Záchrana národního plemene prasat je na dobré cestě

V Národním programu genetických zdrojů vyhlášeném v roce 2006 je uvedeno, že udržování genetických zdrojů neznamená jen jejich zakonzervování bez dalšího pokroku, ale trvalé zlepšování. To znamená šlechtění v rámci podmínek, v nichž se daný genetický zdroj vyvíjel a adaptoval s ohledem na příští potřeby jeho uživatelů. V případě přeštického černostrakatého prasete se touto rolí v současné době zabývá deset podniků, které tvoří chovatelskou základnu sto jednapadesáti prasnic.

V úvodu je třeba ještě říci, že ochrana genetických zdrojů je legislativně vymezena zákonem o plemenitbě (č. 344/2006 Sb.), dále prováděcí vyhláškou č. 447/2006 Sb. a Národním programem vyhlášeným ministerstvem zemědělství 14. 6. 2006. Národní program konzervace a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat je financovaný ministerstvem zemědělství z prostředků státního rozpočtu a zahrnuje po dvou plemenech skotu, ovcí, koz a drůbeže, dále jedno plemeno prasat, čtyři plemena koní, sedm plemen králíků, tři plemena nutrií, devět druhů ryb a včelu kraňskou.
Koordinátorem projektu je Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze Uhříněvsi, respektive Národní referenční středisko uchovávání a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat, jehož výkonným orgánem je Rada genetických živočišných druhů. Tvoří ji zástupci chovatelských sdružení, kteří jsou garanty pro vyjmenované druhy a plemena hospodářských zvířat. Za uchování a využití genetických zdrojů prasat je odborným garantem Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Inseminační dávky za účelem kryokonzervace genetického materiálu přeštického černostrakatého prasete pak odebírá speciální oddělení Výzkumného ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí.
„V současné době je do Národního programu genetických zdrojů zapojeno 151 prasnic z deseti chovů. Momentálně deset využívaných linií – Pirátek, Akoga, Mason,Wiskont, Sáčko, Amperor, Viskont, Sudet, Sokolík a Pirát reprezentuje dvaatřicet kanců. Nejvíce kanců, a to osm je v linii Pirátek, po jednom zástupci mají linie Sudet, Sokolík a Pirát. Pokud jde o reprodukci, tak ze 320 vrhů v roce 2011 bylo ve vrhu průměrně 11,3 selete, z toho 10,5 živě narozených a 9,5 dochovaných. A to při obrátkovosti 2,1 vrhu na prasnici za rok. V testu vlastní užitkovosti kanečci dosahovaly přírůstku 559 g s výškou špeku 10 mm a 60,3 % libového masa. Prasničky při ultrazvukovém testu vykazovaly jak menší přírůstek, který odpovídal úrovni 542 g, tak o 1,7 milimetru nižší výšku špeku. V porovnání s kanečky však byly zmasilejší, konkrétně dosahovaly 61 % libového masa. Nadále tak pokračuje trend předchozích let v podobě zvyšování podílu libového masa při současném snižování výšky hřbetního tuku,“ řekla na adresu prasete s typickou černobílou kresbou a klopeným uchem specialistka uhříněveského pracoviště v Kostelci nad Orlicí Ing. Eva Václavková, Ph.D.

Celý článek si můžete přečíst v zářijovém čísle časopisu Farmář 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *