Kulatý stůl k výskytu invazního druhu sršně asijské (Vespa velutina) v ČR

Dne 11. května 2026 se v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uskutečnil v pořadí již druhý kulatý stůl věnovaný problematice invazního druhu sršně asijské (Vespa velutina). Odborná diskuse navázala na loňské výstupy a reflektovala dynamický vývoj situace v terénu, technologický pokrok v monitoringu i nezbytnost mezinárodní koordinace v rámci středoevropského regionu.

Od prvního potvrzeného výskytu v roce 2023 se odborná pozornost soustředí na včasnou detekci a eliminaci zakládajících hnízd. RNDr. Tomáš Görner, Ph.D., z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR shrnul dosavadní nálezy zahrnující hnízda v Plzni (2023) a na Ostravsku (2024). Specifickým incidentem posledních týdnů byl záchyt jedince na Rozvadově v dubnu 2026 – sršeň byla do České republiky zavlečena zájezdovým autobusem. Tento případ potvrzuje hypotézu o dálkovém šíření druhu prostřednictvím dopravy a vyžaduje zvýšenou ostražitost v dopravních uzlech.

Klíčovou roli v monitoringu sehrála veřejnost. RNDr. et Mgr. Jan Walter, Ph.D. ze Západočeského muzea v Plzni uvedl, že od roku 2023 bylo zpracováno více než 2000 hlášení. Přestože se ve většině případů jednalo o záměnu s domácími druhy, právě data z občanské vědy vedla ke všem dosavadním úspěšným nálezům hnízd. Schopnost veřejnosti invazní druh rozpoznat zůstává prioritou – k tomu slouží platformy jako Nahlaš sršeň či Najdi.je.

Ekonomické dopady a ochrana včelstev

Pro včelařský sektor představuje sršeň asijská přímé ohrožení ekonomické stability. Ing. František Krejčí, tajemník Českého svazu včelařů, i Stanislav Volf za Asociaci profesionálních včelařů shodně zdůraznili, že pro komerční provozy jsou včelstva základním výrobním prostředkem a výpadky způsobené invazním predátorem mohou mít hospodářské důsledky. Situaci dále komplikuje rozkolísaný trh s medem, kde nekvalitní dovozy snižují ceny tuzemské produkce, a existenční nejistota oboru tak narůstá ze dvou stran.

Technologický pokrok a trasování

Výrazný posun nastal v oblasti technického monitoringu. RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D., představil možnosti využití harmonického radaru a transpondérů, které umožní sledovat označené jedince přímo k hnízdu a odpadne zdlouhavé vizuální dohledávání v terénu. Luděk Šulda, který se dlouhodobě věnuje chovu vos a sršní, doplnil osvědčené trasovací metody využívané při lokalizaci hnízd a upozornil na rizika úzkého inbreedingu v invazních populacích – ten vede k nepřirozenému vývoji hnízd a může ovlivnit jak jejich životaschopnost, tak strategii managementu.

Likvidace hnízd a role bezpečnostních složek

Plk. Ing. Martin Legner, MBA, z Hasičského záchranného sboru ČR potvrdil, že spolupráce s AOPK ČR je legislativně i procesně ukotvena a hasiči jsou připraveni zasahovat ve specifických podmínkách – například ve výškách – s využitím teleskopických tyčí a specializovaných insekticidů. Ing. Václav Novák z Pracovní společnosti nástavkových včelařů doplnil zkušenosti z praktického výcviku ve Francii, kde je likvidace hnízd vzhledem k masivnímu rozšíření druhu již rutinní záležitostí.

Mezinárodní přesah

Mgr. Helena Proková, Ph.D., upozornila, že problematika sršně asijské přesahuje rámec včelařství a stává se otázkou celospolečenské biologické bezpečnosti. Navrhla vytvoření společné česko-slovenské metodické a datové platformy, která by zahrnovala sdílený registr odborníků, sjednocené kategorie nálezů a přeshraniční informační proceduru s předáváním zpráv do 24 hodin. Tento základ by mohl být postupně rozšířen na celý středoevropský rámec zemí V4 a Rakouska.

Garant kulatého stolu doc. Oldřich Hájek připomněl varovné číslo z Francie: v roce 2025 bylo tamtéž nalezeno téměř 20 000 hnízd sršně asijské, což představuje meziroční nárůst o 40 %, přičemž vrcholu populace dosud nebylo dosaženo. Česká republika se naopak nachází ve fázi, kdy lze šíření stále efektivně brzdit – za předpokladu, že bude zachována vysoká míra bdělosti veřejnosti a koordinace mezi státními orgány, vědeckými pracovišti a profesními svazy.

Klíčovými úkoly pro nadcházející období jsou průběžná osvěta zaměřená na rozpoznávání druhu, rozvoj radarového sledování a jeho integrace do terénní praxe, implementace společných datových standardů v rámci středoevropské spolupráce a revize vzdělávacích systémů v zemědělství a včelařství s důrazem na aktuální biosekuritu. Jak senátor Hájek shrnul na závěr jednání: prevence a včasná reakce jsou investicí, která mnohonásobně převyšuje náklady na následnou, často již neúspěšnou eradikaci.

Podle tiskové zprávy