Zdravotní program odchovu (holštýnských) jalovic

Odchov jalovic představuje jednu z nejdůležitějších aktivit, vykonávaných v rámci provozu farmy mléčného skotu. K hlavním společným principům chovatelské a veterinární péče, umožňujících při něm dosáhnout úspěšného výsledku, patří zabezpečení pečlivé, trvalé a systematické pozornosti odchovu (optimálnímu růstu) jalovic v době od jejich narození až do období počátku jejich druhé laktace vycházející z přijatého programu jejich chovu, představující garanci jejich plnohodnotného vývoje v obdobích, dále uváděných jako J1 – J20.

Z níže uvedených tabulek vyplývá, že zkrácení období odchovu jalovic příznivým způsobem mění hodnotu poměru mezi počtem produkčních a neprodukčních dnů za období od narození do ukončení zvířat pobytu v chovu. Zatímco při termínu 1. otelení v 730 dnech (24 měsících) věku představuje jeho hodnota výše 1,424 (1289 : 905 = 1,424), činí pak úroveň tohoto poměru (při stejné úrovni produkčních a reprodukčních ukazatelů) při termínu 1. otelení v 910 dnech (30 měsících) věku 1,188 (1289 : 1085 = 1,188). Při telení ve 24 měsících je (za uvedených podmínek) hodnota uvedeného poměru o 20 % vyšší. Časnější telení vede ke snížení výrobních nákladů (snížením počtu ustajovacích míst, poklesem potřeby krmiv a vynaložené pracovní síly), rychlejšímu prosazování genetického pokroku, zlepšení ukazatelů plodnosti (při naplnění stanovených parametrů odchovu) a vyššímu zisku z prodeje plemenných zvířat. Požadovaný rychlejší, (chovatelem permanentně kontrolovaný) růst zvířat současně minimalizuje výskyt negativních odchylek od průměru plemene a snižuje tak zastoupení jalovic špatně odchovaných (a často i následně špatně zabřezávajících), s malou tělesnou výškou a úzkou pánví (u nichž, nezřídka, díky snaze chovatele v závěru období odchovu jejich nedostatečný růst napravit, dochází pro náhle zvýšenou dotaci živin, zejména energie, k růstu BCS, ztučnění a také vývoji velkého plodu, což u nich při malém rámci těla často vede ke komplikacím při porodu).

Hlavními cíly odchovu jalovic jsou: ekonomický profit chovu, zachování a rozšíření základního stáda dojnic, optimální úroveň jeho brakace, podmíněná mj. nízkou úrovní nemocnosti, nutných porážek a úhynů jalovic, s cílem dosáhnout celkových ztrát jalovic, včetně chovatelské selekce, do doby prvního porodu ve výši do 22 %, respektive 15 až 22 % a do doby druhého porodu v celkové výši 35 % z počtu jalovic (telat), zařazených do odchovu, tj. od fáze J2 včetně.
Při obvykle doporučované 24 % brakaci v základním stádu dojnic a předpokládané 22 % ztrátě odchovávaných jalovic do doby jejich prvního otelení je požadováno zařazení minimálně 31 telat do odchovu v přepočtu na 100 krav základního stáda ročně (při 30 % brakaci v základním stádu pak minimálně 39 telat).

J1 – období vlastního intrauterinního života telat
Implementace tezí zdravotního programu daného stáda v rámci péče o příslušnou dojnici, včetně (vždy v době zahájení jejího suchostojného a přípravného období a převodu do příslušné produkční skupiny) vypracování její komplexní anamnestické analýzy (evidence celoživotního vývoje zdravotního stavu) a uskutečnění její klinické (posouzení BCS rovněž zahrnující) kontroly, vyhodnocení jejích předpokladů zdárně absolvovat nadcházející peripartální období, uskutečnění vakcinace proti původcům nejzávažnějších onemocnění telat, podání podpůrných vitamínových a minerálních přípravků, zařazení dojnice do některé z variant (včetně havarijních) peripartálního programu a moderování jejího dalšího vývoje podle jeho osnovy, promyšlená prevence peripartální krize, zahájení vedení důkladné individuální zdravotní evidence,
J2 – období vlastního porodu a kolostrální výživy telat
TU: individuální porodní kotec pro krávy, venkovní individuální box, VIB, PZ: 1 ks, ŽH: 38 – 45 kg, ØDPH: 0,50 kg, KV: 76 – 82 cm, BCS: 2,00 body, PŽ: 1,0 – 1,5 kg S, 18 % NL, KD: první den 5 x napojení kolostrem, vždy z láhve, umožňující evidenci jeho příjmu teletem a to až po předchozím vyhodnocení kvality kolostra (jeho smyslového posouzení a stanovení obsahu Ig kolostroměrem /přičemž požadovaný obsah Ig v kolostru má činit minimálně > 70 g/l, lépe > 100 g/l/), první podání kolostra nejpozději do dvou hodin po porodu v dávce, odpovídající úrovni 5 % živé hmotnosti telete , podávání kolostra od matky 3 x denně až do závěru 4. dne života telete t. j. po dobu přibližně prvních 100 hodin jeho věku (v denní dávce 8 – 10 l), pátý den trojí podání kvalitního, směsného, zbytkového kolostra od zvířat daného stáda, případně plnotučného mléka (okyseleného), kvalitní, trvale čistá, včas obměňovaná, v zimě ohřívaná napájecí voda, dávka JKS: 0 kg, NZP: průběh velmi náročného období adaptace na zevní prostředí, vyžadující zvýšenou pozornost chovatele, NZR: raně postnatální energetická krize, raná infekce pupečního pahýlu, kloubů, riziko sepse organismu (pro dopad nízkého příjmu, narušené kvality či limitované resorpce kolostra teletem, vlivu infekčního prostředí stáje a VIB a nedostatečné úrovně ošetřovatelské péče), hlavní kroky PVČ: usilovat již od narození telete o minimalizaci jeho stresové zátěže, vyvolávané endogenními a zejména exogenními, zevními (environmentálními) vlivy, docílení celkových ztrát telat do věku 5 dnů do 6,5 %, zajištění kvalifikovaného průběhu porodu krávy ve velmi čistém prostředí porodny (oddělené od ostatních produkčních částí provozu), kontrola zdravotního stavu matky, velmi kvalitní poporodní ošetření telete, dezinfekce jeho pupečního pahýlu, podání náhradního kolostra telatům, jejichž matky neprodukují vlastní plnohodnotné, skladování (chlazením po dobu 10 – 12 dnů, zamražováním) kvalitního zásobního kolostra, doplňování 1. dávky kolostra o vitamíny A, D a E a selen, případně o probiotické, prebiotické a další, zejména ochranné, podpůrné a imunomodulační přípravky, bezprostřední (nejpozději do 10 hodin po porodu) uskutečnění přesunu osušeného, kolostrem 2 x napojeného, životaschopného telete do důkladně vyčištěného a dezinfikovaného, předtím (po dobu nejméně po dobu 5 dnů) vyprázdněného, případně i na čisté místo přesunutého VIB, vybaveného důkladnou vrstvou kvalitní slamnaté podestýlky, systematická kontrola jeho zdravotního stavu, urgentní zákrok u onemocnělých zvířat, jejich důsledné (do)léčení, zajišťované s cílem zabránit narušení jejich celkového vývoje a docílit jeho časného plnohodnotného návratu do produkce, pokračování (již trvalého) zodpovědného vedení zdravotní evidence

Zkratky použité v článku
technologie ustájení TU
počet zvířat ve skupině PZ
živá hmotnost ŽH
průměrný denní přírůstek hmotnosti ØDPH
kohoutková výška KV
skóre tělní kondice BCS
potřeba živin PŽ
skladba krmné dávky KD
jadrná krmná směs JKS
nejvýznamnější změny fyziologických procesů v organismu zvířat NZP
nejvýznamnější zdravotní rizika NZR
hlavní kroky preventivně-medicínské (zooveterinární) činnosti PVČ

J3 – období mléčné výživy telat
TU: (týž) venkovní individuální box, PZ: 1ks, ŽH: 42 – 65 kg, ØDPH: 0,65 kg, KV: 80 – 88 cm, BCS: 2,00 – 2,25 bodu, PŽ: 1,2 – 1,9 kg S, 18 % NL v sušině celkové krmné dávky, převaha živin původem z mléčné krmné směsi, s postupně však rychle narůstajícím a převažujícím podílem jejich příjmu z JKS ČOT- starter, KD: kvalitní plnotučné mléko 6. – 10. den věku v dávce 3 x 2,5 – 3 l, poté (nejlépe s pozvolným přechodem, uskutečněným mezi 9. až 11. dnem) kvalitní, správně připravená, mléčná náhražka (případně okyselené zbytkové mléko, neobsahující však rezidua léků a zejména původce onemocnění) v dávce 2 x 2 – 2,5 l denně, podávané (s ohledem na požadovanou úroveň příjmu JKS ČOT- starter) do 38. dne, poté v dávce 2 x 2 l po dva dny, v polovičním ředění vodou, adlibitní příjem JKS ČOT- starteru (předkládaného od 6. dne věku), zajišťovaný s důrazem na jeho kvalitu, chutnost a čerstvost (stimulujících jeho příjem), JKS: 0 → 1,5 (2,0) kg, obsah NL v JKS 18 – 21 %, NZP: adaptace na příjem mléčné náhražky (při přetrvávající funkci jícnového splavu) a zejména na příjem JKS ČOT- starter, pozvolné ukončení příjmu mléka, intenzivní celkový rozvoj organismu, rychlý růst těla, růst a rozvoj funkce předžaludků (představující klíč k celkovému vývoji telete), když principem uvedené skladby celkové krmné dávky a jejích jednotlivých složek je právě dosažení intenzivního rozvoje trávícího traktu a v něm probíhajích pochodů, NZR: průjmová onemocnění, artritidy, tympanie v závěru OMV, indigesce, pokles úrovně imunitních funkcí (pokles koncentrace kolostrálních protilátek, teprve počínající jejich vlastní tvorba), kritický zejména v období mezi 20. až 60. dnem věku, komplikace po odrohování, riziko dopadu nízké hygieny ustájení a napájení, riziko deficitu vitamínů, stopových prvků a dalších biologicky účinných látek, PMČ: kontrola vývoje zdravotního stavu a intenzivního růstu, včasná diagnostika onemocnělých kusů a jejich urgentní, účinná, komplexní léčba, nespecifická stimulace imunitního systému telat (například aplikací vitamínů, stopových prvků a mannanů), komplexní prevence (i s ohledem na působící sezónní vlivy) výskytu průjmových onemocnění a chorob respiratorního traktu (bovinních respiratorních onemocnění, BRD), odrohování a odstraňování pastruků (ve věku 3 – 5 týdnů), v odůvodněných případech medikace mléčné krmné směsi, kontrola nutriční a dietetické skladby JKS ČOT- starter (žádoucí je její vysoký obsah energie, NL, minerálních látek, přiměřený obsah využitelného UDP), v rámci prevence stresové zátěže nepřipuštění současné změnu více, než jednoho environmentálního faktoru (uskutečnění nejprve odstavu, poté, s prodlevou, změny ustájení z VIB na maloskupinový kotec, poté, opět po časové prodlevě, doplnění krmné dávky konzervovanými objemnými krmivy),

J4 – období individuální rostlinné výživy telat
TU: (týž) venkovní individuální box, PZ: 1 ks, ŽH: 65 – 95 kg, ØDPH: 0,90 kg, KV: 85 – 92 cm, BCS: 2,00 – 2,50 bodu, PŽ: 2,0 – 2,5 kg S, 18 % NL v sušině celkové krmné dávky, KD: JKS ČOT- starter, voda, od 45. dne (případně později, až při minimálním příjmu JKS ČOT- starter ve výši 2 kg) velmi kvalitní seno (luční porost, vojtěška, jetel), celkový příjem píce až 0,5 kg denně, převažující příjem živin z JKS ČOT- starter, JKS: adlibitní příjem (předpokládaná denní dávka 1,3 – 2,5 kg), obsah NL v JKS 18 – 21 %, NZP: intenzivní vývoj předžaludků a mechanismů bachorové fermentace a proteosyntézy, vývoj bachorové sliznice, růst jejích papil, vzestup produkce substrátů v předžaludcích, jejich vstřebávání do portální žíly a využití v játrech (nárůst úrovně bachorového trávení), intenzivní růst kostry, zejména dlouhých kostí, NZR: trvání období kritického poklesu úrovně imunitních funkcí, riziko nezvládnutí přechodu z mléčné na rostlinnou výživu, tympanie, průjmová onemocnění, choroby respiratorního traktu, klostridióza, PMČ: kontrola přechodu z mléčné (kombinované) na čistě rostlinou potravu, uskutečnění odstavu při minimální spotřebě JKS ČOT- starter ve výši 1,5 kg denně, nespecifická stimulace imunitního systému, prevence výskytu onemocnění trávícího a respiratorního traktu (a to i s ohledem na sezónní vlivy), specifická profylaxe telat dle zdravotní situace v příslušném chovu a v něm vypracovaného zdravotního programu (vakcinace proti původcům BRD, IKK, trichofytózy a dalších chorob), klinické vyšetření telat před přesunem do další produkční skupiny, přesun až v období vzestupu vlastní imunity telat,

J5 – období „maloskupinové“ rostlinné výživy telat
TU: oddělení rostlinné výživy teletníku, kotce pro ustájení malých skupin telat, PZ: 3 – 6 ks , ŽH: 95 – 145 kg, ØDPH: 0,90 – 1,10 kg, KV: 92 – 102 cm, BCS: 2,25 – 2,50 bodu, PŽ: 3,0 – 4,0 kg S, 17 – 18 % NL v sušině celkové krmné dávky, 35 – 40 % UDP z NL, 33 – 35 MJ ME, příjem 75 % živin z NDSC (snadno rozpustných a fermentovatelných sacharidů zrnin JKS) a 25 % živin z píce (objemných krmiv), postupná změna tohoto poměru na 50% : 50 %, KD: JKS ČOT- starter, voda, kvalitní seno (luční porost, vojtěška, jetel), počínaje od 90. – 100. dne věku (při dosavadním kontrolovaném, kvalitním vývoji telete) podávání omezeného množství dávky TMR, připravené pro produkční skupinu krav v období intenzivní (narůstající) laktace, případně travní senáže a kukuřičná siláže, za růstu podílu píce na celkovém příjmu sušiny krmné dávky, JKS: adlibitní příjem (předpokládaná denní dávka 2 – 3,0 kg , dle kvality a obsahu živin v objemném krmivu), obsah NL v JKS 18 – 21 %, NZP: dokončování intenzivního vývoje předžaludků a jejich mechanismů bachorové fermentace, proteosyntézy a resorpce (v závěru tohoto období je, z biologických i ekonomických důvodů, žádoucí již jejich plnohodnotná funkce, umožňující trávit a využívat krmnou dávku dospělých zvířat), intenzivní rozvoj metabolických pochodů, trvající intenzivní růst těla, rozvoj imunitního systému organismu, NZR: choroby respiratorního traktu, klostridióza, bachorové indigesce, vyšší riziko infekce vzhledem k prvnímu společnému ustájení více kusů telat, PMČ: zvýšená úroveň kontroly telat po sestavení produkční skupiny, kontrola výskytu BRD, včasná diagnostika a urgentní, vysoce účinná léčba onemocnělých kusů, zabránění rozvoje recidiv a chronických forem onemocnění (zejména BRD),

J6 – období „velkoskupinové“ rostlinné výživy telat
TU: oddělení rostlinné výživy teletníku, přesun do odchovny jalovic, kotce pro ustájení větší skupiny telat, s možností volného venkovního pohybu, PZ: 9 – 12 ks, se striktním turnusovým sestavováním a provozem, bez dodatečného zařazování dalších zvířat, ŽH: 145 – 250 kg, dosažení ŽH 200 kg, ØDPH: 0,80 kg (případný pokles 1,00 → 0,70 kg), neboť v prepubertálním období vývoje jalovic (již po 120. dni věku) bývá doporučována – s ohledem na riziko výskytu zvýšeného ztučnění již se rozvíjející parenchymatózní tkáně mléčné žlázy a ovárií – restrinkce výše denních přírůstků hmotnosti na úroveň, nepřesahující výši 0,70 – 0,75 kg, když však významná část chovatelů i v tomto období předkládá jalovicím krmnou dávku, umožňující dosažení ØDPH ve výši 0,80 – 0,85 kg, avšak se současným zvýšeným podílem UDP v dietě, podporujícím vývoj proteosyntetických pochodů na úkor lipogeneze (nelze podcenit skutečnost, že již od tohoto věkového období je důležité rozlišení mezi růstem tj. množením strukturálních tkání, kostí svalstva, orgánů a tučněním organismu jalovic tj. disproporčním ukládáním tuku v tukových depozitech/), KV: 98 – 115 cm, KV 106 cm ve 180 dnech věku, BCS: 2,50 – 2,75 bodu, PŽ: 4,0 – 6,8 kg S, 16 – 17 % NL v sušině celkové krmné dávky, 28 – 35 % UDP z NL, 35 – 38 % SP z NL, NDSC 38 – 40 % ze sušiny celkové krmné dávky, 35 – 55 MJ ME, KD: 120. – 150. den JKS ČOT- starter, poté JKS ČOT nebo doplňková JKS pro jalovice, voda, při dosavadním kvalitním vývoji telete podávání omezeného množství dávky TMR, připravené pro produkční skupinu krav v období intenzivní (narůstající) laktace, v době žádoucího poklesu ØDPH pak TMR pro dojnice v období poklesu laktace, případně travní senáže, kukuřičná siláže, obilné GPS, kvalitního sena, s dalším celkovým růstem podílu píce na celkovém příjmu sušiny a zajištění hlavního příjmu živin již z objemných krmiv, JKS: JKS ČOT- starter 2,5 – 3kg (dávkovaný vždy dle kvality a obsahu živin v objemném krmivu a normy potřeby živin zvířat), obsah NL v JKS 18 – 20 %, následně JKS ČOT nebo doplňková JKS pro jalovice 1,0 – 2,0 kg, s obsahem NL 15 – 16 %, NZP: dokončení intenzivního růstu, dosažení ŽH 200 kg a KV 105 cm ve věku 180 dnů, formování exteriéru, odpovídajícího standardu plemene v daném věkovém období (nástup puberty je urychlován intenzivnějším růstem /vyšší živou hmotností/, jenž je dán zejména celkovou úrovní zdravotní stavu jalovic, kvalitou jejich výživy a intenzitou metabolických pochodů v jejich organismu, když každý 1 kg ŽH, získaný při růstu zvířete navíc oproti obvyklé úrovni, představuje zkrácení délky prepubertálního období /a časnější nástup říjového cyklu/ přibližně o 1,5 dne), NZR: choroby respiratorního traktu, trichofytóza, IKK, PMČ: kontrola výskytu uvedených infekčních chorob, prevence kokcidiózy, případně i ektoparazitóz, rozbor úrovně vývoje zvířat ve vztahu k chronologickému i fyziologickému (hodnocenému v % z velikosti a hmotnosti dospělého zvířete) věku, při sestavování větších produkčních skupin je (ze sociálních důvodů) vhodné dodržení požadavku maximální třítýdenní věkové diference a minimální diference hmotnostní mezi zvířaty, kontrola končetin,

J7 – období puberty jalovic
TU: odchovna jalovic, kotce pro ustájení velkých skupin zvířat, s možností volného venkovního pohybu, PZ: 12 – 18 (20) ks, s turnusovým sestavováním a provozem, ŽH: 250 – 380 kg, dosažení ŽH 335 kg ve věku 1 roku, ØDPH: 0,75 kg (vzestup 0,70 → 0,90 kg), KV: 115 – 127 cm, dosažení KV 123 cm ve věku 1 roku, PŽ: 6,0 – 10,0 kg S, 14 – 16 % NL v sušině celkové krmné dávky, 20 – 25 % UDP z NL, 55 – 72 MJ MJ, KD: doplňková JKS pro jalovice, případně obilné šroty, sojový šrot a vitamíno-minerální doplněk, voda, dávka TMR, připravená pro produkční skupinu krav v období závěru laktace, případně travní senáž, obilná GPS, kukuřičná siláž, malé množství sena, JKS: 2,0 – 2,8 kg, obsah NL v JKS 12 – 15 %, NZP: zahájení pubertálního období (jež je navozováno více úrovní ŽH jalovice, než jejím věkem) bývá dosahováno přibližně ve 38 – 44 % ŽH dojnice, obvykle v rozmezí ŽH 270 – 300 kg a může proto být ve významné míře manipulováno úrovní výživy, přičemž v rámci jejího řízení je cílem odchovu jalovic docílit 90 – 95 % růstu kostí a dalších tkání do doby prvního porodu, tak, aby potřeba dokončení růstu v době následujících laktací (kdy je žádoucí především produkce mléka) dosahovala jen malého rozsahu, NZR: nesprávný vývoj BCS, poruchy reprodukce, onemocnění končetin, PMČ: kontrola vývoje pohlavního cyklu, nástupu prvních říjí, kontrola BCS, kontrola končetin,

J8 – 1. připouštěcí období jalovic, 1. březost
TU: odchovna jalovic, kotce pro ustájení velkých skupin zvířat, s možností volného venkovního pohybu, PZ: 12 – 18 (20) ks, s turnusovým sestavováním a provozem, ŽH: 365 – 450 kg, dosažení ŽH 395 – 420 kg (minimálně 370 kg) ve věku 450 dnů, ØDPH: 0,80 – 0,90 kg, KV: 126 – 132 cm, dosažení KV 128 – 130 cm ve věku 450 dnů, BCS: 3,00 – 3,25 bodu, PŽ: 9,0 – 11,0 kg S, 14 % NL v sušině celkové krmné dávky kg, 16 – 22 % UDP z NL, 72 – 85 MJ ME, KD: obilné šroty a sojový šrot, minerálně-vitamínový doplněk, přídavek ionoforových aditiv pro úpravu bachorové fermentace (zvyšujících produkci kyseliny propionové na úkor kyseliny octové), voda, dávka TMR, připravená pro produkční skupinu krav v období závěru laktace, případně travní senáž, kukuřičná siláž, malé množství sena, JKS: 0,5 – 1,3 kg, obsah NL v JKS 12 – 13 %, NZP: ovariální cyklus, oplodnění, nástup březosti, pokračování růstu těla, NZR: poruchy reprodukčního cyklu, onemocnění pohlavního aparátu, PMČ: kvalifikované stanovování úrovně vývoje jalovic (nikoliv pouze vizuálně, ale na základě stanovování hůlkové výšky v kohoutku a kříži a dle hodnoty ŽH stanovené vážením, případně pomocí páskové míry a palpačního stanovení hodnoty BCS), medikamentózní stimulace říjového cyklu, systematická detekce říjících se zvířat, energetický a proteinový dvanáctitýdenní flushing pro podporu jejich ovulačního cyklu a zabřezávání, zabránění (eliminace) stresové zátěže v období připouštění, dosažení > 70 % březosti po 1. inseminaci, výše inseminačního index 1,30,

J9 – období 1. březosti do počátku přípravného období
TU: odchovna jalovic, kotce pro ustájení velkých skupin zvířat, s možností volného venkovního pohybu, PZ: 12 – 20 ks, ŽH: 445 – 600 kg, ØDPH: 0,75 – 0,85 kg, přibližný přírůstek ŽH 25 kg měsíčně, KV: 130 – 139 cm, BCS: 3,00 – 3,25 bodu, PŽ: 10,0 – 13,5 kg S, 12 – 14 % NL v sušině celkové krmné dávky kg, 15 – 20 % UDP z NL, 85 – 115 MJ ME, KD: obilné šroty a sojový šrot, minerálně-vitamínový doplněk, ionoforová aditiva, voda, dávka TMR, připravená pro produkční skupinu krav v suchostojném období, případně travní senáž, kukuřičná siláž, malé množství sena, JKS: 0,5 – 0,9 kg, obsah NL v JKS 12 %, NZP: vývoj březosti, pokračování růstu těla, NZR: nesprávný (omezený) vývoj kostry, zejména vývoj úzké pánve, zvýšená hodnota BCS (ztučnění jalovic), vývoj velkých plodů, poruchy vývoje končetin, riziko rozvoje infekce mléčné žlázy, riziko výskytu abortů, PMČ: kontrola celkového zdravotního stavu, kontrola ŽH při diagnostice březosti, kontrola vývoje březosti, stimulace imunitního systému aplikací příslušných vakcin (budování imunitní výbavy proti stájové infekci s ohledem na kvalitu kolostra a následný vývoj zdravotního stavu telete) i formou podpory celkového vývoje obranyschopnosti organismu, ošetření končetin, v případě pastvy (jejíž uplatnění však není součástí tohoto sdělení, respektive této varianty odchovu jalovic) komplexní preventivní program, zaměřený proti výskytu parazitárních onemocnění, docílení optimálního vývoje (a tím i exteriéru) jalovic, docílení jejich vysokého příjmu sušiny krmiva (s trvale intenzivním zájmem o příjem krmiva, schopné uchovat si jej i v celém peripartálním období, s ohledem na skutečnost, že zvířata s vysokým příjmem krmiva dosahují nadprůměrnou mléčnou užitkovost a méně podléhají rozvoji peripartální krize), při zabezpečení plnohodnotně rozvinutého a na následné změny procesů bachorové fermentace a proteosyntézy (pozvolna, přiměřeně) připraveného trávícího traktu, s optimální úrovní BCS (bez náznaku ztučnění a tím s dobrými předpoklady pro optimální, přiměřený, průběh procesu lipomobilizace v rozdojovacím období /zabránění ztučnění jalovic zůstává jedním ze zásadních předpokladů zajištění fyziologického průběhu procesů metabolismu), aktivní stimulace procesů bachorové fermentace a proteosyntézy a podpora jaterní glukoneogeneze aplikací energetických substrátů (například propionátu, propylenglykolu, laktózy, aminokyselin) a podpůrných přípravků (například niacinu, cholinu, karnitinu, kvasinkových kultur a kyseliny listové),

J10 – 1. přípravné období, 30 dnů
TU: samostatné přípravné oddělení pro jalovice před otelením, PZ: 8 – 12 ks, ŽH: 600 – 635 kg (včetně plodu), ØDPH: 1,10 kg (včetně růstu plodu), předpokládaný vlastní přírůstek jalovice 0,60 kg, KV: 139 – 142 cm, BCS: 3,00 (3,25) – 3,50 (případně 3,75) bodu, PŽ: 10,0 – 12 kg S, 14,5 – 16 % NL v sušině celkové krmné dávky kg, 35 – 38 % UDP z NL, 62 – 65 % RDP z NL, 32 – 35 % SP z NL, 6,4 – 6,7 MJ NEL/kg sušiny, 33 – 37 % NDF v sušině celkové krmné dávky, přitom 22 – 24 % NDF v sušině celkové krmné původem z objemných krmiv, 22 – 24 % ADF v sušině celkové krmné dávky, 34 – 38 % NDSC v sušině celkové krmné dávky, 4 – 5 % tuku v sušině celkové krmné dávky, KD: travní senáž, kukuřičná siláž, obilná GPS, luskovinná GPS, luční seno, doplňková vitamíno-minerální JKS, dotace Mg, (minerální látky s ohledem na DCAD, obvykle však bez aniontových solí, snižujících příjem sušiny), případně zrniny, soja, JKS: 1,0 → 4,0 kg pozvolně, během 30 denního období adaptace bachoru, NZP: velmi složité období přípravy jalovice k prvnímu porodu, charakterizované (poprvé se u ní rozvíjejícími) složitými hormonálními a metabolickými peripartálními změnami, NZR: riziko rozvoje infekce mléčné žlázy, riziko výskytu abortů a předčasných porodů, riziko vzniku předpokladů pro výskyt ztížených porodů, riziko rozvoje mechanismů peripartální krize, PMČ: uskutečnění (pomocí počítačového zpracování evidovaných údajů) komplexní anamnestické analýzy a klinické kontroly jalovice před blížícím se jejím prvním porodem, vyhodnocení jejích předpokladů zdárně, bez rozvoje zdravotních poruch, absolvovat nadcházející peripartální období a laktaci, kontrola příjmu krmiva, fyziologického vývoje sliznice předžaludků a procesů bachorové fermentace a proteosyntézy, kontrola mléčné žlázy (prevence mastitid), kontrola blížícího se a nastupujícího porodu, prosazení usilí o dosažení maximálního chovného komfortu a minimalizace stresu, nácvik docházení jalovic do dojírny, při předpokládaném zařazení jalovic v rozdojovacím období do společné produkční skupiny s dojnicemi opakovaný (večerní, v době utlumené sociální aktivity starších dojnic) nácvik pobytu jalovic s nimi v příslušné produkční skupině, příprava na laktaci přitom má být organizována tak, aby jalovice v ní dokázala (při garanci určité přiměřenosti výše její laktace) plně zhodnotit svůj genetický a laktační potenciál, avšak bez zhroucení svého organismu v peripartální krizi a bez rozvoje dlouhodobých poruch zdravotního stavu,
J11 – 1. porod
TU: porodní oddělení kravína, PZ: nejlépe 1 ks v samostatném porodním kotci, případně do 3 ks (při udržení plochy 10 – 12 m2 pro 1 jalovici, ŽH: 630 porodem → 570 kg (85 – 90 % dospělého zvířete, KV: 142 – 146 cm (95 % dospělého zvířete), BCS: 3,0 (3,25) – 3,5 bodu, PŽ: 9,5 – 11,5 kg S, živinová skladba viz J10, KD: viz J10, NZP: nejnáročnější etapa života zvířete, vyžadující sofistikovaný přístup chovatele a veterinárního lékaře, viz i J2, NZR: riziko výskytu předčasných porodů (obvyklá hranice
J12 – J20, dokončení vývoje jalovic
Následující období vývoje otelené jalovice (prvotelky), t. j. J12 – 1. rozdojovací období (731. – 751. den věku), J13 – období 1. intenzivní (narůstající) laktace (752. – 793. den věku), J14 – období 1. intenzivní laktace + 2. připouštěcí období (794. – 856. den věku), J15 – období 1. přiměřené laktace + období 2. březosti (857. – 1039. den věku), J16 – 1. suchostojné období (1048. – 1082. den věku), J17 – 2. přípravné období (1083. – 1110. den věku), J18 – 2. porod (1110. den věku), J19 – 2. rozdojovací období (1111. – 1121. den věku) a případně i J20 – období dokončení tělesného vývoje dojnice ve 3. až 4. roce (na úroveň ŽH 675 – 700 kg, KV 146 – 149 cm, výšky v kříži 148 – 150 cm, a BCS 3,00 ± 0,75 bodu) jejího věku jsou pak již organizovány podle vypracovaného zdravotního programu dojnic daného chovu.
Zásadním prvkem přitom zůstává zohlednění skutečnosti, že průběh všech procesů, probíhajících v obdobích J12 – J19 (20) je ovlivňován pokračujícím růstem zvířat a jejich dalšími existujícími (hormonálními, metabolickými a jinými) fyziologickými odlišnostmi. Péče o ně proto vyžaduje ze strany chovatele i veterinárního lékaře i v těchto fázích životního vývoje zvýšenou pozornost. Cílem je dosáhnout maximální možné (avšak zdravotní stav jalovice přiměřeně zatěžující) úrovně laktace. Brakována mají pak být ta zvířata, jejichž organismus nedokáže najít v průběhu laktace (při syntéze mléka) svůj patřičný vzájemný soulad mezi využitím živin z krmné dávky a využitím metabolitů, uvolňovaných v organismu lipolýzou a proteolýzou (utilizací živin z tukové a svalové tkáně) a která snadno podléhají bachorovému stresu, energetickému stresu, respektive dalším zdravotním poruchám, zahrnovaným do syndromu peripartální krize.
Průběžně dosahovaná úroveň odchovu jalovic by přitom měla vždy být chovatelem a veterinárním lékařem hodnocena společně, velmi náročně a komplexně a přitom zejména s ohledem na celkovou dosahovanou užitkovost zvířat, rentabilitu jejich chovu a celkovou prosperitu zemědělského podniku.

MVDr. Miloslav Skřivánek, CSc.
VFU Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *