Základem je vyrovnané stádo dojnic

Akciová společnost Poděbradská blata se sídlem v Koutech na Nymbursku hospodaří na 3075 hektarech. Řepařská oblast dovoluje produkovat kvalitní objemná krmiva s dostatkem energie, což je dobrou devizou pro chov dojného skotu, který tam začíná nabírat na obrátkách. Užitkovost 8700 kilogramů mléka za laktaci je jen začátek.

Rostlinná výroba a produkce mléka patří mezi stěžejní činnosti podniku Poděbradská blata. Živočišnou výrobu doplňuje chov prasat se základním stádem 260 prasnic a výkrm kuřecích brojlerů.
K hlavním pěstovaným plodinám se řadí obilniny, cukrovka, řepka, sója a především také vojtěška a kukuřice (600 ha).
Chov skotu neměl v podniku vybudovanou příliš dobrou tradici, první krůčky s chovem dojených krav nebyly slavné. Až mladší generaci zootechniků ze společnosti Poděbradská blata Petru Havránkovi společně s Lukášem Ronzem se podařilo až v posledních letech nasměrovat výrobu mléka do plusových čísel. Nyní se mohou chlubit průměrnou užitkovostí 8764 kg při 3,77 % tuku a 3,15 % bílkovin, přičemž průměr prvotelek je 8133 kg a krávy na druhé a vyšší laktaci dosahují 9043 kg.

Využití kukuřičného šrotu
„Již tři roky držíme užitkovost na zhruba stejné úrovni kolem 8500 litrů. Krávy mají sice svým genetickým potenciálem na víc, ale snažíme se krmit ekonomicky. Podle našich zkušeností se musí vyřadit spíše podprůměrné krávy, které dostávaly nadměrnou výživu, to nás vede k tvorbě vyrovnaného stáda. Ve spolupráci s výživářem se snažíme o zlevnění krmné dávky – například jsme přestali vyrábět CCM do vaků. Zrno kukuřice se nám lépe vyplatí sušit a následně šrotovat. Prvním důvodem pro byl termín sklizně kukuřice a výroby CCM, což jsme jen těžko kombinovali s dalšími polními pracemi. Druhým důvodem byla přesnost dávkování,“ vysvětluje hlavní zootechnik a dodává, že celkem se v podniku míchají tři krmné dávky – receptury. Produkční skupina do 150 dne laktace, skupina od 150 dne laktace a skupina stojící na sucho. „Snažíme se krmení maximálně zjednodušit a automatizovat tak, abychom předcházeli jakýmkoli chybám obsluhy. Receptury jsou v paměti krmného vozu, dávkování šrotů je také automatizováno. Co se týká zpětné vazby, veškeré dávkování komponent mohu zkontrolovat přímo z počítače své kanceláře, kam se přenáší data z krmného vozu, takže mám aspoň jistotu, že se na žlab dostane zhruba to, co je spočítáno na papíře,“ říká hlavní zootechnik Petr Havránek.

Výjimečná siláž se odráží ve výsledcích
Řepařská oblast dovoluje podniku vyrobit objemné krmivo vynikající kvality. Ročně se vyprodukuje 6000 tun vojtěškové senáže a 6500 tun siláže z kukuřice. Rozbory krmiv se dělají zhruba dvakrát až třikrát měsíčně, vždy podle potřeby a na přání výživáře nebo zootechnika. Jednou až dvakrát do roka zadávají metabolické testy. „Na silážování si necháváme opravdu záležet a myslím, že se nám to vyplácí. Osvědčilo se dusání pomocí kol železničních vagonů, které dokáží vyvinout velký tlak na jednotku plochy. Můžeme využít konzervace při vyšší sušině, siláž o 45% sušině není pak výjimkou. Dusíkaté látky v jedné siláži z roku dosáhly téměř 22 %, vláknina 25,8 % a NEL 2,06 MJ. S takovým materiálem se dá něco nadojit. Prosazujeme pouze přímé letní výsevy vojtěšky, v osevním postupu je vojtěška na jednom stanovišti tři roky,“ dodal Petr Havránek.
Krmivo se zaváží dvakrát denně, přičemž se žlaby kompletně každé ráno vyhrnují. Nezkrmená TMR putuje do sousedního Křečkova pro výkrm holštýnských býků.

Kvalitní mléko s vícečetným dojením
„Mléčnou kvótu ve výši 4 612 000 kg pravidelně překračujeme. Průměrná denní dodávka do akciové společnosti Polabské mlékárny se často blíží ke 13 000 litrům. U nejlepší skupiny dojnic je v krmné dávce ????? asi kolem 10 kg jádra, více kravám obvykle nedáváme. Druhá krmná dávka spočítaná pro dojivost 30 litrů obsahuje ještě méně jadrných krmiv a sóji. Pro krávy před porodem zavážíme pouze jednou denně, receptura je stejná jako pro dojivost 30 litrů (od 150. dne laktace), sdělil Petr Havránek.
Od roku 2003 začali v podniku praktikovat dojení třikrát denně. Dojí celé stádo – ranní směna začíná ve dvě hodiny, pak v deset dopoledně a v osmnáct hodin večer. Dojírnou prochází třikrát denně asi 480 krav, podojené jsou za necelých pět hodin. „Jsem si jistý, že jsme se rozhodli správně – kvalita mléka se zlepšila, nyní dosahujeme tržnosti kolem 98 až 99 % tak, že mnohdy nemáme co zkrmovat. Bazénový vzorek se stále pohybuje okolo 200 000 somatických buněk. Průměr prvotelek je z KU kolem 120 000. Z roku na rok jsme v roce 2003 zvýšili užitkovost o 20 procent. Musím, ale přiznat, že se vytvořil větší tlak na řízení farmy, svěřil se Petr Havránek.
Co se týká výběru býků, je na prvním místě podle hlavního zootechnika typ, pak vemeno, končetiny, složky a až na posledním hledím na dojivost. „Využíváme především kanadskou a americkou genetiku. Kanadští býci zlepšují především rámec a typ. Tradicí našeho chovu je také využití býků v přirozené plemenitbě, které využíváme u problémových krav i jalovic. Z deseti problémových krav dokáže býk „zachránit“ asi šest až sedm,“ uzavřeli rozhovor Petr Havránek s Lukášem Ronzem.

Klíčové informace:
• Společnost Poděbradská blata chová v řepařské oblasti 550 dojnic holštýnského plemene
• Užitkovost je 8764 kg, tuk 3,77 %, bílkovina 3,15 %
• Využívají především kvalitní objem, pak teprve přicházejí na řadu jadrná krmiva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *