Značky kvality konzervantů

Vývoj v oblasti konzervace píce jde ve světě, zvláště pak v zemích EU, rychle kupředu. Mění se a zpřesňují analytické metody, systémy hodnocení kvality konzervovaných krmiv i systémy kontroly účinnosti konzervačních přípravků. Vzhledem k tomu, že se v ČR musíme i v této oblasti během několika let přiblížit na úroveň běžnou ve státech EU, bylo by třeba, aby systémy hodnocení a kontroly účinnosti konzervačních přípravků byly zavedeny i u nás. Objektivní informace by našim farmářům při výběru toho nejvhodnějšího konzervantu pro konzervaci dané píce velmi pomohly. Protože na našem trhu počet nabízených konzervantů stále roste ( již nyní zde lze koupit asi 40 konzervantů), orientace v údajích o nich je stále obtížnější.

Systém hodnocení kvality konzervačního přípravku na základě jeho oficiální testace v ČR zatím zaveden není. Konzervační přípravky české výroby, pokud obsahují látky uvedené v prováděcích předpisech zákona o krmivech č. 91/1996 Sb., smějí být uváděny do oběhu bez registrace, tudíž jejich kvalita nemusí být ověřována. Domácí výrobci, kteří chtějí uvádět do oběhu přípravky neobsahující látky uvedené v prováděcích předpisech zákona o krmivech č. 91/1996 a všichni dovozci sice povinnost registrace mají, pokud však na regionální oddělení krmiv ÚKZÚZ předloží kompletní monografii, ÚKZÚZ má právo uznat výsledky testací provedené jinými pracovišti v ČR či v zahraničí, a to bez kontrolní testace prováděné na pracovišti ÚKZÚZ. Značku kvality přípravek však nedostane, ani když projde testací ÚKZÚZ. Navíc, výsledky testací prováděné na pracovišti ÚKZÚZ jsou neveřejné. Zájemce si je může vyžádat pouze u výrobce, či dovozce konzervantu.

Značka kvality
Objektivní důkaz účinnosti konzervačních přípravků je možný pouze v exaktně provedených pokusech. Za provozu farmy je téměř nemožné přesně zjistit, jak přídavek konzervantu do silážované hmoty zlepší průběh kvašení, sníží ztráty, ovlivní aerobní stabilitu při skladování, zlepší koncentraci energie krmiva a jeho příjem zvířaty, jak ovlivní užitkovost zvířat. Pro podporu průhlednosti trhu a pro ekonomické doporučení použití silážních přípravků jsou však tyto informace téměř nepostradatelné.
Ve většině zemí západní Evropy existuje kontrolní systém hodnocení účinnosti konzervačních přípravků, ve kterém se kromě schválení přípravku k používání určuje i jeho účinnost. Ta je pak většinou ohodnocována značkou kvality. Značka kvality bývá přidělována za ovlivnění fermentačního procesu, za ovlivnění krmné hodnoty siláže, a také za zvýšení přírůstků živé hmotnosti nebo produkce mléka. Začínají se však prosazovat i ocenění za zvýšení aerobní stability, redukci odtoku silážních šťáv a úplně nově za prevenci rozvoje bakterií rodu Clostridium. Značku kvality pak uděluje skupina ministerstvem jmenovaných expertů na základě několika nezávislých experimentálních zkoušek (kontrolní a pokusná sila musí být založena na minimálně dvou pracovištích v tolika opakováních, aby výsledky byly statisticky vyhodnotitelné).

Systém ve Velké Británii
Značku kvality „Approved Forage Additive“ (AFA) ve Velké Británii uděluje organizace UKASTA (UK Agricultural Supply Trade Association Ltd.) na základě FAAS (Forage Additive Approval Scheme). Uděluje se ve třech stupních.

První stupeň je za ovlivnění silážního procesu, označuje se C.
Dělí se na: C1 – zlepšující fermentaci, C2 – zvyšující aerobní stabilitu, C3 – redukující uvolňování silážních šťáv a C4 – snižující fermentační ztráty.
Druhý stupeň je za ovlivnění krmné hodnoty siláže, označuje se B.
Dělí se na: B1 – zlepšující chutnost a příjem, B2 – zvyšující krmnou hodnotu, především stravitelnost, B3 – zvyšující využití bílkovin a energie.
Třetí stupeň je za ovlivnění produkce, označuje se A.
Je udělován ve dvou variantách: A1 – zvyšuje přírůstky živé hmotnosti, A2 – zvyšuje produkci mléka.

Systém v Německu
Podobný způsob hodnocení kvality aditiv je zaveden v Německu. Konzervační přípravky jsou hodnoceny pěti stupni.
Ve stupni I je hodnocena kvalita fermentačního procesu ve čtyřech kategoriích:
kategorie Ia – pro píci silážovatelnou obtížně (s obsahem cukrů pod 150 g/kg),
Ib – pro píci silážovatelnou středně obtížně,
Ic – pro píci silážovatelnou snadno,
Id – pro píci silážovatelnou velmi snadno.
Ve stupni II se hodnotí schopnost zlepšit aerobní stabilitu.
Ve stupni III se hodnotí schopnost redukovat uvolňování silážních šťáv.
Stupeň IV je rozdělen na 3 kategorie:
stupeň IVa znamená, že byl v testacích zjištěn významný vliv aditiva na zlepšení příjmu siláže,
stupeň IVb – zlepšila se stravitelnost siláže,
stupeň IVc – zvýšila se produkční účinnost siláže.
Udělení stupně V znamená, že konzervant je schopen preventivně zamezit rozvoji klostridií v siláži.

Hodnocení kvality silážního přípravku značkou DLG se dělá v Německu již 7 let. Značku DLG uděluje sedmičlenná skupina ministerstvem jmenovaných expertů na základě pěti nezávislých experimentálních zkoušek (kontrolní i pokusná sila musí být založena ve třech opakováních).

Závěr
Na našem trhu se objevuje neustále vyšší počet silážních přípravků různého složení, s rozdílným účinkem pro různé oblasti použití, nebo druhy krmiv. Každá komerční firma má svůj vlastní způsob propagace výrobků. Podle údajů firem však lze konzervačně nabízené přípravky mezi sebou někdy jen těžko porovnávat. V žádném případě je nelze statisticky vyhodnotit, stávají se tak neobjektivními. Skutečné účinky konzervantu mohou být prokázány jen experimentálním způsobem za stejných podmínek.
Pokud se někdo nechce spolehnout jen na informace o nabízených konzervantech dodávaných firmami a hodlá konzervanty posuzovat podle objektivně zjištěných údajů, nemá k tomu u nás mnoho příležitostí. Některé zahraniční přípravky mají značku kvality z jiné země, to by mělo o jejich kvalitě svědčit dostatečně. Objektivní údaje může získat z výsledků našich srovnávacích pokusů, které však byly dělány většinou za jiným účelem než pro přímou a kompletní testaci konzervantu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *