V polovině května pozvala společnost Sano malou skupinu chovatelů skotu na návštěvu farmy Komárom v Maďarsku. Podnik s výbornými výsledky v živočišné i rostlinné výrobě zakoupilo Sano před několika lety. I tak bylo zapotřebí nemalých investic, aby celkový systém fungování farmy splňoval představy nových majitelů. V současné době patří mezi top pět podniků v Maďarsku.
Podle Dr. Norberta Görese ze společnosti Sano chovají na farmě v Komárom zhruba 2 500 kusů holštýnského skotu. Z celkového počtu připadá 950 až 1000 kusů na dojené krávy, dále jsou zde ustájeny všechny suchostojné krávy a součástí farmy je také odchovna jalovic. Prohlídku farmy jsme zahájili v dojírně. Do řídicího centra se vstupuje ,,chodbou slávy" s mnoha vystavenými oceněními. Nejčerstvějším přírůstkem je cena za Nejlepší prvotelku Maďarska, která v první laktaci nadojila za 365 dní 19 414 l mléka.
Obecně se průměrná roční užitkovost dojnic v Komárom pohybuje mezi 14 000 až 15 000 kg mléka. V roce 2023 se farma v národním pořadí umístila na třetím místě s užitkovostí 44,68 kg na dojenou krávu a s 38,64 kg mléka na všechny dojnice. Složky v mléce se v květnu pohybovaly v hodnotách – tuk 3,6 %, bílkoviny 3,35 %, močovina 22–26 mg, počet somatických buněk byl na úrovni 220–280 tisíc na jeden mililitr mléka.
Dojírna od firmy BouMatic Express Way 2x20 se zabudovanými senzory na identifikaci zvířat a měření mléka byla postavena v roce 2018. Dojení probíhá třikrát denně v intervalu osmi hodin, přičemž jedna směna včetně úklidu trvá dvěma dojičům a dvěma naháněčům 6,5 – 7 hodin. Překvapil nás extrémně tichý provoz dojírny. Jak nám sdělil Norbert Göres: ,,Snažíme se, aby krávy byly v maximálním klidu. Z tohoto důvodu je veškerá obslužná technika umístěna v suterénu pod dojírnou“. Z dojírny se dojnice vyhánějí přes koupací vanu na paznehty. V obslužné chodbě je k dispozici také selekční branka pro „speciální" případy, jinak se rutinní ošetření provádějí přímo ve stáji. Čerstvě otelené krávy, krávy po ošetření a krávy s mastitidou mají stranou separátní malou dojírnu.
Druhý až třetí den po otelení se krávy přesouvají do produkční stáje. První, co nás ve stáji zaujalo, byla krmná chodba s podlahou ve sklonu 2°. Na čištění hnojných chodeb zde totiž používají vodu, chodby se splachují 6 x denně. A k vodě bych ráda udělala malou odbočku.
,,Pomocí vlastní čerpací stanice čerpáme vodu z Dunaje. Od časného jara začínáme zavlažovat naše pole a část vody se také využívá na splachování stájí. Z nich se voda s výkaly odvádí do laguny, kde dochází k separaci. Následně se voda přepouští do zásobní laguny o objemu 14 000 m3 a v době zavlažování se odtud přidává do polního závlahového systému. Mimo období vegetace se v rámci recyklace používá vyčištěná voda ve stájích opakovaně. Každý den je tady v pohybu 2 000 m3 tekutin,“ vysvětlil systém hospodaření s vodou Dr. Göres.
Celkem tři produkční stáje jsou na farmě koncipované stejným způsobem. V každé najdeme čtyři skupiny plemenic po sto kusech. Celkem tedy 12 skupin, z nichž je 10 produkčních, které se dojí, další skupinou jsou březí jalovice a poslední zasušené krávy. Celou laktaci jsou oddělené prvotelky od ostatních plemenic. Přesun skupin probíhá jednou měsíčně.
Ke snížení teplotního stresu zvířat používají v Komárom několik metod. U plemenic, které nedojí, pomáhají se snížením teploty ve stáji ventilátory. U dojnic se k ventilátorům přidává kropení, které se nad jednou skupinou spouští od teploty 24 °C na 20 vteřin, a poté se přesouvá nad další skupinu. V jiné produkční stáji pracují společně ventilátory se zvlhčovači vzduchu. Na farmě panuje názor, že nejlepším izolantem je vzduch. Proto jsou stáje konstrukčně řešeny tak, aby měla zvířata nad hlavami velký prostor. V nejvyšším bodě měří výška stropu 12,5 m.*
Více si můžete přečíst v Našem chovu č. 8
