Živočišná výroba je stále náročnější

Stěžejní a jedinou disciplínou živočišné prvovýroby zemědělské společnosti Agrodam Hořepník, s r. o., která vznikla v roce 1993 transformací bývalého zemědělského družstva je produkce mléka. Specializace na chov vysokoprodukčních dojnic chovatele hospodařící v podmínkách Vysočiny donutila investovat do modernizace provozu. Prostředky vynaložené na zlepšení podmínek ustájení zvířat a zkvalitnění pracovního prostředí začínají přinášet očekávaný efekt, který se promítá zejména o navýšení užitkovosti a zlepšení zdravotního stavu zvířat.

 
 
 
Martin Jedlička
 
Bezmála dvacet let se chovatelé v Hořepníku zabývají výhradně chovem holštýnského plemene, který v současné době reprezentuje 405 dojnic a 350 kusů mladého skotu. Průměrná denní dodávka mléka je okolo 10 000 litrů mléka, což v ročním vyjádření odpovídá objemu tři a půl milionu litrů.
Naplánovanou kompletní rekonstrukci stájí zahájili ve druhé polovině devadesátých let. V první fázi nejprve ze dvou odchoven v Hořepníku vybudovali produkční stáj s kapacitou pro 410dojnic. V průjezdné produkční stáji se zakládáním krmiva na krmný stůl jsou dojnice ve stlaných lehacích boxech. Zatímco obvodové zděné stěny původního kravína chovatelé ponechali, původní střešní plášť vylepšili o hřebenovou štěrbinou.
„Dojnice v laktaci jsou ustájené ve dvou zrekonstruovaných stájích. Užitkovost produkčního stáda podle uzávěrek z loňského roku odpovídá 9827 kg mléka při složkách 3,68 % tuku a 3,28 % bílkovin a i letos na tom budeme podobně. Dojíme dvakrát denně v dojírně Westfalia autotandem s 2 x 5 dojicími stáními v běžné výbavě, kterou jsme pořídili již před čtrnácti lety,“ prozradil v úvodu našeho setkání hlavní zootechnik Ing. Vladimír Kaňka.
Rekonstrukcí původní K-96 v Bořeticích chovatelé vytvořili třířadé boxové stlané stání pro 160 jalovic, které mají krmiště pod venkovním přístřeškem. Nachází v něm útočiště jalovice od 14 měsíců věku, které se v osmém měsíce březosti svážejí do porodny, jenž je součástí produkční stáje v Hořepníku. Na farmě v Rovné, která je z hlediska ustájovací technologie totožná s tou předchozí, jsou jalovice od deseti do čtrnácti měsíců věku.
 
Vyřešený odchov telat
K vynaloženým investicím je třeba ještě přičíst prostředky za předloňskou úpravu silážní jámy a za vybudování kapacity pro 170 telat ve dvou věkových kategoriích, uvedené do provozu v loňském roce.
Telata jsou ustájena v individuálních klecích pod přístřeškem.Vlastní kotec je kovové konstrukce ošetřené žárovým zinkováním a je vybavený samostatným krmítkem. Pro ulehčení práce u nejmladší kategorie telat chovatelé koupili dávkovač mléka – Milktaxi. Vozík na čtyřech kolech s pneumatikami a s 200 litrovou nádrží obsahuje míchací zařízení, automatický ohřev (až 6 kW) a dávkovací čerpadlo. Ve výbavě má i baterii pro vlastní pohon, která se automaticky dobíjí při parkování uvedeného zařízení. Mléko či mléčnou krmnou směs obsluha plní do kbelíků jednoduše dávkovací pistolí. V nabídce výrobce zařízení pro krmení telat v období mléčné výživy je i programovatelný pastér, který eliminuje možný přenos nákazy prostřednictvím krmeného mléka.
„Ve starém teletníku byl velký podíl ruční práce. Zakoupením dávkovače mléka – Milktaxi jsme lidem ulehčili práci a současně zvýšili její produktivitu. Vybudováním prostorné, vzdušné a světlé ustájovací kapacity jsme pak vyřešili i zdravotní problémy u telat. Prakticky nevíme co jsou průjmy, zápaly plic a podobně.,“ pochvaloval si dále zootechnik.
Z plánovaných projektů společnosti zbývá ještě zrealizovat přístavbu haly pro dojnice, kterou by se navýšila ustájovací kapacita nejen v prostoru produkční stáje, ale i v porodně.
 
Tržní a krmné plodiny
Vedle živočišné výroby se zemědělská společnost Agrodam Hořepník, s r. o., zabývá produkcí rostlinné výroby, kterou provozuje na 870 ha zemědělské půdy. Z této výměry je 720 ha v kategorii orné půdy, jež slouží pro pěstování jak tržních, tak krmných plodin. Zbývající část obhospodařované plochy připadá na trvalé travní porosty.
Pokud jde o zastoupení tržních plodin, tak z hlediska výměry mají klíčovou roli obilniny zastoupené ozimým a jarním ječmenem, ozimou pšenicí a tritikale, které pěstují na 270 ha. Dalšími významnými plodinami je řepka, kterou sklízí ze 120 ha a brambory. „Brambory pěstujeme na výměře 105 ha. Z této plochy děláme asi na 20 ha průmyslové odrůdy, na dalších 55 ha pěstujeme konzumní brambory a na zbývajících 30 ha produkujeme množitelské brambory. V roce 2008 jsme s podporou finančních prostředků z Evropské unie postavili novou bramborárnu s aktivním větráním a zvlhčováním, kde uskladníme asi 1200 tun konzumních brambor. Zakoupením nové příjmové linky s tříděním a plničem palet v letošním roce jsme ještě zefektivnili vlastní sklizeň brambor,“doplnil na adresu klíčové komodity hlavní jednatel a agronom společnosti Ing. Vladimír Mezera.
Na zbývající výměře 250 ha orné půdy uvedená společnost pěstuje krmné plodiny, konkrétně jetel, kukuřici a směsky. Do výčtu obhospodařované výměry zbývá ještě doplnit 150 ha luk.
„V souvislosti s naší specializací musím dodat, že na pelhřimovském okrese máme jedno z největších zatížení dobytčí jednotkou na hektar. Z pohledu ekonomiky to pro nás momentálně není žádná výhoda. Tím, že dotace nejsou rovnoměrně rozdělené mezi rostlinnou a živočišnou výrobu, se rentabilita živočišné produkce jaksi vytrácí. Dobytek ze stájí mizí, a tím je i méně pracovních příležitostí. Práci v zemědělství totiž přináší živočišná výroba, která je stále opomíjená a v porovnání s rostlinnou je v mnoha ohledech náročnější,“ konstatoval v závěru Ing. Vladimír Mezera.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *