ZD Mladotice vede štafetu o záchranu národního plemene prasat

V polovině července letošního roku bylo do Národního programu genových zdrojů zapojeno deset podniků s chovem přeštického černostrakatého prasete. Největším chovatelem uvedeného národního plemene prasat je ZD Mladotice, které s devětašedesáti prasnicemi drží bezmála polovinu z celkového počtu 151 evidovaných prasnic.

„Máme uznaný šlechtitelský chov přeštického černostrakatého prasete, který v devadesátých letech přešel do genové rezervy. Chovali jsme okolo 120 plemenných prasnic, loni jsme však z důvodu dlouhodobého poklesu poptávky po plemenných zvířatech a ekonomické nerentabilnosti museli základní stádo snížit na polovinu,“ uvedl při naší návštěvě předseda představenstva ZD Mladotice Stanislav Soukup.
V Národním programu genových zdrojů vyhlášeném v roce 2006 je uvedeno, že udržování genetických zdrojů neznamená jen jejich zakonzervování bez dalšího pokroku, ale trvalé zlepšování. To znamená šlechtění v rámci podmínek, v nichž se daný genetický zdroj vyvíjel a adaptoval s ohledem na příští potřeby jeho uživatelů. V případě přeštického černostrakatého prasete se touto rolí v současné době zabývá deset podniků, respektive těch, kteří se přes žádost podanou ministerstvu zemědělství do uvedeného programu na záchranu původních plemen přihlásily. Inseminační dávky za účelem kryokonzervace genetického materiálu přeštického černostrakatého prasete pak odebírá speciální oddělení Výzkumného ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí.
„V současné době je do Národního programu genových zdrojů zapojeno 151 prasnic z deseti chovů. Momentálně deset využívaných linií – Pirátek, Akoga, Mason,Wiskont, Sáčko, Amperor, Viskont, Sudet, Sokolík a Pirát reprezentuje dvaatřicet kanců. Nejvíce kanců, a to osm je v linii Pirátek, po jednom zástupci mají linie Sudet, Sokolík a Pirát. Pokud jde o reprodukci, tak ze 320 vrhů v roce 2011 bylo ve vrhu průměrně 11,3 selete, z toho 10,5 živě narozených a 9,5 dochovaných. A to při obrátkovosti 2,1 vrhu na prasnici za rok. V testu vlastní užitkovosti kanečci dosahovaly přírůstku 559 g s výškou špeku 10 mm a 60,3 % libového masa. Prasničky při ultrazvukovém testu vykazovaly jak menší přírůstek, který odpovídal úrovni 542 g, tak o 1,7 milimetru nižší výšku špeku. V porovnání s kanečky však byly zmasilejší, konkrétně dosahovaly 61 % libového masa. Nadále tak pokračuje trend předchozích let v podobě zvyšování podílu libového masa při současném snižování výšky hřbetního tuku. Přeštické plemeno je pro svou nenáročnost, odolnost vůči stresu a přizpůsobivost podmínkám prostředí vhodné zejména do ekologických chovů,“ řekla na adresu prasete s typickou černobílou kresbou a klopeným uchem specialistka uhříněveského pracoviště v Kostelci nad Orlicí Ing. Eva Václavková, Ph.D.

Celý článek najdete v zářijovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *