Menu
e-shop
Fair play, nebo hrozba pro evropské zemědělce?
Dne 9. ledna většina členských států EU schválila dlouho vyjednávanou obchodní dohodu s Mercosurem, což vyvolalo velké protesty evropských zemědělců. Dohoda by mohla změnit zemědělské trhy snížením dovozních cel na latinskoamerické zboží. Mnozí v tomto odvětví se obávají nové tvrdé konkurence a zpochybňují spravedlnost dohody.
Obchodní dohoda EU s latinskoamerickými zeměmi Mercosuru (Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay) se obecně zaměřuje na odstranění co největšího počtu dovozních cel – a tím na zvýšení obchodu mezi bloky. V nadcházejících letech by se k dohodě mohl připojit pátý člen Mercosuru, Bolívie. Dovozní cla budou z velké části postupně zrušena například pro stroje a zařízení a pro chemikálie a léčiva.
Plánovaná dohoda byla oznámena v roce 2019 po 20 letech vyjednávání. Koncem roku 2024 byla dohoda formálně oznámena; stále zbývala ratifikace většinou členských států. To se stalo v lednu 2026.
Obavy zemědělců
Dohoda je pro evropské zemědělce velkým problémem již léta. Producenti v celé Evropě se obávají značného tlaku na evropský trh s masem a cukrem, mimo jiné kvůli levnějšímu dovozu z Latinské Ameriky.
Evropské zemědělské organizace uvedly, že se jedná o nekalou soutěž, protože zemědělci v těchto zemích nemusí dodržovat stejná nařízení jako evropští zemědělci, například pokud jde o dobré životní podmínky zvířat a používání pesticidů.
Kvóty nahromaděné za 5 let
Zemědělství bylo v jednáních o dohodě mezi EU a Mercosurem označeno za „citlivé odvětví“. V důsledku toho byly dohodnuty kvóty pro několik produktů. To však neznamená, že objemy těchto kvót budou okamžitě uvolněny na trh v příštím roce; kvóty budou nahromaděny postupně, obvykle po dobu 5 let.
Na tyto kvóty existují různé pohledy. EU obecně zdůrazňuje, že celkové částky představují procento v porovnání s celkovou evropskou produkcí, které se často jeví jako relativně malé. Evropští producenti však mají tendenci provádět jiný druh výpočtů a poukazují na kumulativní efekt všech těchto dohod dohromady.
Dopad na trh v masném sektoru
Například v rámci dohody budou moci země Mercosuru nakonec dovážet 99 000 tun hovězího masa se sníženým clem. To by podle EU představovalo 1,5 % celkové evropské produkce. Výpočty dopadu provedené Wageningenskou univerzitou a výzkumem (WUR) uvádějí, že dopad Mercosuru na produkci hovězího masa v Nizozemsku je největší. Výpočet naznačuje, že produkční hodnota hovězího masa v Nizozemsku by do roku 2040 klesla o 15,6 %.
Pro vepřové maso byla přidělena kvóta 25 000 tun, na kterou se vztahuje snížené clo. To odpovídá 0,1 % celkové evropské produkce. Pro drůbež byla stanovena kvóta bez cla ve výši 180 000 tun, což odpovídá 1,3 % celkové evropské produkce ročně, uvedla Komise.
Evropská drůbežářská organizace Avec však kvótu postavila z jiné perspektivy a uvedla, že 9 % drůbeže spotřebované v EU bude brzy dováženo. I nyní, bez Mercosuru, pochází více než 25 % prsních řízků konzumovaných Evropany ze zemí mimo EU, uvedl Avec.
190 000 tun cukru bez cla
Bylo dohodnuto, že 190 000 tun cukru může být vyvezeno bez cla do Evropské unie. Na rozdíl od ostatních kvót zde neexistuje žádné počáteční období; tato plná kvóta platí okamžitě po dobu prvního roku, kdy Mercosur oficiálně vstoupí v platnost. Evropský cukrovarnický průmysl varuje, že toto množství odpovídá roční produkci celé továrny v Evropě a že největší problém spočívá v hromadění cukru: cukr bez cla se na evropský trh již dostává prostřednictvím jiných dohod.
Naopak kvóty na určité produkty zůstanou v platnosti i v zemích Mercosuru. Mléko je obzvláště citlivou oblastí. Pro export do regionu Mercosur bude zavedeno maximálně 10 000 tun sušeného mléka, kvóta 5 000 tun na dětskou výživu a kvóta 30 000 tun na sýr. Evropský mlékárenský průmysl v této oblasti vidí příležitosti. Nová kvóta na sýr je podle Evropské mlékárenské asociace desetkrát vyšší než množství sýra, které se v současnosti vyváží do zemí Mercosuru.
Zdroj: AllAboutFeed 1/2026
Ing. Josef Svoboda, CSc.
Spolupracovník redakce
Kontakt: post4me@seznam.cz
