Katarální horečka ovcí – jak dál?

Mohlo by se zdát, že téma „bluetongue“ už je trochu otřepané, jenže stále aktuální. SVS sice vyhlásila k 1. 12. 2025 v ČR „období sezónně prosté katarální horečky ovcí (KHO)“, ke zdolání tohoto onemocnění na našem území však vede ještě dlouhá cesta.

Od propuknutí nákazy virem BTV-3 v září 2023 v Nizozemsku došlo rychle k jejímu šíření na další území1 a nevyhnulo se ani České republice: virus byl poprvé detekován na začátku září 2024 na Sokolovsku a ČR tak po 15 letech ztratila svůj status země prosté této nákazy. Ke dni 17. 10. 2025 bylo v ČR evidováno 159 pozitivních hospodářství.

Klinické příznaky aktuální epizootie BTV-3 jsou u postižených zvířat velmi výrazné ve srovnání s propuknutím nákazy BTV-8 v letech 2006 až 2008, což potvrzují pozorování z terénu i vědecké publikace.3 Připomeňme například zkušenost kolegy, praktikujícího v Německu, MVDr. Mariána Kusendy, který kromě závažných klinických projevů u skotu (horečkové stavy, nárůst mastitid, nekrobacilóz, pneumonií, abortů atd.) popisuje i signifikantní pokles celkové dojivosti u vysokoprodukčních stád po dobu několika týdnů.4 Nejvíce zhodnocení, co se dopadů týče, nám dává Nizozemsko: došlo zde k úhynu více než 81 600 ovcí, 4000 koz5 a je doložený výrazný nárůst počtu abortů u skotu, předčasně narozených a mrtvých telat.3 V Belgii uhynulo v souvislosti s BTV-3 téměř 94 000 kusů skotu.6 Ztráty v ČR zatím nebyly oficiálně vyčíslené, každopádně však mluvíme o onemocnění s obrovským, nejen ekonomickým dopadem na celá hospodářství i jednotlivce.

Situace v ČR

Jak bylo řečeno v úvodu, aktuál­ně na našem území platí „období sezónně prosté od KHO“, což je údaj SVS vyplývající z monitoringu aktivity vektora – tiplíka. Z odborných publikací je však zřejmé, že virus je schopný přežít chladné, zimní období a na jaře se za vhodných klimatických podmínek dále šířit v populaci vnímavých zvířat.7,8 Na základě současných epizootologických znalostí lze říci, že KHO je v rámci jedné epizootie ve vnímavé populaci aktivní ve tříletém horizontu.12 Toto schéma kopíruje i sérotyp BTV-3, jak je vidět na průběhu nákazy v Nizozemsku, Německu nebo jiných zemích, kde se onemocnění vyskytuje zhruba o rok déle než v České republice.1,3

V současnosti je v ČR provakcinováno přes 60 % skotu, přes 21 tis. ovcí a více než 1600 koz.9 O úspěšnosti vakcíny svědčí i počet prodaných dávek, který v ČR převyšuje 1 120 000 kusů (a násobně více, pokud bychom zahrnuli i prodeje našich zahraničních partnerů). V kontrastu k uvedeným číslům byla prokázána bezpečnost vakcinace a nedošlo k prolomení imunity u navakcinovaných zvířat. Celkem bylo nahlášeno 25 případů podezření na výskyt nežádoucích účinků (NÚ) v souvislosti s vakcinací, z čehož 20 nebylo relevantních a 5 případů bylo uzavřeno jako „dubiózní“, protože nebyla prokázána přímá souvislost s použitím vakcíny. Společnost Bioveta, a. s., v rámci technické podpory chovatelům a veterinárním lékařům se snaží o profesionální přístup při podezření na výskyt NÚ. Každé takto nahlášené podezření je řádně prošetřeno, zdokumentováno včetně individuální návštěvy chovu a následné diagnostiky.

Unikátnost vakcíny

Studie provedené ve Friderich-Loeffler Institutu (národní referenční laboratoř pro KHO v Německu) srovnávaly tři vakcíny proti BTV-3: dvě ze Španělska a třetí ze společnosti Bioveta, a. s. (komerční název Bultavo 3). Výsledky jasně potvrdily, že naše vakcína z Biovety vykazuje nejlepší výsledky v chráněnosti vakcinovaného skotu a ovcí, a to díky nejspolehlivější produkci neutralizačních protilátek.10

Na kvalitu a bezpečnost vakcíny BioBos BTV 3 poukazuje i jiná publikace, ze které vyplývá, že výsledkem správně provedené vakcinace je u skotu a ovcí prevence viremie BTV-3, což je unikátní.11

Délka trvání imunity po vakcinaci

Bioveta, a. s., ukončila DOI studii (Duration of Immunity – délka imunity) pro prokázání dvanáctiměsíční chráněnosti u skotu v září 2025, u ovcí v lednu 2026. Nyní jsou výsledky studií a další materiály v řízení ÚSKVBL* a čekají na schválení. Nově upravené SPC s délkou imunity pro skot a ovce 12 měsíců a revakcinací jednou dávkou vakcíny by mělo být k dispozici nejpozději v březnu 2026.

Závěr

Vlna onemocnění se postupně šíří směrem dále na východ. V roce 2025 byl BTV-3 nově diagnostikován v Maďarsku, Polsku a dalších evropských státech. V Rakousku byly hlášeny desítky ohnisek BTV-3 při hranicích s Českou republikou, ale i ohniska BTV-8 a BTV-4.

V roce 2026 se předpokládá, že BTV-3 bude stále přítomný na území ČR, a proto doporučujeme revakcinovat navakcinovaná zvířata, a navíc očkovat i ta nově narozená. Vakcinace je jediná prokazatelná ochrana stád a je třeba se na ni dívat ne jako na náklad, ale jako na investici, která se mnohonásobně vrátí. * 

*Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

Zdroje:

DEPARTMENT for Environment, Food and Rural Affairs. Bluetongue in Europe – Updated Outbreak Assessment #13 [online]. 12. 08. 2025 [cit. 2025-12-12]. Dostupné z: https://assets.publishing.service.gov.uk/ media/689ee a3f2e8cc8ec5b3572be/ BTV_Europe_Aug_2025.pdf

SVS ČR – Státní veterinární správa České republiky. Katarální horečka ovcí; aktuální informace [online]. 08.10.2025 [cit. 2025-12-12]. Dostupné z: https://www.svscr.cz/kataralni-horecka-ovci-aktualni-informace/

van den Brink, K.M.J.A. et al. (2024) Bluetongue virus serotype 3 in ruminants in the Netherlands: Clinical signs, seroprevalence and pathological findings. Veterinary Record, 195(4): e4533. https://doi.org/10.1002/vetr.4533

Bioveta News (1/2025) Horúce mesiace s BTV-3 - naša zkušenost s ochorením modrého jazyka v chovoch hovädzieho dobytka. Dostupné z: https://www.biovetanews.cz/20032/20250001/2 (Accessed: 12 December 2025)

Santman-Berends I.M.G.A. et al. (2024): The impact of the bluetongue serotype 3 outbreak on sheep and goat mortality in the Netherlands in 2023. Preventive Veterinary Medicine (Vol 231) https://doi.org/10.1016/j.prevetmed.2024.106289

Van Leeuw V. et al. (2025) Impact of BTV-3 Circulation in Belgium in 2024 and Current Knowledge Gaps Hindering an Evidence-Based Control Program. Viruses 2025, 17, 521. https://doi.org/10.3390/v17040521

Mayo E.CH. et al. (2014) Seasonal and Interseasonal Dynamics of Bluetongue Virus Infection of Dairy Cattle and Culicoides sonorensis Midges in Northern California – Implications for Virus Overwintering in Temperate Zones. Plos One (Vol. 9, Issue 9, https://doi.org/10.1371/journal.pone.0106975

Zhang X., Gerry A.C. (2023) Host-seeking activity of adult Culicoides sonorensis (Diptera: Ceratopogonidae) during winter in southern California, USA, and assessment of bluetongue virus overwintering. Journal of Medical Entomology, Volume 60, Issue 4, July 2023, Pages 789–795, https://doi.org/10.1093/jme/tjad049

Osobní sdělení (11.12.2025), MVDr. Klára Jelínková, Ph.D. SVS ČR. [cit. 2025-12-12]

Hoffman B (2024) Serological studies for the detection of BTV-3 vaccine antibodies — an initial summary and evaluation. Vaccine control study. National Reference Laboratory for Bluetongue, Greifswald-Insel Riems

Nezval J. et al. (2024) High efficacy in cattle of a new vaccine against Bluetongue virus serotype 3. In: Proceedings of the 16th Annual Meeting of EPIZONE, Uppsala, Sweden, 25-27 September 2024. Conference presentation.

Kampen H, Werner D. (2010) Three years of bluetongue disease in central Europe with special reference to Germany: what lessons can be learned? Wien Klin Wochenschr. 2010 Oct:122 Suppl 3:31-9, https://doi.org/10.1007/s00508-010-1435-9

Autor: MVDr. Veronika Skotáková Produktová manažerka pro hospodářská zvířata, Bioveta, a. s.