V oblasti výživy sází na ověřené partnery

Moravan Mléčná farma, a. s., je příkladem podniku, který těží ze spojení dvou středisek, systematických investic a dlouhodobé spolupráce s ověřenými partnery ve výživě zvířat. Dnes hospodaří na 3 500 ha a pečuje o stádo 850 dojnic holštýnského plemene. Podnik klade důraz na vlastní odchov, zdraví zvířat a stabilní užitkovost. Klíčem k úspěchu je podle předsedkyně představenstva nejen promyšlený management, ale také sázka na ověřené partnery v oblasti výživy, jakým je SANO - Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Moravan Mléčná farma, a. s. vznikla v roce 2020 strategickým spojením středisek v Moravanu a Lubině. „Dříve si mechanizace v Moravanu a živočišná výroba v Lubině navzájem fakturovaly služby, což komplikovalo hospodaření. Spojením jsme tento problém odstranili a vytvořili jeden fungující celek,“ vysvětluje předsedkyně představenstva Jana Dědková. Podnik hospodaří v regionu Poodří, v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek a Ostrava, na celkové výměře 3 406 ha zemědělské půdy. Z toho 2 665 ha tvoří orná půda a 742 ha trvalé travní porosty. Pěstují obilniny, olejniny, technické plodiny a pícniny pro produkci vlastních objemných krmiv. Mezi nosné plodiny patří ozimá řepka, ozimá pšenice, sladovnický ječmen, kukuřice, sója a trávy na semeno.

Organizační uspořádání a výroba

Chov mléčného skotu je jedním z nosných programů společnosti. Provoz je rozdělen mezi dvě střediska. V Lubině se soustředí dojení, telení a péče o telata do pěti měsíců věku, odchov jalovic a mladého dobytka probíhá ve specializované odchovně v Petřvaldě a Petřvaldíku. Jalovice se na farmu vracejí již otelené, což zajišťuje plynulou obnovu stáda a navázání na produkci mléka. Ostatní příjmy plynou z poskytování služeb v oblasti traktorové a dílenské mechanizace a dopravy. Společnost rovněž provozuje linku na posklizňovou úpravu osiv trav, jetelovin a dalších plodin, čímž doplňuje rostlinnou výrobu o stabilní činnost v rámci služeb.

Management stáda a práce se zvířaty

„Naše stádo je rozděleno do několika produkčních skupin,“ popisuje zootechnik Jiří Křístek. „Prvotelky a starší krávy v období rozdoje držíme odděleně, zhruba po měsíci krávy zařazujeme do produkčních skupin, ve kterých zůstávají až do zasušení.“ Dojení probíhá na dojírně 2×18. Dvě třetiny stáda se dojí třikrát denně, výjimkou jsou dva kotce (zdravotní důvody nebo část prvotelek), kde se dojí dvakrát denně. Býčci se prodávají ve věku tří týdnů až jednoho měsíce, aby mohla péče cílit na jalovičky – budoucí dojnice. Telata jsou ustájena nejprve v individuálních boudách a následně ve skupinových „školkách“ po pěti telatech.

Vlastní píce a ověření partneři

Základ krmných dávek tvoří kvalitní kukuřičná siláž a travní senáž z vlastní produkce. „Klíčové je pro nás dodržet správné postupy při sklizni a konzervaci. Snažíme se jámy naplnit a uzavřít co nejrychleji, ideálně do pěti až šesti dnů,“ říká zootechnik.

Kromě objemných krmiv jsou součástí dávky cukrovarnické řízky, kukuřičný, řepkový a sójový šrot, mačkaná pšenice, melasa a minerální doplňky. Specifické doplňky, jako jsou chráněné tuky, jsou standardní součástí výživy. Suchostojné krávy dostávají speciální dávku založenou na senáži a řezané slámě, zatímco krávy v přípravě na porod jsou krmeny dietou s anionovými solemi pro bezproblémový přechod do laktace.

Spolupráce s firmou SANO - Moderní výživa zvířat spol. s r. o.v oblasti výživy je pro farmu klíčová. „Ověřili jsme si, že je to správná cesta. Po dočasné změně dodavatele se nám zhoršil zdravotní stav stáda. Díky návratu k firmě Sano a zkušenostem jejich odborné poradkyně Ing. Petry Hofírkové, Ph.D., se nám podařilo situaci během dvou měsíců stabilizovat, zejména co se týče poporodních komplikací,“ shodují se Jana Dědková a Jiří Křístek.

„Pokud vnesete ucelený koncept výživy do podniku s kvalitním managementem, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Klíčem ke stabilizaci celé situace bylo renastavení systémů výživy, zejména přípravy na porod. Precizní zvládnutí tranzitního období otvírá dveře k bezproblémovému zdravotnímu stavu dojnic po otelení, vysokému příjmu sušiny a výbornému vstupu do laktace,“ vysvětluje změny výživářka společnosti Sano. Pak už stačilo doladit produkční krmné dávky a užitkovost se rychle vrátila na očekávanou úroveň. „Velmi mě těší spolupracovat s farmou této úrovně – je zde výborná kooperace mezi rostlinnou a živočišnou výrobou a silná podpora vedení,“ dodává Petra Hofírková.

Stabilita ve výživě se promítla do užitkovosti i zdravotních ukazatelů. Aktuální denní užitkovost na všechny dojnice se pohybuje kolem 32 litrů s obsahem tuku 3,84 % a bílkovin 3,5 %. Cílem podniku je navýšit stavy zvířat a maximalizovat ekonomickou efektivitu výroby mléka.

Zdravotní program a prevence

Za zdravotní stav nese odpovědnost MVDr. Marek Mech. „Nejdůležitější je souhra mezi zootechnikem a veterinářem a kvalitně nastavená prevence. Cílem je řešit minimum akutních případů,“ zdůrazňuje. Telata se plošně očkují proti respiračním onemocněním, herpesvirům, trichofytóze a infekční keratokonjunktivitidě. Dospělé krávy a jalovice jsou vakcinovány jednou ročně proti respiračním chorobám a dvakrát ročně proti klostridiím. Nově byla zavedena i vakcinace březích krav proti rota- a koronavirům pro zajištění pasivní imunity telat prostřednictvím kvalitního mleziva.

U krav po porodu se standardně podávají vápníkové bolusy (navazují na předchozí krmení dietou s aniontovými solemi). „Kvalita mleziva se rutinně ověřuje refraktometrem a vysoce kvalitní mlezivo se zamrazuje do zásoby,“ dodává zootechnik. Pasivní imunita telat se kontroluje odběry krve na celkovou bílkovinu. Při léčbě mastitid se využívá faremní kultivace mléka. Pokud je původcem například E. coli, farma preferuje podpůrnou terapii (nesteroidní antiflogistika, rehydratační roztoky, časté vydojování a lokální ošetření vemene) s ohledem na patologii endotoxinů a omezení zbytečného použití antibiotik.

Investice, welfare a biosekurita

Farma průběžně investuje do modernizace a welfare zvířat – od nových žlabů a ventilačního systému přes rozšíření dojírny až po „žvýkoměry“ pro monitoring zdravotního stavu. V plánu je rekonstrukce nejstaršího plachtového kravína z roku 2005, zejména modernizace lehacích boxů a souvisejících technologií. Posílena byla i biosekurita. „S ohledem na rizika spojená se slintavkou a kulhavkou bylo nově oploceno celé provozní zázemí farmy, aby se minimalizoval přístup cizích osob a s ním spojené riziko zavlečení nákazy,“ dodává předsedkyně představenstva Moravan Mléčná farma, a. s., Jana Dědková.*

Úvodní foto: Telata jsou ustájena nejprve v individuálních boudách a následně ve skupinových „školkách“ po pěti telatech Foto Jana Pančíková

Zootechnik Jiří Křístek a veterinární lékař MVDr. Marek Mech pečují o zdraví a pohodu zvířat (zleva) Foto Jana Pančíková

Spolupráce s firmou SANO - Moderní výživa zvířat spol. s r. o. v oblasti výživy je pro Moravan Mléčná farma, a. s., klíčová Foto Jana Pančíková

Základ krmných dávek tvoří kvalitní kukuřičná siláž a travní senáž z vlastní produkce Foto Jana Pančíková