Podceňovaný zdroj mykotoxinové zátěže v chovech prasat

Přestože sláma nebývá součástí běžného monitoringu krmiv, souhrnná data z analýz slámy z různých evropských zemí ukazují vysoký výskyt mykotoxinů a střední až vyšší celkové riziko (REQ) pro prasnice a prasničky. Sláma je v České republice využívána nejen u prasnic, ale také u prasniček, selat a částečně i ve výkrmu, zejména v systémech zaměřených na welfare zvířat. Míra jejího použití se přitom liší v závislosti na technologii ustájení.

Autor: Ing. Kamila Procházková, Alltech Czech Republic

Sláma je využívána především jako podestýlka, v některých případech však také jako součást krmných dávek, kde slouží jako zdroj strukturální vlákniny. Zvířata ji navíc často nekontrolovaně přijímají přímo z podestýlky. Za těchto okolností může sláma představovat významný a často přehlížený zdroj mykotoxinové expozice s potenciálním dopadem na zdravotní stav a reprodukci, zejména pokud byla vystavena vlhkosti nebo nevhodným skladovacím podmínkám.

Data ze souhrnných analýz slámy z různých evropských zemí ukazují, že kontaminace mykotoxiny je velmi častá a téměř nikdy se nejedná pouze o jeden toxin. Podle dostupných výsledků bylo analyzováno 43 vzorků slámy, přičemž 100 % vzorků obsahovalo dva a více mykotoxinů. Průměrně bylo zjištěno 7,2 mykotoxinu na vzorek, což poukazuje na vysoké riziko synergických účinků jednotlivých toxinů.

Nejčastěji byla detekována skupina tzv. emerging mykotoxinů, které se vyskytly v 97,7 % vzorků a dosahovaly velmi vysokých koncentrací, s maximálními hodnotami přesahujícími 3 100 ppb. Tyto látky sice často nemají stanovené legislativní limity, mohou však výrazně zatěžovat organismus zvířat. Z významných regulovaných mykotoxinů dominovaly především trichotheceny typu B, které byly zjištěny ve více než 80 % vzorků. Dále byly detekovány trichotheceny typu A, fumonisiny a fusarenon X. Tyto mykotoxiny jsou spojovány s negativními účinky na imunitní systém, trávení a reprodukci. V menší míře byl zaznamenán také výskyt zearalenonu a kyseliny fusarové. Naopak aflatoxiny, ochratoxiny a ergotové alkaloidy nebyly ve vzorcích detekovány.

Při hodnocení celkového rizika pomocí indexu Alltech REQ bylo zjištěno, že u prasat, konkrétně u prasnic a prasniček, dosahovalo průměrné riziko hodnoty 91,7 ppb AfB1 ekvivalentu, což odpovídá kategorii středního až vyššího rizika. Více než 44 % vzorků, znázorněných v grafu červenou barvou, bylo hodnoceno jako vysoce rizikových.

Tyto výsledky potvrzují, že i sláma, která není primárním krmivem, může významně přispívat k celkové mykotoxinové zátěži v chovech prasat. Lze proto konstatovat, že pravidelné testování slámy a důsledné řízení mykotoxinových rizik by měly být nedílnými součástmi moderního chovu hospodářských zvířat, zejména v provozech, kde je sláma intenzivně využívána jako podestýlka nebo krmná složka. •