Střevní mikrobiom a plodnost prasnic

Užitkovost včetně plodnosti jsme si zvykli vnímat jako výslednici dědičných vloh a vlivů vnějšího prostředí zahrnujících hygienu chovu, výživu, mikroklima apod. Významná role však patří také mikrobiomu. Čínská studie s ohledem na použité plemeno, výživu a podmínky chovu není na první pohled pro chov prasat v našich podmínkách relevantní. Jako připomínka významu mikrobiomu pro zdraví i užitkovost zvířat je ale zcela jistě inspirativní.

Vysoká úroveň reprodukce je základním předpokladem pro ekonomicky efektivní chov. Velmi dobře jsou prostudovány genetické vlivy a vlivy vnějšího prostředí. Kromě epigenetických faktorů, jež vznikají v důsledku interakce genetických vlivů a faktorů vnějšího prostředí, se jako velmi důležitý rýsuje také vliv střevního mikrobiomu – tedy komplexu mikrobů žijících v trávicím traktu zvířete. U kanců se skladba mikrobiomu promítá do kvality spermií. U prasnic promlouvá do dozrávání folikulů a oocytů, do raného vývoje embryí, implantace a do regulace syntézy estrogenů a androgenů.  Známe i některé mechanismy, jimiž se vlivy mikrobiomu do fyziologie zvířete promítnou. Střevní mikrobi prasat například produkují enzym glukoronidázu a přispívají tak k uvolnění estrogenů z konjugovaných forem. To pak vede k aktivaci estrogenů.

Čínský tým vedený Ming-liang Ťinem z Če-ťiangské univerzity v Chang-čou nyní prozkoumal vliv střevního mikrobiomu prasnic na jejich plodnost. Vědci k tomu využili ťin-chuajské prase, jehož prasnice vykazují velmi různorodou úroveň reprodukce. Rozdíly nelze připsat odlišnému genetickému základu, ani rozdílnému managementu, protože kontrastní reprodukční parametry často vykazují blízce příbuzné prasnice z jednoho chovu.

Ťin-chuajské prase patří mezi původní čínská plemena. Pochází ze střední Číny, kde vládne vlhké, mírné klima. V krmné dávce ťin-chuajských prasat převažuje zelená píce včetně vodních rostlin, s kterými zvíře denně přijme až 50 litrů vody. Jedná se o středně velké plemeno, s typickým zbarvením – bílé tělo, černá hlava a černá zadní část těla. Čínský název tohoto plemene se dá proto přeložit jako „černé na obou koncích“. Jde o rané plemeno s vysokým reprodukčním potenciálem a velkou adaptabilitou na extrémní podmínky. Ťin-chuajské prase je využíváno na výrobu vyhlášené ťin-chuajské šunky, které dodává velké množství vnitrosvalového tuku nasládlou chuť. Ročně se po celém světě prodá na 3 miliony šunek z tohoto plemene.

Klíčem je serotonin

Ťin vybral z chovu 120 prasnic s kontrastními reprodukčními parametry – vysoce plodných prasnic a prasnic s nízkou plodností. Všechna pokusná zvířata byla ustájena společně a všechna dostávala stejné krmivo. Následně byla genetickými analýzami DNA izolované z výkalů určena skladba střevního mikrobiomu. Pro identifikaci se využívá rozdílů v sekvenci DNA, která je pro život bakterie tak důležitá, že ji najdeme absolutně u všech mikrobů. Mezi jednotlivými skupinami bakterií se ale tato sekvence do určité míry liší. Běžně se pro tyto účely používají analýzy genu pro ribonukleovou kyselinu, jež se podílí na výstavbě ribozomů. V krevním séru prasnic z obou reprodukčně definovaných skupin byla zároveň stanovena komplexní skladba metabolitů, tzv. metabolom.*

Prasnice s vysokými reprodukčními ukazateli porodily 13 selat na vrh, prasnice s nízkou plodností jen osm selat na vrh. Rozdíl ve skladbě mikrobiomu byl mezi oběma skupinami prasnic významný.

....

Pramen: Chen, Y., Wang, Y., Shaoyong, W., He, Y., Liu, Y., Wei, S., Gan, Y., Sun, l., Wang, Y., Zong X., Xiang, Y., Wang, Y., Jin, M. (2025). High-fertility sows reshape gut microbiota: the rise of serotonin-related bacteria and its impact on sustaining reproductive performance. Journal of Animal Science and Biotechnology, 16(1), 73.

Podklady pro tento článek byly získány s podporou projektu MZE RO0723.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Výzkumný ústav živočišné výroby,  v. v. i.

petr.jaroslav@vuzv.cz

Celý článek najdete v časopise Krmivářství 4/2025.