Hmyzí moučka ve výživě brojlerových kuřat

V současné době roste zájem o využití hmyzu nejen jako krmiva pro hospodářská zvířata, ale i v lidské výživě. Hmyz je stále častěji zkoumán jako perspektivní zdroj bílkovin s vysokou nutriční hodnotou a příznivými environmentálními dopady. Stále se však objevuje řada neznámých. Cílem této studie tak bylo vyhodnotit produkční parametry brojlerových kuřat krmených podílem hmyzí moučky. Hmyzí moučka byla použita ve směsích v hladinách 15 % a 30 % a výsledky pokusu byly porovnávány s kontrolní skupinou bez přídavku hmyzí moučky. Výsledky studie nepotvrdily částečnou ani celkovou náhradu sójového extrahovaného šrotu za vhodnou. Naopak skupiny krmené hmyzí moučkou průkazně zaostávaly za kontrolní skupinou téměř ve všech sledovaných parametrech (živá hmotnost, konverze krmiva, ileální stravitelnost hrubého proteinu a výtěžnost hlavních masitých částí).

Rostoucí poptávka po živočišných produktech a tlak na udržitelnost zemědělské produkce vedou k hledání alternativních zdrojů bílkovin pro výživu hospodářských zvířat. Tradičně používaný sójový extrahovaný šrot (SEŠ) a rybí moučka patří mezi nejčastěji využívaná bílkovinná krmiva ve výživě drůbeže (Sánchez-Muros et al., 2014), avšak jejich produkce je závislá na dovozu. Evropská unie je v produkci SEŠ soběstačná pouze ze 4 % (European Commission, 2024), což představuje významný ekonomický i environmentální problém. Podle Makkara et al. (2014) se do roku 2050 očekává nárůst spotřeby živočišných produktů o 60–70 % v souvislosti s růstem lidské populace, která by měla přesáhnout 9 miliard.

Závěr

Hmyzí moučka je podle mnohých zdrojů perspektivní alternativní bílkovinnou surovinou, kterou je možné částečně využít jako náhradu za konvenční bílkovinná krmiva díky vysokému obsahu dusíkatých látek a rychlému vývojovému cyklu hmyzu. Zejména vysoká cena hmyzí moučky je však limitujícím faktorem k jejímu využití do krmných směsí. Naše výsledky navíc ukázaly, že při vyšším podílu hmyzí moučky ve směsi dochází ke zhoršení růstu brojlerových kuřat, zvýšení konverze krmiva, nižší výtěžnosti JUT a tato zjištění dále podtrhuje zhoršená ileální stravitelnost dusíkatých látek. Na základě našich výsledků nedoporučujeme zařazovat hmyzí moučku z larev mouchy bráněnky ve vysokém podílu nebo jako úplnou náhradu za sójový extrahovaný šrot.  Kvalita hmyzí moučky, ovlivněná mimo jiné vývojovým stadiem hmyzu, způsobem jeho zpracování a mírou odtučnění, může zásadně určovat její výslednou výživnou hodnotu krmiva a tím i výkonnost zvířat. Variabilita těchto faktorů může být jedním z důvodů odlišných výsledků mezi jednotlivými studiemi.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Studie byla podpořena Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV) Ministerstva zemědělství ČR, projektem č. QL24020427.

Článek byl odborně recenzován.

Ing. Lenka Kudlová*

Ing. Jakub Novotný, Ph.D.*

Ing. Lukáš Čumplík *

doc. Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.*

Mgr. Petra Straková, Ph.D.**

Ing. Lenka Levá**

Mgr. Zuzana Mikulková, Ph.D.***

prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.*

doc. MVDr. Martin Faldyna, Ph.D. **

Ing. Martin Jeřábek, Ph.D. ***

*Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně

**Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno

***Tekro, spol. s r. o.,

Kontakt: lenka.kudlova@mendelu.cz

Celý recenzovaný článek autorů najdete v Našem chovu 12/2025.