Z jarní konference o krmivech

Spolek pro komodity a krmiva opět uspořádal tradiční jarní konferenci v Brně. Výkonný ředitel Ing. Josef Svoboda pozval významné přednášející, mimo jiných také Ursulu Huberovou, z rakouské potravinářské komory. Kromě zhodnocení sklizně a naznačení budocího vývoje bylo hlavním tématem byla certifikace podle standardu „bez GMO“ ale také přístupy k řešení antimikrobiální rezistence a zákazu zinku v krmivech pro prasata.

Za Ministerstvo zemědělství přijal pozvání Ing. Jiří Hojer, ředitel odboru živočišných komodit. V úvodu zmínil, že tyto konference jsou nesmírně užitečné pro rozvoj celého zemědělského sektoru a poděkoval za dobrou spolupráci se Spolkem pro komodity a krmiva.

„Pokud bych měl zdůraznit to nejdůležitější, zmíním dvě témata, která aktuálně řešíme také na MZe – je to snižování antimikrobiální rezistence a certifikace potravin nepoužívajících GM suroviny. Nechceme situaci v oboru dělat více složitou, ale pokusit se standardy využít pozitivně k tomu, abychom se dokázali vymezit vůči zahraničí konkurenci, která s těmito certifikáty nevyrábí. Žádná přímá podpora produkce ani snižování antimikrobiálních rezistencí není. Ale obloukem se snažíme k tomuto cíli dopracovat,“ uvedl ve svém krátkém vystoupení Jiří Hojer.

Předseda představenstva Spolku pro komodity a krmiva Ing. Zdeněk Kubiska vystoupil s tradiční přednáškou, která nabídla vyhodnocení loňské sklizně a předpověď pro krmivářský sektor v souvislosti s budoucností živočišné výroby v novém plánovacím období.

Celková produkce obilovin v r. 2016 byla nižší oproti roku 2015, v EU se sklidilo 295,2 milionů tun. Po tři koky zpět byla ale v ČR dobrá sklizeň. Přestože republika byla výnosově nadprůměrná, vždy si dokázala s velkou produkcí poradit a podařilo se vyvést. I přes loňské nářky na sucho či mokro, nakonec úroda dopadla dobře. V současnosti obilí z trhu mizí a do nové sklizně nezbude moc,“ uvedl Zdeněk Kubiska a dodal, že český farmář udělal kus práce. Výnos je totiž na 9. místě v EU, takže se vyrovnává státům evropské patnácky. S průměrem 6,11 tun na ha předběhla ČR dokonce i Dánsko. Polsko má např. výnos 3,78 t/ha.

„Ceny komodit na trhu postupně stoupají a koruna po ukončení intervencí zpevníceny se zastaví nebo mírně začnou klesat,“ předpokládá Zdeněk Kubiska.

Ozimní zásevy obilí jsou oproti loňsku vyšší. Řepky je zaseto více, ale porosty nejsou ideální. „Farmář jako takový už prasata nedělá. Jsou to specializované podniky. Nevidím jasnou cestu, aby se u prasta to otočilo, aby šly stavy nahoru. U prasat problém, že dotace jsou dlouhodobě nejisté. Jak má farmář investovat, u drůbeže je to podobné a prvovýrobci také neinvestují,“ komentuje Zdeněk Kubiska.

Jako další vystoupila na konferenci Ursula Huberová z rakouské potravinářské komory Die Lebensmittelindustrie.

Na úvod zmínila, že v rakouském zemědělství (a lesnictví) je zaměstnáno 5 % obyvatelstva a jde většinou o rodinné farmy. Přitom ale malé podniky ubývají a roste tendence ke zvětšování farem. Platby v organickém zemědělství jsou o 30 % vyšší než v konvenčím.

Více než 100 tis. podniků se věnuje živočišné výrobě, z toho 46 % chová skot (průměrně 29 zvířat), 20 % prasata (průměrně 103 zvířat), 38 % drůbež (průměrně 274 zvířat).

Pokud jde o množství obdělávané půdy, v Rakousku je 47 000 farem menších než 5 ha, 24 500 farem velikosti 5 až 10 ha, 30 300 farem velikosti 10 až 20 ha a větších než 50 ha je v Rakousku 11 300 farem. Asi 21 % rozlohy zaujímají organické farmy.

„V roce 2016 pozorujeme snižování počtu farem a snižování stavů prasat. Za posledních deset let jde o dramatické snižování počtu hospodářských zvířat. Nicméně celkové stavy drůbeže, ovcí a koz se zvyšují. Exportujeme především mléko, maso, nápoje, krmiva a obiloviny zejména do Německa a Itálie. Chováme přes pět milionů zvířat, hlavní oblasti chovu jsou Horní a Dolní Rakousko, Štýrsko a Korutany,“ ozřejmila aktuální situaci v Rakousku Ursula Huberová Již od roku 1848 platí povinné členství všech subjektů v obchodní komoře. V roce 2000 byla v Rakousku zcela změněna struktura profesních komor – jsou finančně nezávislé a zároveň nezávislé na veřejných úřadech. Struktura a provázanost komor je složitá.

Potravinářská komora zastupuje přes 30 profesních sdružení a značky jako jsou Agrana, Haribo, Nestlé, Rauch a mnoho dalších. „Provádíme konzultační služby pro naše členy, poskytujeme jim platformu pro setkávání a řešení problémů. Řešíme např. vztah k veřejnosti, právní a ekonomické otázky.

Sdružení krmivářských firem v Rakousku má 16 členů –11 výrobců krmných směsí a aditiv, pět výrobců petfood. Patří mezi ně např. firma Garant, Biomin, Schaumann, Salinen Austria a další.

V roce 2015 Rakousko vyrobilo celkem 1,65 mil. tun krmných směsí, což byl oproti roku 2014 nárůst o 4,9 %. Struktura je rozdělena mezi drůbež (35 %), přežvýkavce (34 %), prasata (16 %), domácí zvířata (7 %) a další zvířata (8 %). Od roku roku 2006 produkce krmivářského sektoru neustále roste – viz graf.

V roce 2015 statistika vykázala export krmiv za 668 milonů eur, což byl nárůst o 6,6 %. Z toho za 552 milionů eur bylo vyvezeno do zemí EU-27. Dovoz naproti tomu činil obrat 677 milionů eur, což byl také meziroční nárůst, ale jen o 3,8 %.

„Otázkou je, kolik z Rakouského nárůstu exportu krmiv činil import do České republiky,“ zazněly hlasy z pléna.

Kompletní článek najdete v Krmivářství 3/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *