Zmizí zinek z premixů pro odstávčata?

Pro chovatele prasat je momentálně nejožehavějším problémem návrh zákazu používání premixů s terapeutickým obsahem oxidu zinečnatého. Konečné řešení této otázky může poměrně výrazně promluvit do užitkovosti i ekonomiky chovů.

Odchov selat s sebou přináší řadu úskalí. A to nejen v době krátce po narození, ale také po odstavu, kdy selata přecházejí na  zcela jiný způsob výživy, což je pro jejich trávicí trakt a imunitu velkou zkouškou. Jedním z hlavních nástrojů, kterým lze v tomto období předcházet problémům, je terapeutický doplněk oxidu zinečnatého do krmné směsi. Působí jako inhibitor mikrobiálního růstu a zabraňuje tak, aby trávicí trakt selat byl osídlen patogenními organismy, zejména bakteriemi Escherichia coli. Podle toho, o jaké kmeny E. coli se jedná, lze předcházet poodstavovým průjmům nebo edémové chorobě. Současně se tím ale významně snižují i další zdravotní komplikace.
Z důvodu ukládání zinku v půdě, které při dosažení kritické úrovně může zpomalovat mikrobiální procesy a způsobit sterilizaci půdy, se na úrovni Evropské unie jedná o zákazu přimíchávání oxidu zinečnatého do premixů. V České republice nemáme s obsahem zinku v půdách problém, v průměru se jedná o méně než polovině problematické úrovně. Pokud by rychlost zvyšování obsahu zinku v půdě byla stále stejná, dostaneme se ke kritické hranici řádově za několik set let.
Alternativami za zinek vypuštěný z krmných dávek pro odstávčata  jsou vakcinace (proti chorobám, které v tomto okamžiku zinek pomáhá držet na uzdě) a antibiotika, jejichž použití  v době, kdy se Evropská unie snaží bojovat proti zvyšování antimikrobiální rezistence, není moc reálné.
Zákaz přimíchávání oxidu zinečnatého do premixů zatím ještě není definitivně schválen a opozice proti němu je poměrně silná. Přesto se dá očekávat, že nakonec k němu dojde. Není sporu o tom, že kumulaci zinku v půdě je třeba řešit, ale selektivně tam, kde jsou problémy. Evropskou komisi však od  ustoupení od rovnostářského přístupu zřejmě nikdo nepřesvědčí. Nabízí se tak otázka, kdy zákaz začne reálně platit. Vzhledem k tomu, že u nás nejsou s obsahem zinku v půdě žádné problémy a zároveň jsou nastaveny limity pro obsah zinku v kejdě i v dalších statkových hnojivech, Česká republika usiluje o zavedení přechodného období.
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *