Zaměřili se na hovězí maso a mléko

Osecká zemědělská a obchodní společnost předloni z ekonomických důvodů ustoupila od produkce vepřového masa a začala se specializovat na výrobu mléka a hovězího masa. Výstavba moderní produkční stáje a kapacitní dojírny byla nejen prvním krokem k efektivní výrobě mléka, ale také pro vytvoření welfare pro ustájené plemenice. K dosažení lepších ekonomických výsledků začali chovatelé z Plzeňska chovat i masný skot.

Před deseti lety založená Osecká zemědělská a obchodní společnost, a. s., z plzeňského regionu hospodaří na 4500 hektarů zemědělské půdy. Na 3800 ha orné půdy pěstují zejména obilí (pšenici na 1300 ha a ječmen na 700 ha) a řepku, kterou mají na ploše asi 600 ha. Na zbývající výměře obhospodařované zemědělské půdy, tedy na 700 ha, jsou louky.
Živočišnou výrobu podniku reprezentuje chov mléčného skotu s podílem krve holštýna do 75 % a masného skotu.
„Celkem chováme 2400 kusů skotu ve všech kategoriích, z toho 810 dojnic máme rozdělených přibližně do dvou stejně velkých stád ustájených ve střediscích v Oseku a Litohlavech. Od loňska budujeme také chov masného skotu. Ve stádu, kde je téměř dvě stě kusů, máme krávy a jalovice několika plemen – simentál, aberdeen angus a charolais. Na ně budeme pouštět simentálské plemeníky. Pro stádo jsme vytvořili pastevní areály s rozlohou 80 hektarů,“ uvedl ekonom akciové společnosti Ing. Petr Havel.

Podpora z EAGGF
Rekonstrukcí produkční stáje v Lihtohlavech na ustájovací kapacitu s lehacími boxy podnik zahájil modernizaci stájí pro chov skotu. Jejím záměrem jsou jak ekonomické cíle, tak i respektování požadavků na ustájení zvířat. Loni se osečtí chovatelé pustili do výstavby zcela nového provozu v Oseku. Po osmi měsících vybudovaná produkční stáj v současné době skýtá útočiště téměř čtyřem stům plemenic, které sem byly převedeny před třemi měsíci ze tří vazných stájí.
„Výstavbě nové stáje pro dojnice předcházelo výběrové řízení na generálního dodavatele. Z řady nabídek jsme vybrali táborskou firmu Farmtec, která se nám v rámci vytyčených priorit zdála ekonomicky nejvýhodnější alternativou. Souběžně s produkční stájí jsme vybudovali kapacitní dojírnu a ještě zrekonstruovali kravín K-96 na porodnu,“ zavzpomínal ekonom.
Se stavbou se začalo až po příslibu finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie. „O dotaci jsme zažádali prostřednictvím EAGGF, tedy Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství. Předložili jsme dva projekty, a to na stavbu jímky na kejdu a dále na produkční stáj,“ zdůraznila zástupkyně majoritního vlastníka Osecké zemědělské a obchodní společnosti firmy Tekro Ing. Gabriela Krajňáková.
Realizaci produkční haly koordinoval generální dodavatel ve spolupráci se svými ověřenými subdodavateli, a to firmami Wolf systém, s. r. o., která dodala konstrukci haly a Hataj-Chouň, s. r. o., jež obstarala zbylé stavební práce.
Zajímavostí nové produkční haly ocelovo-dřevěné konstrukce je podroštová jímka s cirkulačními kanály, jejíž kapacita necelých 4000 kubíků zajišťuje skladování kejdy po dobu šesti měsíců. Toto netradiční řešení uchovávání kejdy však má svoje úskalí. Totiž z podroštového prostoru unikají nebezpečné plyny, které se u nedostatečně větraných stájí koncentrují v zóně zvířat. Také z toho důvodu je produkční kapacita v Oseku dobře odvětrávaná, a to jak otevřenými bočními stěnami se svinovací plachtou vyztuženou podpůrným pletivem, tak střešní hřebenovou větrací štěrbinou.

Návratnost investic do sedmi let
Ze stáje se dojnice přehánějí propojovacím koridorem do dojírny nebo porodny. Kapacitní dojírna s dvakrát dvanácti dojicími stáními s rychlým odchodem je v zimě vyhřívaná a podle slov Ing. Zdeňka Jurčíka, který zajišťoval realizaci po stránce technologického vybavení, je v plné výbavě. Zahrnuje polohovací stahovací rameno, identifikátory, bezdotykovou vývěvu nebo měřič nádoje mléka Unipuls, který je v porovnání se staršími typy přesnější a má delší životnost. Nadstandardem jsou i dvě instalovaná čerpadla na mléko, díky nimž lze dojit zvlášť krávy na levé a pravé straně.
Čekárna s přibližnou kapacitou pro sto kusů dojnic je zaroštovaná a je vybavena elektrickým přiháněčem. Pojezd i zvedání zábrany lze ovládat přes řídicí panel i ručně.
Souběžně s výstavbou produkční stáje a dojírny probíhala rekonstrukce původní K-96 na porodnu. Není nutné zdůrazňovat, že podmínkou úprav provozu s maximální kapacitou pro 47 plemenic byla i technologická návaznost na produkční stáj. Ovšem v lehacích ložích porodny nejsou gumové matrace, ale sláma a namísto roštů je hnojná chodba, odkud se podestýlka vyhrnuje mechanizací. Součástí porodny je také malá rybinová dojírna se dvěmi dojicími stáními, kde se dojí krávy po dobu mlezivového období, než se převedou do produkční stáje.
Podle hlavní zootechničky zemědělského podniku z Plzeňska Ing. Martiny Šilhavé změna podmínek ustájení dojnicím opravdu prospěla. Téměř po třech měsících provozu narostla užitkovost asi o šest litrů, což vyjádřeno průměrnou užitkovostí pro 380 kusů představuje 6800 kg mléka při obsahu složek 3,39 % bílkovin a 4,03 % tuku. Současně s tím se zlepšila i reprodukce stáda, reprezentovaná výraznějšími říjemi, zvýšeným zabřezáváním a bezproblémovými porody.
Celkové náklady na výstavbu a rekonstrukci se vyšplhaly na 40 miliónů korun. Z toho deset milionů podnik investoval do vybudování podroštové kapacity na skladování kejdy a zbývajících 30 milionů pak do produkční stáje, včetně dojírny a rekonstruované porodny. Podle vývoje ekonomiky výroby mléka vedení Osecké zemědělské a obchodní společnosti předpokládá návratnost vynaložených investic do sedmi let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *