Objem ničím nenahradíš!

Objemná krmiva jsou nenahraditelnou a zároveň procentuálně nejvíce zastoupenou složkou krmné dávky skotu. Do objemných krmiv patří např. kukuřičná siláž, siláž ze zavadlé píce a seno. Konzervace siláží je v některých podnicích stále velká alchymie o mnoha neznámých, což se odráží i na užitkovosti zvířat, ať už se jedná o produkci mléka či masa.

Při předpokladu dobře zvládnuté celé sklizně je při konzervaci siláží zásadní rychlé zamezení přístupu vzduchu a rychlý pokles pH hmoty v co možná nejkratší době. Anaerobní prostředí je klíčové pro minimalizaci ztrát sušiny a živin v silážované hmotě, které mohou být až 30 %. Podle Pleyera (2021) bývá až 15 % ztrát sušiny ze špatného managementu silážování, 5 % z nedokonalé fermentace a 10 % ze sekundární aerobní fermentace.

Při odkrytí silážního žlabu po ukončené fermentaci je před samotným zkrmováním nutné odebrání nekvalitní siláže, což je ekonomicky velká ztráta především z důvodu vysokých výrobních nákladů objemných krmiv. Loučka a kol. (2020) ve své práci upozorňují, že náklady na krmiva jsou přibližně 50 – 60 % z celkových nákladů a asi 80 % z nákladů přímých na produkci. Zároveň Eisner z CHR-HANSEN zjistil, že zařazením kukuřičné a travní siláže ošetřené silážním konzervantem SILOSOLVE® FC do krmné dávky holštýnských krav v 1. po­lovině laktace je možné snížit příjem koncentrátu o 0,5 kg/kus/den bez snížení produkce.

Důležitou funkcí silážních konzervantů je podle Mitríka (2018) i podpora chutnosti siláže, čímž se ovlivní také příjem krmiva a následná užitkovost zvířat. Podle Pleyera (2021) jsou nekvalitní objemná krmiva i méně chutná. Zároveň krmení nekvalitních siláží způsobuje útlum či vymizení bachorové mikroflóry a závažné poruchy trávení i reprodukce.

Z toho vyplývá, že bychom neměli celou výrobu siláží a ani konzervaci podceňovat. Pokud chceme zaručit co nejvyšší možnou kvalitu výsledné siláže, použijme silážní konzervant SILOSOLVE® FC. Ten zaručí výrazné snížení ztrát hmoty, zkrmování již 7. den po zakrytí žlabu, aerobní stabilitu (i několik dní bez zahřívání) a u kvasinek a plísní statisticky významně sníží kolonie až o 65 %. A to díky svému složení patentovaných bakterií Lactobacillus buchneri (DSM22501) a Lactococcus lactis O-224 (DSM11037) s EKO certifikací. Lze jej využít jak na silážování kukuřice či žita na zeleno, tak na vojtěšky a jetele (Novonesis, 2026).*

Literatura je k dispozici u autora příspěvku. Kontakt: stara@agrokonzulta.cz

Autor: Ing. Michaela Stará, AgroKonzulta Žamberk spol. s r. o.