Zemědělský veletrh OMÉK v Budapešti

Ve dnech 27. srpna až 4. září se maďarská metropole Budapešť těšila přízni zemědělců. Přijeli tam, aby shlédli 74. ročník výstavy OMÉK. Přilákala je nejen široká nabídka techniky, potřeb i služeb, ale také rozsáhlá přehlídka hospodářských zvířat.

Výstavní plochy zaujímaly celkem 40 000 m2, z toho 10 000 m2 patřilo expozicím hospodářských zvířat. Jejich přehlídky organizovaly chovatelské svazy. Během devítidenního programu byly předvedeny kromě holštýnského, simentálského skotu a masných plemen i maďarský šedý skot. Tradici vysoké úrovně chovu koní Maďaři nezapřeli a k vidění byla různá plemena koní, včetně kmenů, které mají původ v Maďarsku: Nonius, Furioso, North Star či angloarabský Gidran. Plemeno ovcí racka v černé barvě a různé barevné rázy prasete mangalica demonstrovaly podporu genetických zdrojů v Maďarsku.

Maďarské zemědělství
V expozici maďarského ministerstva zemědělství jsme měli příležitost diskutovat s dr. Bélou Akáczem, který působil jako starší poradce ministra zemědělství. Podle něho je v Maďarsku kolem šesti milionů hektarů zemědělské půdy a kolem dvou milionů hektarů lesů. Orná půda představuje 5,5 milionu a 500 tisíc hektarů je trvalých travních porostů. Hlavní komoditou na orné půdě je obilí (1,1 mil.), pěstují hlavně pšenici, kukuřici a oves, 0,5 milionu hektarů zaujímá slunečnice. Na dalších 120 000 ha je ovoce, na kolem 100 tisících hektarů zelenina a zhruba 90 000 ha zabírají vinice. Průměrný výnos z hektaru u pšenice se pohybuje na úrovni 4,5 tuny. Loňský rok, říká Akácz, byl rekordní a přinesl problémy s přebytky obilí. „U nás říkáme, že máme dva velké problémy, když je obilí málo nebo moc.“ Rok 2005 však byl v Maďarsku, pokud jde o počasí nepříznivý: „V červenci a v srpnu každý třetí den přicházely silné deště, za den napršelo i 100 milimetrů.“ Rozmary počasí postihly i pěstitele ovoce a zeleniny.
„Chov hospodářských zvířat, to je těžké téma u nás,“ pokračuje ministerský úředník. Početní stavy klesají, nyní chovají v Maďarsku kolem půl milionu krav. To je polovina proti stavům před třiceti lety. Počty krav v masných systémech jsou rovněž nízké – 35 tisíc, ale rostou. Počty prasat se také tragicky snížily na současných asi pět milionů. Ovcí je v Maďarsku celkem 1,5 milionu, drůbeže 45 milionů. Ročně produkují dvě miliardy vajec.
V zemi je registrováno 20 tisíc zemědělských subjektů. Velkou část z toho však představuje skupina, která není na trhu, – jsou to malí zemědělci, kteří vyrábějí pro vlastní potřebu a mají v průměru tři hektary. Přes 80 % zemědělců má méně než deset hektarů.
„Produkuje se draho, a tak se dosahuje malého profitu. Kolem 20 % podniků je velmi dobrých a 20 % velmi špatných. Ti nejlepší vyrábějí litr mléka za 55 forintů, ostatní za 80 forintů. Přitom cena za litr mléka do mlékárny se pohybuje mezi 66 až 68 forinty,“ vysvětluje situaci Akácz. Negativně hodnotí i pokles maďarského podílu v potravinářském průmyslu. Většinu skoupily zahraniční společnosti. Například pivovary jsou už ze 100 % v zahraničních rukách, v tomto případě je vlastní například Belgičané, podobná situace je u dodavatelů minerálek. I výrobu jablečných šťáv vlastní z poloviny cizí společnosti. Odhadem tři čtvrtiny maďarského potravinářského průmyslu nemají místní vlastníky..
I jatecké provozy patří cizincům. Bourané maso se vozí do země z Polska, Brazílie a velmi levně. Nákupní cena na jatkách se pohybuje mezi 250 až 280 forinty a u importů nedosahuje ani 200 forintů za kilogram živé hmotnosti.
Vstup do unie znamenal získání podpory ve výši 30 % proti zemím původní patnáctky, dalších třicet procent na celkových 60 % v součtu dorovnává stát. „Nejlépe jsou na tom podniky s rostlinnou výrobou, (podpora zhruba 40 000 forintů na hektar). Ti, kteří chovají zvířata v požadovaném zatížení půdy, se na jejich úroveň nedostanou,“ popisuje situaci v Maďarsku Béla Akácz.

Chov skotu
V Maďarsku chovají podle aktuálních údajů celkem 714 tisíc kusů skotu, z toho je 337 000 krav (298 dojených a 39 000 krav bez tržní produkce mléka). Převahu ze 75 % má holštýnské plemeno, 14% podíl představují chovatelé maďarského strakatého plemene. Průměrná dojivost je v zemi na úrovni 5400 kg mléka. Celorepublikovou kvótu 1,99 milionu tun plní Maďaři jen na 75 procent.

Na přehlídce maďarského strakatého plemene
V rámci výstavy OMÉK proběhla přehlídka a soutěž krav a jalovic plemene maďarský strakatý skot, celkem 13 jalovic, šest prvotelek a pět starších krav předvedli maďarští chovatelé. Rozhodčí přijeli z Česka – o šampiónkách rozhodovali předseda Svazu chovatelů českého strakatého plemene Ing. Roman Šustáček a ředitel svazu Dr. Ing. Josef Kučera.
Jako nejlepší jalovici výstavy vybrali Jutku, narozenou 10. 4. 2003, dceru plemeníka Bonsai, otec matky Malf. Podle hodnotících odpovídá představě o plemeni. Nejlepší prvotelka a zároveň kráva s nejlepším vemenem se narodila 29. 1. 2002. Jejím otcem je Bonyhádi Rex Halling, otec matky Jánoska Streif. Ocenění za absolutní vítězku a i šek na 500 000 forintů si vezl domů majitel krávy Didi z Mezöhegyese. Tato téměř sedmiletá dcera Profila, otec matky Horb, nadojila na čtvrté laktaci 6335 kg mléka s obsahem tuku 3,79 % a 3,36 % bílkovin. Hodnotitele přesvědčila svým funkčním exteriérem, dobrými končetinami i vemenem.

Holštýnská přehlídka
První předvedenou skupinou holštýnského plemene byly mladé jalovičky do roku stáří. Mezi třicítkou vyrovnaných plemenic vybíral rozhodčí ze Švýcarska. Vítězkou vyhlásil dceru Saphira ET, narozenou 2. 10. 2004, otec matky Mandula Holiday. Ve skupině necelých dvaceti starších jalovice se hodnotiteli nejvíce líbila dcera 14802 Dustera ET, otec matky Heights Malloy. „U prvotelek nelze dělat kompromisy, pokud jde o vemeno,“ vysvětlil rozhodčí rozhodnutí. S velkým odstupem pak vybral jako nejlepší plemenici dceru Lantze, otec matky Priel ET. Nejlepší vemeno měla tříletá dcera Bellwooda Lore ET. Šampiónkou se stala Nelli, dcera 14067 Enrica ET, otec matky Cleitus ET. Mezi nejstaršími plemenici rozhodčího na závěr zaujala dcera Comestara Lee ET, otec matky Combination Supersire.
V Budapešti mohli chovatelé vidět i zástupce otcovské části populace – prověřený plemeník Topáz London, který pochází ze známého chovu v Enyingu, se narodil v roce 1998. jeho celkový index HGI dosahuje 1178.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *