Zjednodušit a méně byrokracie

Zemědělská politika by měla zůstat společná, ale některé její kroky týkající se venkova by se mohly přesunout do kompetence členských států. Mezi hlavní priority by měla i nadále patřit podpora příjmu zemědělců a malých farem, pomoc mladým zemědělcům, produkce kvalitních potravin a ochrana životního prostředí. Tak by se daly shrnout hlavní závěry z letošní veřejné konzultace zaměřené na současnost i možnou budoucnost společné zemědělské politiky, která by hlavně měla být jednodušší a méně administrativně náročná.

Poslední podoba společné zemědělské politiky (SZP) byla schválena v roce 2013 a poprvé se do praxe promítla v roce 2015. Od té doby proběhlo několik pokusů o její zjednodušení. Zároveň se výrazně změnila situace. Kromě rostoucí nejistoty na trzích, rozkolísání cen, nových mezinárodních závazků Evropské unie, ekonomických problémů některých států eurozóny a masivní migrační vlny, došlo i k rozhodnutí Velké Británie opustit společenství. Je zřejmé, že unii čeká další reforma SZP. Podklady pro ni měla dodat i veřejná konzultace, jejíž výsledky se v červenci objevily na internetových stránkách unie. Evropská komise upozorňuje, že závěry z ní neovlivní finanční prostředky určené na SZP v příštím víceletém finančním rámci.

Veřejná konzultace zaměřená na současnou i možnou budoucí podobu SZP proběhla letos mezi únorem a květnem. Přispět do ní mohl kdokoli, a to i v češtině. Celkem dorazilo přes 322 tisíc odpovědí. Po vyloučení těch, které byly podle zpracovatelů duplicitní nebo výsledkem kampaní, zůstalo 58 520, z nichž jednotlivci byli autory v 57 341 případě. Zbytek poslali zástupci různých organizací (v dalším textu jen „organizace“). Lidé pracující v zemědělství či jakkoli jinak v něm angažovaní (dále jen „zemědělci“ nebo „farmáři“) byli autory 21 386 (36,5 procenta) příspěvků a 27 893 (47,7 procenta) odpovědí napsali lidé nespojení se zemědělstvím (dále v textu „ostatní občané“). Nejvíce odpovědí, které se dostaly k dalšímu zpracování, pocházelo z Německa (32 509), následovala Francie (6666) a Rakousko (3962). Opačnému konci žebříčku vévodily malé státy – se sedmi kousky Malta, za ní Kypr (11) a Slovinsko (44). Z ČR se do vyhodnocení dostalo 852 odpovědí.

Konzultace obsahovala řadu otázek, k nimž nabídla okruh možných odpovědí nebo pojmů. Z nich si měli respondenti několik vybrat, popřípadě u všech vyznačit, do jaké míry s nimi souhlasí či je odmítají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *