Zdravotní stav mléčné žlázy, jakost a nákupní ceny mléka

Nákupní ceny syrového mléka jsou (spolu s náklady) hlavní ekonomickou položkou chovu dojených krav. Přesto je možnost chovatelů výrazněji ovlivnit jejich výši poměrně malá. U cen stanovovaných mlékárnami existuje určitá možnost jejich zvýšení zlepšením ukazatelů jakosti mléka, které jsou nezávislými laboratořemi pravidelně zjišťovány právě k objektivnímu stanovení cen. Poněvadž většina ukazatelů jakosti mléka souvisí se zdravotním stavem vemene krav, byl vztah mezi ukazateli jakosti a cenami mléka orientačně vyhodnocen v rámci řešení projektu zaměřeného na problematiku mastitid. Uváděné zahraniční ceny jsou z evropské měny na českou přepočítány v kursu 1 € = 27 Kč.

Bazénové vzorky mléka byly v letech 2012 až 2015 odebírány v 11 experimentálních stájích (označeny A až L). V osmi stájích byly chovány dojnice holštýnské a ve třech české strakaté.  Tržní produkce mléka dosáhla za hodnocené období 7999 litrů na krávu a rok při kolísání mezi stájemi od 6150 do 10 523 litrů. Při variabilitě od 50 do 580 krav byl průměr 330 dojnic na stádo. Šest stájí se nacházelo v lepší (nížinné) a pět v horší (podhorské a horské) oblasti. Směsné krmné dávky (TMR) byly dávkovány krmnými vozy jednou až pětkrát denně. V osmi rybinových a ve třech side-by-side dojírnách se krávy v osmi případech dojily dvakrát a ve třech třikrát denně.

Z hodnocených závislostí např. vyplynulo, že průměrné počty somatických buněk se liší podle výrobní oblasti, velikosti stáda, dojicí techniky a počtu dojení. Statisticky průkazně nižší PSB (P < 0,01) byl zjištěn v oblasti podhorské a horské než v nížinné, při velikosti stáda do 200 krav než ve stádech větších, při dojení v dojírně side-by-side než v rybinové a při dojení dvakrát než třikrát denně. Průkazné rozdíly mezi průměry vykazují i další ukazatele.

V bazénových vzorcích odebíraných při svozu mléka bylo v akreditovaných laboratořích zjišťováno několik ukazatelů. Hlavním je počet somatických buněk (PSB), dalšími pak celkové počty mikroorganismů (CPM), rezidua inhibičních látek (RIL), bod mrznutí mléka (BM) a obsah tuku, bílkovin a laktózy v mléce. Do zpracování je zahrnuto celkem 522 měsíčních vzorků (4 roky x 10 stájí x 48 vzorků + 1 stáj x 42 vzorky). V praxi jsou při stanovení ceny mléka používány u CPM a PSB často klouzavé geometrické průměry, zde v modelu byly při výpočtech (při původu chovů od více mlékáren, tedy více různých dodavatelsko-odběratelských smluv) použity průměry prosté aritmetické, což může mírně zvýrazňovat cenové kontrasty. Z podnikové evidence pocházejí údaje o tržní produkci mléka (za každou stáj a rok jeden údaj).

Kompletní článek najdete v Našem chovu 5/21017.

Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.1

doc. Dr. Ing. Josef Kučera, 2

doc. Ing. Oto Hanuš, Ph.D, 3

Mgr. Jan Říha, Ph.D., 4

Ing. Růžena Seydlová,3

MVDr. Petr Urban,2

Ing. Pavel Kopunecz,2

Renata Jedelská,3

1 Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves

2 Českomoravská společnost chovatelů, a. s., Hradišťko

3 Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., Praha

4 Bentley Czech, s. r. o., Brno

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *