Výzkum s praktickými dopady

Jednadvacátého a dvaadvacátého ledna s v brněnských Medlánkách v hlavní budově Výzkumného ústavu veterinárního lékařství konaly veřejné rozpravy k výsledkům výzkumných projektů. Popisoval se cíl, postup a dosažené výsledky za trok 2018, u končících projektů i za celou dobu řešení. Po obhajobě projektu následovalo čtení oponentských posudků, diskuse a závěrečné hodnocení projektu.

Rozprava byla zahájena hodnocením prvního roku nového projektu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO -MZe), jehož hlavním řešitelem je Mgr. Petr Králík, Ph.D., ale na jeho řešení se podílí řada oddělení výzkumného ústavu. Jednotlivé výzkumné projekty se týkaly nemocí drůbeže, nemocí přežvýkavců, nemocí prasat, nemocí ryb a včel, zoonóz virového původu, zoonóz bakteriálního původu, produkční a preventivní medicíny, klinické laboratorní imunologie, mikrobiologické bezpečnosti potravin a krmiv, falšování potravin a krmiv, konstrukce genových map, vývoje embryí a jejich poruch, optimalizace vývoje in vitro a kryoprezervace , mechanismů působení kontaminantů životního prostředí a dietárních látek a hodnocení jejich rizika a farmakologie, imunoterapie a nanotoxikologie.

Další část po obědě

V odpoledních hodinách prvního dne přednášeli své výsledky řešitelé projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe. Úvodní prezentace tohoto bloku patřila RNDr. Jiřímu Salátovi, Ph.D., a jeho projektu Možnosti vakcinace malých přežvýkavců proti klíšťové encefalitidě. Výsledkem řešení je například užitný vzor vakcína proti klíšťové encefalitidě k veterinárnímu užití a samozřejmě vznik vakcíny pro malé přežvýkavce (ovce) ve spolupráci s firmou Bioveta. Fágová terapie infekcí vyvolaných Staphylococcus aureus v chovech hospodářských zvířat byl název projektu, který popisovala MVDr. Ivana Koláčkova, Ph.D. Konečným cílem tohoto projektu bylo vyrobit fágový prostředek s antibakteriálním účinkem.

O klostridiových infekcích u u prasat, jejich epidemiologii, prevenci a terapii mluvil MVDr. Martin Faldyna, Ph.D. VÚVeL na tomto projektu spolupracoval s firmami Bioveta a LabMediaServis.

Značnou odezvu v rozpravě měly výsledky prezentované MVDr. Kamilem Kovařčíkem, Ph.D., s názvem Para tuberkulóza – výskyt a certifikační program v chovech skotu. Certifikační program by podle něho měl být pro chovatele dojnic dobrovolný, důvěryhodný a jednoduchý a musí vycházet ze skutečné nákazové situace, pro chovatele nesmí být demotivující

Výsledky projektu Moderní metody diagnostiky, terapie a prevence infekci Streptococcus suis jako nastroj pro cílené kontrolní programy v chovech prasat prezentoval MVDr. Jan Matiašovie, Ph.D. Streptococcus suis je významný patogen v komerčních chovech prasat a původce zoonóz. Jedním z cílů projektu byl návrh kontrolních programů pro snížení výskytu tohoto onemocnění, redukce spotřeby antibiotik rizika onemocnění pracujících v živočišné výrobě, na jatkách a ve výrobě potravin.

Druhý den veřejných rozprav

V úterý se obhajovaly další projekty, jejichž řešiteli byli pracovníci VÚVeL: prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc., popsal výsledky projektu Opomíjené a nové virové infekce prasat a jejich význam v komplexu klinických onemocnění. Certifikovanou kolekci referenčních kmenů virových a bakteriálních patogenů pro diagnostiku významných onemocnění skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže, králíků, ryb a včel s ohledem na udržitelnost chovu cenných domácích plemen hospodářských zvířat představila MVDr. Markéta Reichlová. O tom, že komplexní řízení mlezivové výživy telat a její zlepšování je přirozený nástroj k podpoře zdraví telat, tlumení nákaz a snížení potřeby antibiotik přesvědčila oponentní radu MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. Popsání metod pro identifikaci, sledovatelnost a ověřování autenticity potravin a krmiv s komponenty živočišného původu se ujal Mgr. Petr Králík, Ph.D. Nutnost komplexního přístupu k problematice virových chorob včel jako nástroje k podpoře a rozvoji včelařství v České republice uvedla RNDr. Jana Prodělalová, Ph.D. Cílem dalšího projektu řešitele MVDr. Martina Faldyny, Ph.D., byl vývoj nové formy probiotické super absorpční podestýlky s následným využitím pro zadržení dešťové vody v půdě. Využití střevní mikroflóry pro zvýšení přirozené rezistence masných typů kura domácího k infekcím bakteriálními patogeny bylo tématem výzkumu, jež řídil doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D., stejně jako projekt Manipulace se složením střevní mikroflóry monogastrů jako cesta k potlačení E. Coli infekci a snížení spotřeby antimikrobik. O uplatnění návrhu plošného systému sběru dat o nemocech skotu a jeho využití v managementu stád, šlechtění a pro racionální užívání antimikrobik a jeho současném stavu a počtu evidovaných chovů mluvila MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D.*

Podrobněji v týdeníku Zemědělec a v časopisech Náš chov a Krmivářství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *