každé této části jsou umístěny tři řady snáškových hnízd, středem těchto hnízd probíhá vždy pás pro automatický sběr vajec.Po obou stranách hnízd jsou cca 2 m široké rošty s náskočnými bidýlky a pod těmito rošty se nacházejí pásové linky pro odkliz trusu ven z haly. Místo klasické podestýlky se používá nízká vrstva písku a to spolu s pásovým odklizem trusu a výkonnou automatickou ventilací dodávanou také firmou STS Hostivice způsobuje velice čistý vzduch ve stáji. Na roštech jsou zavěšeny tyče s niplovými napaječkami a řetězové oběžné krmení, v uličkách jsou pak zavěšeny kloboukové krmné linky. Ventilace je podtlaková, k nasávání dochází střešními komíny a k odsávání zase ventilátory po bočních stranách haly, řízení ventilace je automatické řídící jednotkou Master l firmy Multifan. Přitápění v chladném období je zajištěno olejovými vzdušnými přímotopy, které mají minimální investiční a provozní náklady. V prostředku dvojhaly je obslužná chodba ve které jsou dvě větve centrálního dopravníku vajec vyrobené také v Hostivicích vedoucí k automatické baličce vajec typu Staalkat 128 SA s hodinovou kapacitou 14 000 vajec zabalených do proložek. Doprava krmiva z Italských sil od firmy SKA je zajištěna flexibilními dopravníky od téže firmy, trus z haly je vynášen na kontejnery pásovými dopravníky od STS Hostivice.
Po prohlídce farmy jsme se usadili nedaleko zánovního balicího stroje na vejce a spustili redakční magnetofon:

O peníze jde jak známo, pane řediteli, až v první řadě, prozraďte nám, o jaké investiční náklady se jednalo u této akce?
Investorem tohoto projektu je MAVE Jičín a to investor náročný, který chce prvotřídní kvalitu a technickou špičku na světové úrovni.Také produkční hala se musela od základů rekonstruovat včetně ventilace, proto náklady nebyly malé. Přestože jde o technologii, která již dnes splňuje budoucí normy EU pro alternativní chov nosnic, které budou platit od roku 2003 jsou investiční náklady na l kus chované slepice srovnatelné s klasickými klecovými technologiemi. Konkrétně se jednalo o cca 250 Kč na slepici.V této ceně je veškerá technologie tedy hnízda, rošty, napájení, krmení,odkliz trusu, ventilace i vytápění. Dělali jsme však i instalace, kde se naše technologie automatických snáškových hnízd umístila do staré haly po klecové technologii, kde se využilo stávající ventilace a napájecích trubek s niply a pak se investiční náklad pohyboval zhruba na úrovni 170 Kč na slepici.

Nejde v těchto „alternativních“ chovech jen o nějakou módu, která zmizí stejně rychle jako přišla? Nejsou vejce z těchto chovů přílišným luxusem pro náš trh?
To si rozhodně nemyslím. Víte, já nepatřím mezi „zelené“, naše firma vyrábí i klasické klecové technologie, ale profesně sleduji situaci v těchto chov v Evropě několik let a trend jasně hovoří pro tyto technologie. V západní Evropě, především v Holandsku, Švýcarsku ale i severských státech již převažují u nových investic v drůbežárenství právě automatická snášková hnízda a spotřebitel stále více vyžaduje vejce z těchto bezklecových chovů. Například v Holandsku podíl konzumních vajec z těchto chovů již dosahuje desítek procent. Cena těchto vajec je vyšší zpravidla o 15 až 30 % a rozdíl ceny bohatě pokrývá vícenáklady oproti klecovým chovům. Sám jste viděl, v jaké pohodě stádo je a i to si myslím za těch pár desítek haléřů rozdílu v ceně za vejce stojí.

Kolik alternativních chovů u nás již existuje?
Musíme rozlišit rozmnožovací chovy slepic, kde výsledkem jsou oplozená vejce pro následný výkrm brojlerů. Zde se prakticky jiný typ technologie již několik let neinstaluje. STS Hostivice právě zde u MAVE Jičín před 5 lety na farmě Dřevěnice začínala s technologií snáškových hnízd firmy Jansen. U výroby konzumních vajec jde stále o relativní novinku, jedná se o zhruba desítku provozů a většina vajec jde na export. V příštích letech však, s ohledem na zmiňovanou směrnici EU a tlak spotřebitelů očekávám silný zájem.V současnosti se tato vejce prodávají např. v obchodech Tesco.

Jsou při zootechnickém vedení chovu nějaké odlišnosti od chovů klasických?
I když je naší snahou zachovat vysokou produktivitu práce těchto chovů, jde o chov zootechnicky podstatně náročnější. Slepice jak známo není tvor nejbystřejší a tak ji přesvědčit k tomu, aby se najedla i napila a snesla vejce do hnízda nás stojí velké úsilí. Prvotním cílem instalace je vždy omezení zanesených vajec a na to má vliv celá řada faktorů. Jmenujme alespoň otázku ventilace a průvanu, světelného režimu,velikost zaroštované plochy, výšku a druh roštů, počet a umístění krmných a napájecích linek, přehrazení chovného prostoru, druh podestýlky, vytápění haly, druh a způsob odchovu příslušného nosného hybrida. Všechny tyto faktory je nutno vidět v jejich superpozici. STS Hostivice poskytuje know-how k těmto chovům. Určitě bych doporučoval, aby si každá větší farma, která to myslí s výrobou konzumních vajec vážně i v budoucnu, vyzkoušela alternativní chov nosnic alespoň na jedné hale.

Ekonomikou jsme začali a ekonomikou i budeme končit. Jaké jsou, provozní výsledky na tomto chovu?
I když zástav ještě není ukončen můžeme říci, že výsledky jsou velmi dobré. Spotřeba krmiva je srovnatelná s klecovými chovy – 137 g na slepici a den, procento snesených (sebraných) vajec je jen o cca 3 % nižší než u klecových chovů, ale snášková špička se zdá být vlivem nižšího stresu delší, procento zanesených vajec na podestýlku se pohybuje okolo 3 %. Překvapující jsou vynikající výsledky mortality v drahorázských halách, pouze asi 2 až 4 kusy denně ze 40 000 stáda, to je méně i než u srovnatelných chovů v západní Evropě, přikládáme to na vrub výbornému klimatu v hale a pásové trusné lince.
Děkuji za rozhovor

Z Drahoráze jsme odjížděli s dobrými pocity, že jde spojit rozumná ekologická politika a dobré chovatelské a ekonomické výsledky. Uvidíme jak ekologická vejce přijme český zákazník. Věřme, že ekologické smýšlení českých zákazníků na sebe nenechá dlouho čekat.

Text a foto František Meixner

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *