Vytrvalost a překonávání překážek na cestě k moderní robotické stáji

Farma rodiny Milana Rouse v Bystřeci u Jablonného nad Orlicí je příkladem rodinného podniku, který se vyvinul ze zastaralého hospodářství až k moderní mléčné farmě vybavené nejnovější technologií. Příběh výstavby nové robotické stáje v Bystřeci je však protkán mnoha peripetiemi, které odrážejí odhodlání a vytrvalost farmáře v boji s byrokracií i ekonomickými výzvami.

Farmář Milan Rous, jeho žena Pavlína Rousová a syn Tomáš Rous měli právě za sebou náročně převádění krav do nové stáje a zvykání na robotickou technologii. Při odpolední kávě se rodina rozpovídala o tom, jaká cesta vedla k jejich snad splněnému snu o moderní mléčné farmě.

Plány na novou stáj vznikly asi před deseti lety. Milan Rous byl rozhodnutý zajistit dobytku pohodlí a moderní technologie. Prvotní inspirace a kontakt s projektantem Ing. Vladimírem Dubcem, přišly od servisního technika firmy DeLaval, který dříve zajišťoval provizorní potrubní dojení v Jablonném.

Původně se uvažovalo o vybudování dojírny pro 65 krav, kejdovém hospodářství s kruhovou jímkou na kejdu a dvoupatrovém zázemí.

Největší překážkou se však ukázalo získání stavebního povolení. Změna územního plánu trvala neskutečných osm let. Farmář Rous čelil silnému bojkotu ze strany místních zastupitelů, z nichž někteří byli spojeni s konkurenční společností. Tomuto odporu čelil Milan Rous s neuvěřitelnou vytrvalostí, i když mu bylo jasně řečeno, že mu změnu územního plánu neudělají. Tlaky byly enormní, někteří představitelé dokonce projevovali pohrdání soukromými zemědělci. Průlom nastal až po intervenci krajských orgánů, které na základě schválené studie EIA (posouzení vlivů na životní prostředí), která neshledala žádné ekologické překážky, donutily místní úředníky k povolení.

Finanční výzvy a optimalizace projektu

Původní rozpočet na kompletní stavbu byl před deseti lety stanoven na 25 milionů korun včetně jímky na kejdu. Stavební povolení bylo vydáno těsně před pandemií COVID-19. V důsledku pandemie a s ní spojeného růstu cen stavebních prací a materiálu se rozpočet vyšplhal až na 42–43 milionů korun. Rok poté farmář intenzivně hledal úspory, aby byl projekt vůbec realizovatelný. Po mnoha diskuzích s projekční kanceláří AG Komplet, s. r. o. se nakonec podařilo cenu snížit na necelých 34 milionů korun.

Úspory se dosáhly například úpravou systému na odkliz hnoje – původní plán kejdového systému byl kvůli financím zrušen a nahrazen systémem stelivovým.  Avšak příprava na budoucí zavedení kejdy zůstala zachována, takže ve hře stále zůstává využití levnějšího způsobu ustájení, neboť stlaný provoz spotřebovává značné množství slámy, které je v podhorské oblasti celkem nedostatek.

Milan Rous musel do projektu vložit 3,5 milionu korun vlastních úspor jen na přípravné práce, včetně nutné investice do trafostanice a elektrické přípojky. Zbytek byl financován úvěrem od České spořitelny, u kterého bylo využito podpory PGRLF ve formě subvence části úroků z úvěru.Na samotnou stavbu nebyla získána žádná dotace, což bylo ve finále výhodné, neboť to podle farmáře znamenalo větší flexibilitu při změnách během stavby.

Nový domov pro krávy

Nová stáj v Bystřeci je navržena s důrazem na pohodlí a zdraví zvířat. Ing. Pavel Kupka, který se na návrhu stáje také podílel, ocenil dodržení pravidla minimálně 6 metrů od výstupu z robota k prvnímu boxovému loži. „Toto stavební řešení, které je často opomíjené kvůli úspoře nákladů, brání tomu, aby u volného pohybu stáda krávy ihned zalehly do boxu s otevřeným strukovým kanálkem – to vede k většímu riziku zánětu,“ upozornil Pavel Kupka. Srdcem stáje je dojicí robot DeLaval V300 z roku 2024.

„Již nemusím vstávat o půl druhé,“ prohlásila farmářka, díky volnému ustájení a robotickému dojení se výrazně snížila fyzická práce oproti staré stáji v Jablonném.

Bystřecká stáj má 61 boxových loží pro produkční krávy využívající robota, k dispozici je separační prostor, porodní box, ale i ustájení mladých kategorií skotu. Byla generální dodávkou od společnosti Brunnthaller – CS, s. r. o. Celý systém je navržen tak, aby krávy měly volný pohyb, chodby jsou dostatečně široké (hnojná chodba 3,2 m a krmná chodba 4,0 m), tak, aby nevznikaly komplikace při průchodu do robota mezi submisivními a dominantními dojnicemi. Projektanti mysleli také na prostor pro přípravu krmiva pro telata, kam se potrubím separuje mlezivo nebo nestandartní mléko. Tento prostor je snadno přístupný z boku stáje. Stáj s loži ve třech řadách je ocelové konstrukce o celkové šířce 26,4 m a délce 51,8 m. Krmný stůl má šířku 4,66 m a je umístěn excentricky. Technické zázemí, mléčnice a kancelář je vybudovaná uvnitř stáje.

Celý článek najdete v Našem chovu 8/2025.