Stanovení kortizolu ve štětinách jako prostředek hodnocení welfare

V současné době nabývá hodnocení kvality welfare prasat značného významu a to podnítilo hledání biomarkerů vhodných k tomuto účelu. Tradičně jsou tyto biomarkery sledovány v krvi. Samotný odběr krve je však pro prasata stresující, a proto je snahou najít nové neinvazivní metody odběru vzorků k tomuto účelu.

V našem příspěvku se zaměříme na využití stanovení kortizolu ve štětinách. Štětiny akumulují kortizol delší dobu, tedy týdny až měsíce. To znamená, že tato metoda umožňuje posoudit míru stresu a tím i welfare prasat v období několika předchozích týdnů až měsíců (Bacci et al. 2014; Everding 2021).

Metodika odběru vzorků je jednoduchá a může ji provádět i technický personál (Everding 2021). Další výhodou je, že koncentrace kortizolu ve štětinách nepodléhá denním výkyvům. Kortizol ve štětinách je velmi stabilní a vzorky mohou být skladovány několik měsíců, pokud jsou chráněny před vlhkostí a UV zářením (Heimbürge et al. 2019; Heimbürge 2021).

Mechanismus, kterým je kortizol inkorporován do štětinových folikulů, nebyl dosud zcela vysvětlen. Jako nejdůležitější se zdá být možnost, podle které se kortizol dostává do štětinových váčků pasivní difúzí z krve. K tomu dochází v růstové fázi těchto folikulů (Meyer a Novak 2012).

Odběr vzorku

Někteří autoři (Wiechers et al. 2021) doporučují odebírat vzorek štětin z dorzální strany krku nebo mezi lopatkami. Výběr této oblasti snižuje riziko kontaminace štětin jinými zdroji kortizolu z prostředí, jako jsou moč nebo výkaly. Je také velmi důležité odebírat vzorek štětin vždy ze stejné oblasti těla. Důvodem je skutečnost, že rychlost růstu štětin a koncentrace kortizolu v různých oblastech těla se mohou lišit (Heimbürge et al. 2019). Při odběru vzorku štětin je důležité, aby vzorek obsahoval aktivně rostoucí štětiny. Toho lze dosáhnout použitím tzv. metody shave-reshave (Meyer a Novak 2012). To znamená, že za účelem získání vzorků nově narostlých štětin je tato oblast během sledování dvakrát oholena. První oholení se provádí před zahájením sledování a poté se provede oholení nově narostlých štětin po určitém období. Vzorek pak musí být skladován v suchém prostředí a chráněn před ultrafialovým zářením, tedy před přímým světlem (Heimbürge et al. 2019).

Detekce v laboratoři

Laboratorní zpracování spočívá v extrakci kortizolu ze štětin a jeho stanovení. Před vlastní extrakcí kortizolu je nutné štětiny umýt, aby došlo k dekontaminaci jejich povrchu v důsledku vnějšího znečištění (Pollock et al. 2021). Ve většině publikovaných prací byl používán k omývání štětin isopropanol podle metody popsané autory Davenport et al. (2006). K extrakci kortizolu z keratinové matrice štětin se používá organické rozpouštědlo. Předtím se doporučuje štětiny nastříhat na krátké úlomky nebo vzorek rozemlít na prášek. Extrakce kortizolu spočívá ve smíchání vzorku s metanolem a jeho inkubaci (Davenport et al. 2006; Cook 2012).

Pro vlastní stanovení koncentrace kortizolu ve štětinách je možno používat různé analytické techniky, jako je radioimunoanalýza (RIA), enzymová imunoanalýza (EIA) a kapalinová chromatografie s hmotnostní spektrometrií ( LC -MS) (Gow et al. 2010).

Faktory ovlivňující koncentraci kortizolu ve štětinách

Kromě vlivu stresu na koncentrace kortizolu ve štětinách prasat byly identifikovány další faktory, které se mohou podílet na variabilitě jeho koncentrace ve štětinách a tím ovlivnit výsledky.

Literatura je k dispozici u autora.

Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.

Klinika chorob přežvýkavců a prasat,

VETUNI Brno

Kontakt: SvobodaMa@VFU.cz

Kompletní článek najdete v Našem chovu 4/2024, který vychází začátkem dubna.*