Dojivost a obsah složek v soutěži Mléčná farma roku

Dojivost patří mezi hlavní sledované parametry v chovu dojeného skotu, neboť svojí výší rozhoduje o výši příjmů za prodej mléka, což je hlavním výnosem mléčné farmy. I proto se řadí dojivost již řadu ročníků mezi jedny z hlavních kritérií soutěže Mléčná farma roku.

Mléko patří mezi ekonomicky nejvýznamnější zemědělskou komoditu na světě. Produkce mléka ve světě neustále roste. Mezi roky 2000 a 2024 se dle údajů Faostatu zvýšila globální produkce mléka z 579 mil. tun na odhadovaných 979 mil. tun, tj. zvýšení o 69 %. Každoročně je kolem 80 % produkce tvořeno mlékem kravským. Odhadován je další celosvětový růst mléka vč. mléka kravského, což má odrážet zvyšování poptávky po mléce. Globální růst produkce mléka má souviset s rozšiřováním chovů dojeného skotu a růstem průměrné dojivosti zejména v oblastech s dosud nízkou užitkovostí. Dle výhledu FAO/OECD vydané v roce 2024 má do roku 2033 růst světová produkce mléka celkem i mléka kravského, oproti roku 2024 o 15 %. Bude to dáno růstem stavů dojených krav o 13 % i růstem průměrné dojivosti o 2 %. Zatímco ve vyspělých zemích se stavy dojnic mohu snížit, tak výraznější nárůst (o 16 %) je odhadován v zemích rozvojových. Největší nárůst je odhadován v Indii a v Pákistánu, které se mohou společně v roce 2033 podílet více než 30 % na světové produkci. V současné době připadá kolem 120 kg vyrobeného mléka na jednoho obyvatele planety a s růstem počtu produkce i počtu obyvatel je odhadováno mírné zvýšení na 124 kg v roce 2033.

Z celkové odhadované světové produkce připadá zhruba 16 % (154 mil. tun) na 27 současných členských států EU, kde největší producenti mléka jsou Německo, Francie, Nizozemí, Itálie a Polsko a česká produkce zaujímala stabilní podíl kolem 2 %. V ČR se dá hovořit z dlouhodobého pohledu o poklesu stavu dojnic, ale díky růstu průměrné dojivosti, celková produkce mléka roste. Produkce se od roku 2000 zvýšila v ČR o 28 % a v roce 2024 činila 3,46 mld. litrů mléka, což odpovídá zhruba 979 litrů na hektar zemědělské půdy a 319 litrů na obyvatele. Dojivost je v ČR na vyšší úrovni oproti průměru EU-27 (v roce 2023 na úrovni 124 % průměru EU-27) a i oproti průměru světovému (světový průměr byl dle údajů Faostatu v roce 2023 ve výši 2 681 kg mléka od krávy za rok).

Denní nádoj

V soutěži Mléčná farma roku je jedním ze soutěžních kritérií denní nádoj na dojnici v kg. Vzhledem k rozdílným předpokladům produkce u v ČR dvou nejvíce chovaných plemen dojených krav jsou rozdílná bodová hodnocení dosažné produkce dle soutěžních kategorií. V ročníku 2025, stejně jako v minulých letech, se farmy hodnotily zvlášť v kategorii Čestr a v kategorii Holštýn. Nárůst produkce v minulých letech v ČR se promítl i v soutěži Mléčná farma roku, kde se upravovala bodová hodnocení i s přihlédnutím k aktuální národní výši dojivosti.

Do oblasti produkčních ukazatelů lze z hodnocených kritérií soutěže Mléčná farma roku kromě nádoje zařadit také složky nadojeného mléka, tj. obsah tuku a bílkovin. Pro podnik složky mléka často představují finanční příplatky od odběratelů. Pro soutěž Mléčná farma roku byly obsahy v kg sečteny a vykázány dohromady. Průměr, medián a rozpětí (minimum a maximum) uvedených ukazatelů farem usilující o titul Mléčná farma roku jsou vyobrazeny v tabulce 1. V ročníku Mléčné farmy roku 2025 v kategorii Čestr (graf 1) se průměrná dojivost u soutěžících pohybovala mezi 14,8 až 37,4 kg (v ročníku minulém mezi 14,6 a 36,9 kg) při průměru 27,5 kg (průměr ročníku 2023 činil 26,9 kg). Průměr u 25 % nejlepších byl 32,3 a u 25 nejhorších o 10,3 kg méně, tj. 22,0 kg. Oproti průměru byl o 0,5 kg vyšší hodnota mediánu.

Více v časopise Náš chov 1/2026.