Zásady efektivního odchovu selat

Základním ukazatelem ekonomické efektivnosti produkce selat je počet narozených a odchovaných selat na prasnici za rok. Vzhledem ke genetickému pokroku se v současnosti za rentabilní považuje plodnost prasnic odpovídající 25 odchovaných selat. O předpokladech, které vedou k dosažení tohoto cíle, hovořil specialista z Výzkumného ústavu živočišné výroby doc. Ing. Josef Čeřovský, DrSc.

Jaký je první předpoklad efektivního chovu?
Prvním předpokladem pro dosažení efektivnosti je včasné zapuštění prasnice. Za normálních podmínek chovu dozrávají folikuly na vaječnících do ovulačního stadia již za čtyři dny po odstavu. To znamená, že se zapouštěním prasnic po odstavu můžeme začít teoreticky již čtvrtý den. Za fyziologické optimum se pak považuje zapuštění prasnic do deseti dnů po odstavu. Každý den navíc se projeví prodlužováním mezidobí a nižším počtem vrhů, což ve finále snižuje užitkovost celého stáda. Z našich sledování v produkčním velkokapacitním chovu vyplynulo, že nejvyšší produkce narozených selat na 100 prvních inseminací prasnic bylo dosaženo při zapuštění v intervalech od čtvrtého do šestého dne po odstavu. Při hodnocení délky intervalu podle pořadí vrhu se potvrdila známá skutečnost, a to, že nejdelší interval je u prasnic po prvním a druhém vrhu. Zapuštěné prasnice v prodlouženém intervalu nejen hůře zabřezávají, ale mají také méně narozených selat ve vrhu.

S prodlužováním intervalu tedy roste počet neproduktivních dnů. Jaká opatření může chovatel přijmout?
K tomu, abychom dosáhli co největší podíl prasnic zapuštěných do desátého dne po odstavu, používá chovatel řadu opatření. Jde hlavně o péči o prasnici v období kojení selat, kdy optimálním složením krmné dávky, zejména z pohledu vykrytí potřeby živočišných bílkovin, zabráníme její nadměrné ztrátě hmotnosti. Krátce před odstavem se používají opatření k omezení tvorby mléka, po odstavu pak ke stimulaci nástupu říje. Vzhledem ke zkracování doby mezi počátkem reflexu nehybnosti a ovulací s prodlužováním intervalu odstav – říje je třeba upravit dobu provedení inseminace, tedy zkrátit dobu mezi zjištěním reflexu nehybnosti a inseminací, aby nedocházelo k opožděné inseminaci až po ovulaci s nízkým výsledkem v zabřezávání.

Co zahrnuje péče o březí prasnici?
V tomto poměrně dlouhém období probíhají významné fyziologické změny, a to nejenom v organismu prasnice, ale i ve vývoji zárodků a později plodů. Je třeba mít na paměti, že překrmování prasnice na počátku březosti snižuje počet narozených selat ve vrhu. V praxi se stále více využívá systém fázového krmení prasnic v průběhu březosti. Restrikční krmení v rané březosti jsme už zmínili. V období asi od 50. do 80. dne březosti bychom měli krmnou dávkou podpořit tvorbu parenchymu mléčné žlázy a do zbytku období březosti pak růst plodů. Poslední tři dny před porodem bychom měli krmnou dávku postupně snižovat až na půst v den porodu. Výše zmiňovaný model má pomoci udržet prasnici v požadované chovné kondici. Při překrmování březích prasnic a prasniček se budeme potýkat s obtížnými prodlouženými porody, dále s problémy se zahájením laktace, s příjmem krmiva v laktaci, s končetinami, se zaléháním a hladověním selat a zvýšeným výskytem syndromu MMA (Mastitis = zánět mléčné žlázy, Metritis = zánět dělohy, Agalakcie = ztráta produkce mléka). První a poslední dva týdny březosti bychom měli prasnice chránit před teplotním stresem, dbáme na to, aby teplota stájového prostředí nepřekročila 30 oC.

Při porodu mohou nastat komplikace. Jak se jich vyvarovat?
Porod a poporodní období jsou pro prasnici, ale i selata kritickým obdobím v reprodukčním cyklu. Je třeba zdůraznit, že péče o prasnici začíná již před porodem. Nejpozději dva týdny před porodem prasnice zbavíme vnitřních a vnějších parazitů a po umytí a zevní dezinfekci je ze společného ustájení převedeme do individuálních porodních kotců. Nemusím snad zdůrazňovat, že v porodně udržujeme maximální hygienu. Před porodem snižujeme krmnou dávku asi o třetinu, a to podle schématu 3, 2, 1, 0, což znamená, že v den porodu nekrmíme. Hlavním cílem tohoto opatření je vyprázdnění zažívacího traktu prasnice. Před porodem jí umyjeme vemeno teplou vodou a dosucha utřeme čistou utěrkou nebo jednorázovými papírovými plenami. Ochod prasnice dezinfikujeme například vodným roztokem tříprocentní až pětiprocentní jódové tinktury. Čtyři dny před porodem sledujeme konzistenci výkalů.
Pro zdárný průběh samotného porodu je asistence ošetřovatele nezbytností. Jeho úkolem je sledovat průběh porodu, pomoci s vyprošťováním selat z plodových obalů a jejich osušením, popřípadě oživením přidušených. Dále je nutné selatům ošetřit a dezinfikovat pupeční pahýl a uložit je k tepelnému zdroji. V případě dlouhotrvajících porodů, to znamená tehdy, pokud nejsou všechna selata asi během 3,5 hodiny venku, je nezbytné prasnici pomoci, a to injekčním podáním oxytocinu. Tím se podpoří slabé vypuzovací porodní stahy nebo jejich nízká frekvence. Příčinou prodloužených porodů provázených vyšším počtem mrtvě narozených selat a někdy i onemocněním prasnice syndromem MMA je nejčastěji nedostatek pohybu prasnice, dále žírná kondice prasnice, naplněný zažívací trakt i v době porodu a věk prasnice. V chovatelsky vyspělých zemích se prasnice selektují na délku porodu.

Čeho si má chovatel všímat po porodu?
U prasnic sledujeme příjem krmiva a konzistenci výkalů. Dále kontrolujeme stav mléčné žlázy, tedy počet funkčních a dostupných struků ve vztahu k počtu selat. Nesmíme zanedbat kontrolu zčištění – odchod lůžka a asi týden sledujeme intenzitu výtoku z rodidel. Prasnicím postupně zvyšujeme krmnou dávku a po celou dobu kojení zajistíme dostatek snadno dostupné pitné vody.
Pokud jde o selata, pak dbáme na to, aby pod zdrojem tepla měla potřebnou teplotu, kterou předejdeme jejich podchlazení. Při skupinových porodech v užitkových chovech odebereme selata s nízkou hmotností a dáme k jedné nebo více matkám. Rozdělení selat podle hmotnosti provedeme do šesti hodin po porodu. Takzvanou homogenizaci vrhů pak provádíme nejpozději do tří dnů po porodu. Selata druhý až třetí den ošetřujeme přípravky s obsahem železa, případně i jinými přípravky podporujících například imunitu. Slabým selatům je vhodné podat po porodu glukózu, která je pro ně důležitým zdrojem energie. Účelné je i jejich přikládání ke strukům při kojení v prvních dnech po narození. Čím dříve se sele dostane k mlezivu, tím vyšší má šanci na přežití, protože jen prvních 24 hodin obsahuje mlezivo stonásobně vyšší množství obranných látek pro pasivní imunitu. Z chovatelského hlediska se dostaví efekt tehdy, pokud budu mít životaschopné sele s porodní hmotností minimálně 1,6 až 1,8 kg. S vyšší porodní hmotností se lineárně zvyšuje přežitelnost selat do odstavu. Od takových selat můžeme v porovnání se slabšími sourozenci dále očekávat celoživotní vyšší užitkovost. Proto má šlechtění na sledování vyrovnanosti vrhu a průměrnou hmotnost selete velký význam. Například ve Švédsku selektují prasnice i na mateřské chování, přičemž výběrovým hlediskem je kolikrát prasnice přivolá selata ke krmení.

V některých chovech mají problém s mléčností prasnic. Kde je třeba hledat příčiny?
Jak již bylo uvedeno, úroveň produkce mléka se zakládá ve druhé polovině březosti. Množství mléka prasnice musí pokrýt mimořádné růstové schopnosti selat, která zdvojnásobí svou hmotnost za osm až deset dnů po narození. K faktorům, které se negativně promítají do produkce mléka, lze zahrnout stres, jako následek pozdního přesunu prasnice do porodního kotce, dále nevyhovující žírnou kondici, vysokou teplotu v porodně, nízký příjem krmiva a vody a nízkou porodní hmotnost selat. Je třeba ale také říci, že současný genofond se projevuje ohromnou růstovou schopností selat a selatům mléko prasnice nestačí. Moderní prasnice má stále stejně mléka a podle výsledků některých studií to znamená, že zvládá selata živit ze 70 %. Proto je nezbytné selata od třetího dne přikrmovat prestartery, kterými současně připravujeme selata na bezproblémový příjem krmné směsi po odstavu.
Tvorbu mléka podporuje krmení kojících prasnic několikrát denně vlhčeným, kašovitým nebo granulovaným krmivem, ve kterém jsou živiny zkoncentrovány v menším objemu krmiva, spolu s dostatkem dostupné chladné nezávadné pitné vody a přiměřená stájová teplota okolo 20 oC. V horkých letních dnech se doporučuje kojící prasnici chránit před teplotním stresem zkrápěním studenou vodou v oblasti krku a lopatek. Při nedostatečné produkci mléka selata trpí žízní a hladem, což často vede k příjmu močůvky a exkrementů s následky onemocnění zažívacího traktu. Procento úhynu se zvyšuje i v důsledku zaléhání selat stresované prasnice. I když existují možnosti odchovat selata náhražkou za mateřské mléka, v praxi se dosud nerozšířil.

Odstavovaná selata bývají rizikovou kategorií prasat. Na co by se měli chovatelé zaměřit?
Selata po odstavu by měla dosahovat zpravidla hmotnost mezi šesti až osmi kilogramy s měla by být navyklá na příjem krmné směs. Selata po odstavu běžně odmítají přijímat pevnou potravu a pokud ano, tak jen ve velmi malém množství. Současně však musíme zabránit nadměrnému příjmu po období hladovění, které může vyvolat průjmy a následné úhyny selat. Musíme proto příjem krmiva selatům regulovat. Doporučují se malé dávky krmiva vícekrát denně. Současně nesmíme opomíjet hygienu ustájovacích prostor včetně krmítek. Pokud jde o technologii krmení, tak dřívější sesypná samokrmítka pro adlibitní krmení selat jsou nyní nahrazována automaty na kašovité krmení. Ty jsou konstruovány na suchou krmnou směs, uvolňovanou ze zásobníků aktivitou selat a dodatečně zkrápěnou v korytě. Tyto automaty se vyrábějí v podélném nebo kruhovém tvaru a jsou dimenzovány obvykle pro 10, 20 nebo 40 selat a to tak, že na krmné místo obvykle připadá čtyři až osm selat.
Posledních několik let nabízejí někteří výrobci technologii nazývanou intervalové – dávkované krmení selat, které by mělo minimalizovat rizika jejich možného překrmování, a tím i omezovat výskyt onemocnění kolienterotoxemií. Za sedm až jedenáct týdnů pobytu v odchovně dosahují selata hmotnosti zpravidla mezi 25 až 35 kg.
V zahraničí se preferuje prostorové oddělení odchovu selat od farmy prasni c – multi site system – s cílem udržení dobrého zdravotního stavu selat. Zakrslá a nemocná selata se co nejdříve oddělují od zdravých a ustájí se mimo odchovnu. V samotných odchovnách se dává přednost ustájení na plastových roštech.
Chovatel a ošetřovatel by měl odchovu selat věnovat mimořádnou pozornost, protože z pohledu reprodukce jde o velmi složité období. Pro efektivní odchov selat platí, že úloha ošetřovatele zaujímá klíčové postavení.

Klíčové informace:
 Výživa prasnice v době březosti rozhoduje o její mléčnosti a počtu selat ve vrhu.
 Při déletrvajících porodech se zvyšuje procento mrtvě narozených selat.
 Od třetího dne by selata měla dostávat prestarterovou směs.
 Při odstavu by selata měla dosahovat hmotnosti mezi šesti až osmi kilogramy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *