Zásady výživy hospodářských zvířat

Odborný vzdělávací seminář pro zájemce o výživu zvířat se konal v únoru v Pohořelicích v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe. Témata přednášek se týkala zásad a optimalizace výživy skotu, prasat i drůbeže. Další blok prezentací se zaměřil na kvalitu krmiva z hlediska obsahu mykotoxinů a mikrobů.

Zajímavá byla také přednáška o emisích amoniaku a methanu v chovech zvířat. Celodenní seminář uzavřely přednášky o vlivu chyb v sestavení krmné dávky na zdraví skotu, kde vystoupil doc. MVDr. Josef Illek, DrSc.

O všeobecných aspektech výživy hospodářských zvířat přednášel dr. Ing. Jiří Třináctý z Výzkumného ústavu pro chov skotu, s. r. o. Uvedl příklad využití energie kukuřičné siláže dojnicí. Celková brutto energie odchází v energii výkalů (31 %) a zbytek je stravitelná energie. Ta odchází ve formě plynů (8 % ) a moči (6 %) a metabolizovatelná energie (56 %) se spotřebuje zčásti ve formě tepelných ztrát (21 %). Netto energie, která je využita pro mléčnou užitkovost, popřípadě také na dokončení růstu mladých zvířat, tak činí z původní brutto energie pouze 35 %. V přednášce byla porovnána potřeba analýz pro stanovení energie kukuřičné siláže a parametru netto energie laktace (NEL) podle INRA2007 a NRC 2001. Dr. Třináctý popsal důvody pro zavedení nového parametru DINAG, který popisuje stravitelnost organické hmoty bez škrobu a cukrů a nejlépe popisuje kvalitu, tedy stravitelnost vlákniny (NDF).

 

Výživa dojnic

Přednášku o základech výživy dojnic ve vztahu k technice krmení si připravil prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc., z Mendelovy univerzity v Brně. Zdůraznil nutnost sklizně pícnin v optimálním ročním období, což je velmi důležité z hlediska obsahu živin a také vlákniny – v sušině by mělo být do 26 % vlákniny. Důležité je také zavadání posekané píce před jejím silážováním, například sušina lučního porostu by měla být 32 – 45 %, jetele a jetelotrávy 38 – 45 %, vojtěšky 40 – 45 %, kukuřice 25 – 35 %. V krmné dávce pro dojnice jsou limitujícími například obsah dusíkatých látek (maximálně 190 g/kg sušiny), škrob a cukry (maximálně 300 g/kg sušiny), tuk (maximálně 50 g/kg sušiny), vláknina (minimálně 160 g/kg sušiny).

 

Výživa prasat

Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. z Mendelovy univerzity v Brně přednášel o optimalizaci výživy prasat. Základními živinami jsou metabolizovatelná energie (MEp), dusíkaté látky (NL), aminokyseliny (lyzin, metionin, tryptofan, treonin), tuk, vláknina, makroprvky, stopové prvky, vitamíny. Krmné směsi pro prasata se vyrábějí ze 76 % z obilí, 20 % tvoří bílkovinné komponenty a 4 % minerálně vitamínový komplex. Tyto komponenty obsahují asi 12,9 % MEp, 14,5 % NL a 7,8 g lysinu.

Požadavek na energii pro růst prasat je složen ze záchovné potřeby a z potřeby na přírůstek. Potřeba energie na záchovu v MJ se vypočítá podle vzorce H 75 * 0,44, kde H 75 je metabolická hmotnost těla. Přírůstek hmotnosti se skládá z přírůstku proteinu a tuku. Po výpočtu je celková potřeba energie pro záchovu 17,35 MJ a pro přírůstek (1000 g /den) 11,77 MJ, celkem 29,11 MJ. Při průměrné koncentraci energie v krmné směsi 12,9 %, potřebuje prase 2,26 kg krmné směsi na kilogram přírůstku. Optimalizace směsí pro prasata se provádí hlavně na cenu směsi (Kč/kg), na obsah energie (MEp v MJ), na obsahy lyzinu a ostatních aminokyselin (g/kg), na obsah ostatních živin (g MG)/kg), na prostředí a na plemeno, respektive hybrida.

 

Kvalita krmných surovin

Krmivo je podle zákona o krmivech č.45/2008 produkt rostlinného nebo živočišného původu, čerstvý nebo konzervovaný a produkt jeho průmyslového zpracování organická a anorganická látka s přidáním nebo bez přidání doplňkové látky, které jsou určeny ke krmení zvířat samostatně nebo ve směsích.

Ing. Mgr. Ludmila Křížová, Ph.D. z Výzkumného ústavu pro chov skotu, s. r. o., ve své přednášce hovořila o rizicích zdravotně závadných krmiv a o látkách, které je mohou kontaminovat. Zaměřila se na mykotoxiny, které mohou prostoupit do potravního řetězce z potravin živočišného původu a mají negativní vliv na zdraví a užitkovost zvířat, a tedy ekonomiku chovu. Jsou to produkty metabolismu plísní, jedovaté a zdraví škodlivé. Jejich tvorba závisí na faktorech prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, typ substrátu a další.

Fuzáriové mykotoxiny jsou polními mykotoxiny, ale mohou vzniknout v průběhu skladování a technologického zpracování surovin. Mají tři hlavní skupiny, a to trichoteceny (deoxynivalenol, nivalenol, T2), zearalenon, fumosiny. V chovech skotu jsou mykotoxikózy nejčastěji způsobovány trichoceteny, v chovech prasat fuzáriovými mykotoxiny, ochratoxinem A, aflatoxiny.

 

Klíčové informace:

·   Seminář Výživa hospodářských zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete uspořádal Výzkumný ústav pro chov skotu, Rapotín, s. r. o, 11. února v Pohořelicích v rámci Programu rozvoje venkova.

·    Přednášelo se o nových poznatcích ve výživě dojnic, prasat a drůbeže, o vlivu chyb v sestavení krmných dávek a kvality krmných surovin na zdravotní stav zvířete, ale také i o vlivu výživy na emise amoniaku a metanu do prostředí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *