Zkrmování zelené píce různým genotypům vykrmovaných kuřat

Od počátku domestikace byla pastva v chovu kura nenahraditelná, protože drůbež nebyla krmena, ale pouze přikrmována v období nouze, zpravidla pouze v zimě, a po zbytek roku si musela většinu krmiva obstarat sama. Se zvyšujícími se výnosy polních plodin a zjednodušením agrotechnických prací byl zajištěn dostatek obilovin a okopanin, které při přebytku mohly začít být zkrmovány pro hospodářská zvířata.

Se zlepšením krmivové základny vzrůstala užitkovost drůbeže a zpětně při vyšší užitkovosti měla již drůbež zvýšené nároky na živiny. Avšak ještě do poloviny 20. století byla pastva neodmyslitelnou součástí chovu veškeré drůbeže, a to nejen z hlediska úspory krmiva, ale především z důvodu zajištění kritických, životně důležitých vitaminů, minerálních látek a aminokyselin, kdy některé z nich ještě v té době nebyly ani pojmenovány a popsány. Na důležitou funkci píce ve všech ročních obdobích poukazuje i americká učebnice produkce drůbeže Practical Poutry Management z roku 1930, která popisuje píci jako tonikum, které zajišťuje větší využitelnost přijatého krmiva, a je především nezbytná pro udržení dobrého zdravotního stavu a kondice chované drůbeže.

Cílem našeho pokusu proto bylo stanovit množství přijímané řezané zelené píce, při jejím předkládání ad libitum, u kuřat tří genotypů, odlišujících se intenzitou růstu, v závislosti na jejich věku.

Materiál a metodika

Do pokusu ve stáji AF MENDELU bylo zařazeno 150 jednodenních kuřat třech genotypů (á 50 ks), a to středně rychle rostoucího hybrida JA 757 jako zástupce nejčastěji vykrmovaných alternativních kuřat, dále klasický rychle rostoucí brojler ROSS 308 a pomalu rostoucí kombinovaný typ ISA Dual, u kterého se vykrmují pouze kohoutci. Pro každého z těchto hybridů je specifická jiná délka výkrmu, proto byla délka výkrmu jednotlivých hybridů volena vždy jako horní hranice doporučené délky ve snaze dosáhnout těžších farmářských free range kuřat. Kuřata byla umístěna do 12 kotců, po čtyřech kotcích od každého z genotypů. Kuřata byla krmena kompletními krmnými směsmi ad libitum v tvarované formě. Všechny tři hybridní kombinace byly krmeny stejnými směsmi, pouze délka zkrmování jednotlivých směsí (BR1, BR2 a BR3) se lišila, podle doporučení návodů daného hybrida.

Zkrmování zelené píce probíhalo, po předchozím navykacím období (začátek 10-12 den věku kuřat), přibližně dvě třetiny délky výkrmu. Píce byla kuřatům předkládána do žlábkových krmítek v ranních hodinách, každý den čerstvá a přibližně po 12 hodinách byly odstraněny a zváženy zbytky. Píce pocházela z trávníku parkového typu s bohatým zastoupením jetelovin (60 % jeteloviny – jetel plazivý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, 30 % traviny – jílek vytrvalý, lipnice luční, kostřava luční, kostřava červená, 10 % byliny – sběhovec plazivý, jitrocel větší, sedmikráska chudobka) z arboreta Mendelovy univerzity v Brně. Sklizeň porostu byla ve výšce přibližně 10 cm rotační bubnovou sekačkou se sběrným košem, tudíž byla píce zároveň řezána na délku ± 1 cm. Píce obsahovala 29,4 % NL a 16,7 % hrubé vlákniny na 100 % sušiny.

Kohoutci hybrida ISA Dual byli vykrmováni 90 dní, navykací období bylo zahájeno již ve 12. dnu věku a pokusné období bylo od 27. dne věku. Krmná směs s označením BR2 byla kuřatům zkrmována od 35. dne věku, následovala směs BR3 od 70. dne věku. U genotypu kuřat JA 757 byla vykrmována obě pohlaví, a to do věku 64 dní. Navykací období bylo započato 11. dnem výkrmu a samotné sledování příjmu píce začalo od 18. dne věku. Krmná směs BR2 byla zkrmována od 23. dne věku kuřat a směs BR3 potom od 50. dne. U hybrida ROSS 308 byla do pokusu zařazena rovněž obě pohlaví, výkrm probíhal do 42. dne věku, s navykacím obdobím na píci od 10. dne a vlastním pokusem od 18. dne věku kuřat. Směs BR2 byla zkrmována kuřatům od 10. dne a směs BR3 byla zkrmována od 25. dne věku.

Výsledky

Průměrnou denní spotřebu píce u kuřat jednotlivých genotypů v závislosti na věku kuřat uvádí graf 1. Průměrná denní spotřeba píce se zvyšovala u všech hybridů v závislosti na věku. Maximální průměrný denní příjem píce byl nejvyšší (P < 0,05) u hybrida ISA Dual (25,8 g), a to ve 13. týdnu věku kuřat, kdežto u hybrida JA 757 byl tento příjem pouze 16,1 g denně v 9. týdnu věku a u hybrida ROSS 308 dokonce pouhých 13,1 g v 7. týdnu věku.

.... kompletní článek najdete v Krmivářství 1/2026

Literatura k dispozici u autorů.

Prof. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D., MBA

Ing. et Ing. Vojtěch Anderle, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: martina.lichovnikova@mendelu.cz

Foto Vojtěch Anderle