Jetelotravní siláž ve výživně nosnic

Podíl produkce vajec z alternativních způsobů chovu i prodej vajec ze dvora má neustále se zvyšující trend, který je dán především rostoucí poptávkou spotřebitelů, kteří mají dojem, že kupují kvalitnější výrobky, než je tomu u intenzivních chovů, a že zvířata v těchto alternativních způsobech chovu žijí v přirozenějších a lepších podmínkách, tedy mají lepší welfare.

Představa spotřebitelů je většinou spojena s volným pobytem drůbeže na pastvě, ve skutečnosti je však kvalitní pastvina součástí jen části výběhů ve volných chovech (Lorenz et al., 2013) a v našich klimatických podmínkách jen po určitou část roku. V těchto typech chovů je prostor také pro využití alternativních krmiv pro část roku, kdy nemají nosnice k dispozici travnatý výběh a přirozený zdroj pigmentů a dalších živin, které jim travnatý porost zajišťuje. Jedním z těchto krmiv mohou být siláže, jejichž nutriční složení do velké míry odpovídá silážované pícnině v původním stavu. Kromě nutričního hlediska mají siláže i řadu vedlejších pozitivních vlivů na nosnice. Například Steenfeld et al. (2007) zmiňuje snížení úhynů, snížení ozobávání a zlepšení kvality opeření, což souvisí s výše zmíněným očekáváním spotřebitelů na lepší welfare nosnic. Siláže mají také pozitivní vliv na snížení pH žaludku zvýšením obsahu kyselina mléčné a octové a působí tak jako přirozené okyselovalo a prevence vůči nežádoucím bakteriím včetně salmonel, jejich pravděpodobnost výskytu v chovech s volným výběhem je vyšší.

Naším cílem bylo provést pilotní studii a odhadnout příjem jetelotravní siláže u nosnic a zjistit její vliv na parametry užitkovosti a kvalitu vajec v průběhu pěti týdnů. Jetelotravní siláž jsme zvolili proto, že se velké travní plochy parkového typu (často na bázi jetelotráv), opakovaně sečou v průběhu sezóny a využití takto získané hmoty je buď na mulčování nebo kompostování. Pro alternativní nebo i ekologické a menší chovy by tato píce mohla být významným zdrojem živin v mimosezónním období, pokud by se silážovala.

Materiál a metodika

Experiment byl proveden v tříetážové klecové technologii v pavilonu M AF Mendelu v Brně na 60 nosnicích Lohmann Brown Classic v období od 40. do 46. týdne věku. Nosnice byly rozděleny do dvou skupin po třiceti kusech, s pěti opakováními, vždy šest kusů v jednom opakování (2 x 5 x 6), jedno opakování představovala jedna klec. Ve 40. týdnu začalo navykací období na siláž a ve 42. týdnu začalo pokusné sledování trvající do 46. týdne věku nosnic. Nosnice byly krmeny ad libitum kompletní krmnou směsí pro nosnice bez aditiva pro zvýšení zabarvení žloutku (16,9 % NL, 11,9 MJ/kg). První skupina byla kontrolní. U druhé skupiny byla základem stejná krmná směs a navíc jim byla do části krmítka zakládána jetelotravní siláž z parkového trávníku s převahou jetelovin sklízenou ve výšce porostu 10 cm a fermentovanou bez přístupu vzduchu v nádobách o objemu 10 l. Obsah živin siláže byl při přepočtu na sušinu 20,4 % NL, 12,8 % hrubé vlákniny a 9,5 % popelovin. Tato siláž byla nosnicím předkládána každý den čerstvá, v množství ad libitum. Zbytky siláže byly každý den zváženy a odstraněny. Sledována byla snáška, příjem krmiva a siláže a parametry kvality vajec se zaměřením na barvu žloutku. Rozbory kvality vajec byly prováděny každý týden na počtu 30 vajec za každou...*

Celý článek najdete v časopise Krmivářství 2/2026.

Literatura k dispozici u autorů.

Prof. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D., MBA

Ing. et Ing. Vojtěch Anderle, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: martina.lichovnikova@mendelu.cz