Zvládnutá výživa je základ úspěchu

Efektivní výživa je základním předpokladem pro příznivé ekonomické výsledky mléčných farem. Na této skutečnosti staví také chovatelé akciové společnosti Úněšovský statek, pro něž je chov skotu hlavní podnikatelskou aktivitou živočišné prvýroby. Fázovou výživou, maximálním využitím vlastních zdrojů krmivové základny a zkvalitněním výroby objemných krmiv západočeští chovatelé nacházejí rezervy v úsporách nejnákladovější položky, kterou krmiva svými asi čtyřiceti procenty představují.

 
  
Rostlinná výroba největšího západočeského podniku, který v nadmořské výšce od 350 do 750 metrů obhospodařuje 7000 ha zemědělské půdy (5300 ha orné) je zaměřena na produkci pšenice, řepky a máku. Ostatní produkce z rostlinné výroby slouží k zajištění krmivové základny pro skot, kterou představují jetelotravní senáže a kukuřičné siláže.
Chov skotu reprezentuje 810 vysokoprodukčních dojnic, 300 telat a 250 jalovic. Celkové stavy zvířat ještě doplňuje masné stádo krav postavené na simentálských plemenicích v počtu 450 kusů a 200 býků ve výkrmu.
Pokud jde o výživu vysokoprodukčních dojnic, tak na obou produkčních farmách – v Pernarci i Chrančovicích úněšovští chovatelé využívají fázovou výživu. Krávy na konci laktace dostávají řídký mix, který má v porovnání se směsí pro skupinu dojnic na vrcholu laktace poloviční koncentraci živin.
„Chovatelé tímto krokem výrazně snižují náklady na krmiva. V číselném vyjádření to představuje až polovinu z běžně vynaložených devadesáti korun na krmný den. Jeden litr mléka v přepočtu na náklady na krmiva pak v závislosti na cenách nakoupených komodit vychází na 2,90 až 3,10 koruny. Mírný pokles mléka, k němuž po živinově chudší dávce zákonitě dojde, vynahradí lepší zdraví plemenice a navýšení produkce v následující laktaci. Současně se tak krávy dostávají do požadované kondice; předchází se tím metabolickým problémům, ketózám a jiným komplikacím,“ vysvětlil výživářský poradce Ing. Petr Brabenec.
 
Načasování sklizně
Specializované podniky podřizují rostlinnou výrobu živočišné produkci se záměrem maximalizovat soběstačnost ve výrobě krmiv. Současně přijímají opatření zkvalitňující výrobu objemných krmiv, ať už z pohledu vysoké produkční účinnosti, tak z hlediska nízkých nákladů na jejich výrobu. Vzhledem ke specifickým podmínkám hospodaření má každý chov svůj osvědčený systém výživy a techniky krmení.
Základem krmné dávky vysokoprodukčních dojnic jsou objemná krmiva. Stěžejním bodem pro jejich optimální kvalitu je načasování sklizně jak z pohledu fenologického stavu porostu, tak počasí.
„První seče začínáme v květnu, kdy na polích nejsou žádné práce. Druhé a třetí seče se však překrývají se žněmi, a tak vejít se se silážováním do harmonogramu prací na poli nebylo snadné. Vyřešili jsme to výkonnou sklízecí technikou,“ dodal hlavní zootechnik podniku Pavel Brožík.
Pokud jde o strojní vybavení, tak do jam navezenou píci rozhrnují manipulátory, její dusání pak obstarávají dva těžké traktory. Při dusání siláže pak v Úněšově začali využívat 12,5tunový vibrační hladký válec s vlastním pojezdem, který dokáže při plné vibraci vyvinout tlak třiceti kilogramů na centimetr čtvereční.
„Není umění píci svézt co nejrychleji z pole, ale dobře ji v jámě zpracovat. Stejně tak ani kvalitní řezačka není zárukou kvalitního objemu. Pokud jde o senáže, tak při sušině pod 30 % by řezanka neměla být delší než pět až šest centimetrů, při optimální sušině kolem 35 % je pak délka řezanky poloviční, respektive asi tři centimetry. U kukuřičných siláží by řezanka měla mít délku do dvou centimetrů, přitom je třeba dbát na to, aby bylo rozmačkané i zrno. Silážní konzervanty nepoužíváme. Při nižší sušině aplikujeme směs kyseliny mravenčí a propionové, vrchní asi čtyřiceticentimetrovou vrstvu proléváme směsí uvedených kyselin a sorbanu draselného. Po prolití vrchní vrstvu silážované hmoty nejprve přikryjeme průhlednou fólií a teprve na ní přetáhneme černou plachtu, kterou zatížíme,“ prozradil Brožík.
Velkým krokem ke zkvalitnění objemných krmiv je kombinace dvou hybridů kukuřice – zrnového a silážního. Zatímco zrnový hybrid má vyšší obsah škrobu a energie, silážní má vyšší podíl cukrů a stravitelné vlákniny. Tímto způsobem se vyrovnává sušina silážované píce v jámě, tím se zlepšuje silážovatelnost hmoty, potažmo finální kvalita siláže.
 
Alternativa za sóju
Aktuálním problémem mnoha podniků je vysoká cena sóji. Některé z nich hledají po vzoru chovatelů ze západní Evropy řešení v řepkových pokrutinách. Zkrmování tepelně upraveného řepkového extrudovaného šrotu (ŘEŠ) náhradou za extrudovaný sójový šrot mají vyzkoušené ve Švédsku, kde na svých farmách s chovem holštýnského skotu dosahují vůbec nejvyšší užitkovosti v Evropě. Ekonomicky zajímavé výsledky vykazují také ve Francii, kde již předloni bylo více než tři sta chovů, které v krmné dávce sóju zcela nahradily řepkou.
„Je to návod, jak snížit náklady v krmné dávce skotu, které největší měrou rozhodují o ekonomice produkce mléka. Podmínkou efektivního využití domácího zdroje krmivové základny, v tomto případě řepkových pokrutin, je však jejich tepelná úprava, kterou se zvýší stravitelnost bílkovin, energie a vlákniny, zlepší se chutnost krmiva a odstraní negativní vliv antinutričních látek,“ konstatoval Brabenec a doplnil: „Pro kontrolu krmné dávky využíváme systém hodnocení krmiv Dynamic Milk. Analyzujeme hodnoty TMR, stravitelných živin – stravitelnou vlákninu, stravitelné minerály (vápník, fosfor, hořčík, sodík) a dále NL/ME. Na farmě si zootechnici pravidelně měří sušinu TMR a poměry velikostí částic na sítech. Tyto kroky velmi pomáhají zpřesňovat korekce v krmných dávkách.“
V akciové společnosti Úněšovský statek si variantu náhrady sóji za řepkový extrudovaný šrot ověřují od dubna. „Postupně jsme v krmné dávce nahrazovali sóju řepkovým extrudovaným šrotem a z dávky dvou kilogramů jsme se dostali na čtvrtinu. Při současných cenách sóji jsme tak dosáhli úsporu v rozmezí sedmi až devíti korun na kilogram. Při významné úspoře nákladů za krmiva jsme dosud nezaznamenali negativní vliv ani na zdravotní stav zvířat, ani na jejich užitkovost.
V rámci hledání úspor v nákladech na krmiva jsme také vypsali výběrové řízení na minerální doplňky, v němž jsme specifikovali požadavky na obsah živin a zdroj surovin. Díky tomuto kroku uspoříme až 700 tisíc korun ročně, které se dají využít jinak. Například k pořízení samopoutacích hlavových fixačních zábran, jež významně usnadňují práci ve stáji,“ řekl na závěr hlavní zootechnik.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *