Časopis Krmivářství oslovil několik praktických výživářů působících v Česku, jaké jsou současné trendy ve výživě vysokoprodukčních dojnic a jak klimatická změna ovlivňuje jejich práci. Jedním z nich byl i Ing. Václav Svoboda.
Počítám s normami NRC a někdy využívám i informace z modelu NASEM ohledně vstřebatelnosti živin a potřeb zvířat. Tyto modely využívají poznatky z mnoha prací a i vysokoužitkové dojnice pak během laktace nemají metabolické problémy a reprodukce je také v pořádku. Všechny optimalizační modely pro mě fungují jako orientační nastavení krmných dávek, pokaždé totiž ladím finální krmnou dávku podle ukazatelů, které odečítám buď z mléka, anebo z toho, jak zvířata na krmivo reagují – sleduji „cow signals“ (žvýkání, výkaly, kondice, síta TMR atp.).
Se změnou osevních postupů, včasnosti sklizně a kvalitní konzervací objemných krmiv se mi mnoha farmách zvedl významně příjem TMR kravami. Často se plemeno české strakaté pohybuje v rozmezí 53 až 55 kg TMR, holštýnské kolem 60 kg TMR/kus a den a to při 43% sušině. Pokud zvířata denně přijmou kolem 23 až 25 kg sušiny, pak je krmná dávka i snáze bilancovatelná a lépe tak pokryje potřeby zvířat. Hodně často se tak ve stádě u českého strakatého objevují i zvířata s nádoji kolem 60 až 70 litry denně. Pestrost krmné dávky je obecně cesta ke zdravým zvířatům a ekonomice chovu.
Vliv klimatu je značný, letošní suchá zima, jaro a zatím i léto, ukazují na to, že spoléhat se na standardní objemná krmiva nebude v budoucnu dostatečné. Velký potenciál vidím ve využívání ozimých směsek a žita. Zimy totiž zatím nejsou tak často chudé na srážky jako jiná roční období, i když letošní zima byla také hodně odchýlená od normálu. Z jednoho hektaru pozemku, tak zajistíme i vyšší výnos hmoty, kterou můžeme následně využít jako krmivo. Důležitá je i včasnost sečí. Již několik let po sobě se tak opakuje ten samý scénář – kolem Žofie přichází větší množství srážek. Pokud do této doby máme první seč v jámě, pak je velká šance, že porost dobře obrazí a i druhé seče nebudou mít nízký výnos. Dále se na farmách zaměřujeme na krycí plodiny jetele. Často využíváme čistosev hrachu anebo luskovinoobilné směsky. Tyto plodiny za včasné sklizně poskytnou chutná objemná krmiva s dobrou stravitelností a dochází tak k samovolnému navýšení mléčné užitkovosti přirozenou cestou. Hojně se při výrobě objemných krmiv začaly využívat pásové shrnovače, které vyklepou případnou zeminu a zabraňuje se tak při konzervaci k rozvoji máselného kvašení způsobeného klostridiemi.
Dále často využíváme při konzervaci vršku silážního žlabu sorban draselný, kdy často nemusíme skrývat a vyhazovat ani centimetr konzervovaného krmiva. V neposlední řadě je důležitá hygiena krmení na jámách. V některých oblastech se začíná objevovat pěstování sóji a čiroku, uvidíme, zda cesta tímto směrem v budoucnu bude slepou uličkou a nebo novým trendem. Pokyny: Prosíme podle Vašeho uvážení odpovědět na tyto tři otázky několika větami. Prosím nepřekračujte celkový rozsah 4000 znaků s mezerami (cca do půl stránky ve Wordu). Prosím pošlete k odpovědi také vaši fotografii, pokud redakce nemá.
