Konzervace krmiv, zdraví a užitkovost dojnic

Ve čtvrtek 7. února proběhl jeden ze seminářů Jarního cyklu 2019, tentokrát v Choťovicích v hotelu Na farmě. Cyklus seminářů, které postupně proběhnou na různých místech republiky, pořádala jako tradičně firma Schaumann ČR s. r. o., a to ve spolupráci se Zemědělským svazem ČR, CRV Czech Republic, FarmVet s. r. o., VÚŽV, v. v. i., a Mendelovou univerzitou v Brně. Připraveno bylo šest přednášek pěti odborníků s tématy od změny klimatu přes konzervaci krmiv, hodnocení krmných dávek až po zdraví dojnic.

První přednáška se zabývala tématem změn klimatu a jejich vlivem na zajištění krmivové základny. Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., (Mendelova univerzita v Brně) řekl mimo jiné, že průměrná roční teplota byla v letech 2014–2015 v ČR 9,4 oC, o dva roky později to bylo 8,7 4 oC a v roce 2018 teplota stoupla na 9,6 4 oC. Zmínil se rovněž o vzniku agrometeorologických extrémů v posledních letech a zaměřil se na sucho, které je problémem číslo jedna. U nás bylo sucho na podzim a v zimě 2012, extrémní sucho bylo na jaře téhož roku, pozdní letní sucho se objevilo v roce 2013, jarní v roce 2014, silné zimní sucho bylo na přelomu let 2014–2015, bylo i v létě 2015, významné podzimní sucho bylo v roce 2016, jarní 2017 a jarní a letní sucho bylo v loňském roce. Prof. Žalud doplnil, že probíhá klimatická změna a že nás čekají nevyrovnané roky.

O stavu krmiv z roku 2018 a jejich vlivu na produkci dojnic a také o tom, jak fungují konzervanty při výrobě siláží přednášel MVDr. Tomáš Mitrík, Ph.D. (FeedLab s. r. o.). Na kvalitu siláže má vliv řada faktorů, mezi něž patří genetický potenciál rostlin, vnější podmínky během růstu a vývoje rostlin, termín a management sklizně, technologie sklizně (délka řezu a narušení zrna), management silážování, fermentace a délka konzervace a také správně odebíraná plocha při krmení dojnic. Přednášející řekl, že v interpretaci fermentace se objevuje častá chyba, že se vytrhují fermentační modely z kontextu. Bakterie mléčného kvašení homofermentativní, ani heterofermentativní, ale také ostatní mikroorganismy nikdy nefermentují samostatně, ale všechny vždy současně a navzájem se ovlivňují. MVDr. Mitrík seznámil posluchače se svou novou ilustrovanou příručkou o silážování.

Se zkušenostmi s prací v systému CNCPS pro výpočet dávek a rozbor krmiv seznámil posluchače Ing. Dušan Kořínek, Ph.D. (Schaumann ČR s. r. o.). Ing. Miroslav Duchoň, manažer informačních produktů (CRV Czech Republic), představil produkt Herd Optimizer a vysvětlil využití genomických hodnot v praxi.

To, že je subklinická bachorová acidóza (SARA) tichým nepřítelem stáda dojnic a že jde o metabolické onemocnění s velkými důsledky, přesvědčil ve své prezentaci praktický veterinární lékař MVDr. Jiří Davídek (FarmVet s. r. o.). Klíčovým projevem SARA jsou dlouhodobá období nízkého pH v bachoru během dne. Důvodem vzniku větší kyselosti bachorového obsahu mohou být špatně spočítaná krmná dávka, kvalita pícnin a nedostatek vlákniny, chyby při míchání krmné dávky, přeplnění skupin – málo místa u žlabu, syndrom prázdného žlabu, přebírání krmné dávky i tepelný stres. Acidóza má dopady ve změně bakteriální populace bachoru, snížení integrity stěny bachoru a střeva, zrychlený odtok fermentovatelných substrátů z bachoru a postupné další zhoršování metabolismu zvířat.*

Podrobněji v časopisech Náš chov 3/2019 a Krmivářství 2/2019 a týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *