V českém chovu skotu se podařil nevídaný úspěch – z jednoho výplachu embryí se narodilo 16 živých telat českého strakatého plemene. Tento výjimečný výsledek je plodem spolupráce mezi Zemědělským družstvem Chýšť, Chovatelským družstvem Impuls a Střední školou zemědělskou a veterinární Lanškroun pod vedením Ing. Davida Hrušky.
Biologickou matkou všech 16 telat je kráva OTMARA 2 (číslo 406934-953, po HG-403) ze ZD Chýšť. Tato vynikající dárkyně byla vybrána na základě svých genetických parametrů – s hodnotou GZV 132 bodů patřila mezi 5 % nejlepších krav v populaci České republiky, Německa a Rakouska. V první laktaci nadojila 10 865 kg mléka, ve druhé dokonce 13 548 kg, nyní je na třetí laktaci.
Celý embryotransfer provedl Ing. David Hruška, ředitel Střední školy zemědělské a veterinární Lanškroun, který má za sebou již více než 300 akcí v rámci společného projektu s Chovatelským družstvem Impuls.
Technické parametry a průběh
Použitá metoda
Pro inseminaci byla využita heterospermie – kombinace spermatu dvou býků:
Výsledek potvrdil dominanci prvního býka, když většina telat (13 z 16) pochází po Snowmanovi. Zbývající tři telata jsou v současné době předmětem genomického testování.
Statistiky úspěchu
Průměrná výtěžnost při embryotransferu se pohybuje kolem 5-6 využitelných embryí na jeden výplach po hormonální stimulaci. V tomto případě byl výsledek šestkrát vyšší.
Harmonogram realizace
Březen 2024: Hormonální příprava dárkyně a inseminace heterospermií. 5. dubna 2024: Výplach embryí a první přenos do 9 připravených příjemkyň. Květen 2024: Diagnostika březosti – pět příjemkyň bylo březích.
V dalších etapách probíhaly postupné přenosy původně zamražených embryí do dalších skupin příjemkyň. Celkem proběhly tři etapy přenosů mražených embryí, kdy se postupně využily všechny kvalitní embrya získané při výplachu.
Praktický význam ebryotransferu
Embryotransfer představuje biotechnickou metodu umožňující efektivní využití genetického potenciálu nejlepších zvířat. Klíčové faktory úspěchu:
Perspektivy do budoucna
Jak podotkl Ing. David Hruška, z narozených osmi jaloviček lze očekávat, že zdědily po matce schopnost být vynikajícími dárkyněmi embryí, neboť dědivost tohoto znaku je poměrně vysoká. Kráva OTMARA 2 nastupuje do třetí laktace a může být v budoucnu opět využita pro další embryotransfery.
Z narozených býčků může být potenciální otec býků. Jak bylo zmíněno, všechna narozená zvířata se aktuálně genomicky prověřují, takže se zjistí nejen, který z býků je otcem, ale i jejich genomická plemenná hodnota.
„Za svou kariéru jsem podobně úspěšný embryotransfer neviděl," komentuje výsledek Ing. Miloš Lorenc ze Chovatelského družstva Impuls, který dlouhodobě působí v oblasti šlechtění a reprodukce skotu.
Tento úspěch představuje nejen technický milník pro české chovatele, ale také důkaz vysoké úrovně domácí biotechnologie v zemědělství. Dlouhodobá spolupráce mezi vzděláváním (Střední škola Lanškroun) a praxí (chovatelská družstva) se ukázala jako klíčová pro dosažení takových výsledků. Společný projekt Střední školy zemědělské a veterinární Lanškroun a Chovatelského družstva Impuls realizuje embryotransfery již 12 let s více než 300 provedenými akcemi (výplachy, přenosy).*