Polský chov skotu na cestě k efektivitě

Martin Ziaja ve svém příspěvku při vyhlášení výsledků soutěže Mléčná farma roku nabídl detailní pohled na dynamickou transformaci polského mléčného sektoru, která může být v mnoha ohledech inspirací. Sám hospodaří na rodinné farmě s 200 kravami, představil Polsko jako třetího největšího producenta mléka v Evropě s mírou soběstačnosti na úrovni 125 %.

Zatímco v roce 2004 v zemi působilo na 330 000 tržních producentů mléka, dnes jich zbývá přibližně 80 000. Ačkoliv celkový počet krav klesl z 2,65 milionu na současných 1,95 milionu, produkce vzrostla o 5 miliard litrů na celkových 14,6 miliardy litrů ročně.

Tento nárůst je dán masivním zvýšením efektivity. Průměrná dojivost u krav zapojených do kontroly užitkovosti (což je v Polsku zhruba 41 % populace, tedy 790 000 dojnic) dosahuje 9860 kg mléka, přičemž v nejlepším regionu na jihu Polska je to přes 11 000 kg.

Unikátní model družstevního zpracování

Jedním ze specifik polského trhu je dominantní postavení mlékárenských družstev, která ovládají 75 % zpracovatelského průmyslu. Martin Ziaja zdůraznil rozdíl ve filozofii mezi soukromým a družstevním sektorem. Zatímco soukromé mlékárny nakupují mléko jako surovinu s cílem co nejnižší ceny pro maximalizaci vlastního zisku, družstva se snaží co nejvyšší možnou cenu vyplatit farmářům.

V Polsku navíc funguje specifický ekonomický model: zemědělci neplatí daň z příjmu, proto družstva nevyplácejí zisk formou dividend (které by se musely danit), ale formou příplatků k ceně mléka. Největším hráčem na trhu je družstvo Mlekovita s ročním obratem 2,5 miliardy eur.

Propast mezi moderními a tradičními chovy

Ziaja ve svém vystoupení jasně definoval strukturální problém: 40 % moderních farem dnes produkuje 60 % polského mléka. Zbývajících 60 % krav se nachází v menších, často zastaralých provozech s vazným ustájením, kde je užitkovost výrazně nižší (kolem 6000 kg) a náklady na produkci vyšší.

Predikce pro příští desetiletí je neúprosná: očekává se, že počet farem klesne na polovinu, tedy na přibližně 40 000 subjektů. Tento proces urychluje každá mléčná krize, která vytlačuje neefektivní malé chovy, zatímco moderní farmy dále rostou a zvyšují svou produkci.

Welfare a ekologie jako ekonomické argumenty

Polský chovatel se věnoval i aktuálním tématům, jako jsou welfare a uhlíková stopa. Na konkrétních číslech demonstroval, že moderní velkochovy jsou k životnímu prostředí šetrnější:

• Kráva s užitkovostí 4–5 tisíc litrů vyprodukuje 23 g metanu na litr mléka.
• Kráva s užitkovostí nad 10 tisíc litrů emituje pouze 12 g metanu na litr.

Ziaja zdůraznil, že dobré životní podmínky zvířat (welfare) nejsou pro moderní polské farmáře jen otázkou předpisů, ale čistou ekonomickou kalkulací – zdravá a spokojená kráva v moderní prosvětlené stáji se majiteli zkrátka vyplatí skrze dlouhověkost a produkci.

Více najdete v Našem chovu.