Menu
e-shop
Na začátku letošního roku přijali specialisté výživy skotu společnosti Mikrop Čebín pozvání společnosti Lallemand Animal Nutrition k odborné exkurzi na vybrané mléčné farmy v Polsku. Cílem návštěvy bylo seznámit se s moderními přístupy k výživě, reprodukci, odchovu telat a celkovému managementu stád v podmínkách polského mléčného sektoru.
Během exkurze jsme navštívili dva výrazně odlišné podniky – velkokapacitní farmu Fortune Cieszymowo s přibližně 1500 kravami a vysokou mírou automatizace a rodinnou farmu Jonczyk se 120 dojnicemi, která představuje typický model polského rodinného hospodaření. Přestože se oba podniky lišily velikostí, organizací práce i investiční náročností, spojoval je důraz na kvalitu objemných krmiv, stabilní krmnou dávku, důsledný odchov telat, dobrý reprodukční management a vysoký komfort zvířat.
Polsko se v posledních dvou desetiletích zařadilo mezi významné producenty mléka v Evropě a vedle velkých moderních podniků zde stále hrají důležitou roli také rodinné farmy. Právě porovnání těchto dvou rozdílných modelů hospodaření nabídlo řadu zajímavých poznatků a praktických inspirací, které mohou být přínosné i pro české chovatele.
Farma Fortune Cieszymowo začínala před více než dvaceti lety s přibližně osmdesáti kravami. Dnes provozuje několik zemědělských středisek a samotná mléčná farma chová přibližně 1500 krav. Cílem podniku je další rozšíření až na 1800 kusů.
Průměrná produkce dosahuje přibližně 44 litrů mléka na dojenou krávu, což odpovídá 37 litrům na ustájenou krávu. Tyto hodnoty samy o sobě vzbuzují respekt, ale mnohem zajímavější je způsob, jakým jich je dosahováno.
Při návštěvě bylo patrné, že vedení farmy nevnímá produkci mléka jako součet jednotlivých technologií, ale jako výsledek navazujících procesů. Technologie zde nepředstavují cíl, ale nástroj pro lepší řízení stáda.
Největší pozornost návštěvníků přirozeně přitahovalo využití 24 dojicích robotů DeLaval VMS V300. Na rozdíl od většiny robotických provozů zde však krávy nejsou ponechány zcela volnému pohybu.
Podnik využívá systém skupinového robotického dojení, kdy jsou krávy rozděleny podle produkce a fáze laktace do jednotlivých technologických skupin. Tento přístup umožňuje zachovat vysokou kontrolu nad krmením, zdravotním stavem i reprodukcí a současně využívat výhody automatizovaného dojení.
Z pohledu výživáře je tento systém zajímavý především tím, že umožňuje zachovat klasickou filozofii TMR. Na mnoha robotických farmách je značná část produkce postavena na vysokém příjmu koncentrátů podávaných přímo v robotu. V Cieszymowu zůstává základem kvalitní objemná krmiva a stabilní krmná dávka.
Právě zde lze hledat jeden z důvodů vysoké užitkovosti i dobrého zdravotního stavu stáda.
Denně je na farmě připravováno přibližně 100 tun TMR. Podnik využívá beznožový krmný vůz o objemu 28 m³ s pádlovým míchacím systémem, který je šetrnější ke zpracování krmné dávky a pomáhá zachovat její fyzikální strukturu. Velmi zajímavým prvkem je použití NIR technologie přímo na krmném voze. Díky průběžné kontrole sušiny jednotlivých komponent umožňuje tento systém přesnější namíchání a založení krmné dávky a omezuje výkyvy ve skutečném příjmu živin.
Kolísání sušiny objemných krmiv patří mezi nejčastější příčiny nestability TMR. Pokud se obsah sušiny kukuřičné siláže změní o několik procentních bodů, může dojít k významným změnám ve skutečném příjmu živin. Následkem bývá kolísání příjmu sušiny, změny bachorového prostředí a zhoršení užitkovosti.
Právě proto využívá farma průběžnou kontrolu sušiny jednotlivých komponent. Obsluha může okamžitě reagovat na změny a upravit dávkování krmiv tak, aby složení TMR zůstávalo co nejstabilnější.
Rozbory krmných dávek ukázaly, že ani při velmi vysoké produkci není systém založen pouze na vysokém podílu škrobu. Významnou roli zde hraje kvalitní fermentační vláknina, vojtěškové a travní senáže a také pivovarské mláto.
Právě mláto představuje zajímavý příklad využití vedlejších produktů. Dodává dobře stravitelnou vlákninu, podporuje bachorovou fermentaci a současně přispívá ke stabilitě krmné dávky. Jeho zařazení do krmných dávek vysokoprodukčních krav není náhodné.
Dalším výrazným tématem byl management lehacích boxů. Podnik využívá jako podestýlku separát získaný z kejdy. Po separaci zůstává materiál přibližně deset hodin v zásobníku, kde dochází vlivem biologických procesů k zahřátí až na teplotu okolo 60 °C. Výsledný separát dosahuje přibližně 65 % sušiny.
Ještě zajímavější než samotný materiál, byl způsob práce s ním. Separát je doplňován třikrát týdně pomocí speciálního nástavce na kolovém nakladači. Cílem není pouze zajištění komfortu krav, ale také snížení potřeby manuální práce.
Každý den během dojení probíhá kontrola a úprava lehacích boxů. Právě tato zdánlivě jednoduchá činnost se často podceňuje, přesto má zásadní vliv na čistotu zvířat, zdraví vemene i dobu odpočinku.
Během návštěvy bylo dobře patrné, že vysoká užitkovost není výsledkem jedné převratné technologie. Rozhodující je soubor mnoha detailů, které jsou prováděny důsledně každý den.
Ve stájích zaujaly široké průchody u napáječek, gumové podlahy a důsledná organizace pohybu zvířat. Na první pohled se může jednat o drobnosti, ve skutečnosti však významně ovlivňují příjem krmiva, dobu ležení a celkový zdravotní stav stáda.
Při produkci přes 40 litrů mléka denně se každé omezení příjmu krmiva nebo pohybu zvířete velmi rychle promítá do ekonomiky podniku. Proto zde byla patrná snaha eliminovat všechny zbytečné zdroje stresu.
Velkou pozornost věnuje podnik odchovu mladého dobytka. První mlezivo pochází vždy od matky a telata jsou následně ustájena v individuálních venkovních boxech pod zastřešenou halou s přetlakovou ventilací. Při nižších teplotách dochází k jejich osušování.
Z pohledu dlouhodobé ekonomiky stáda byl zajímavý přístup k odchovu jalovic. Ty jsou zapouštěny ve věku 12–14 měsíců, avšak rozhodujícím kritériem není věk, ale dosažená hmotnost a tělesná vyspělost.
Takový systém je možný pouze tehdy, pokud odchov dlouhodobě dosahuje vysoké úrovně. Dřívější zařazení jalovic do reprodukce snižuje náklady na odchov a současně urychluje genetický pokrok stáda.
Druhá navštívená farma představovala úplně jiný model hospodaření. Rodina Jonczyk hospodaří od roku 1988 a od roku 1997 se zaměřuje na chov holštýnského skotu.
Podnik obhospodařuje přibližně 148 hektarů zemědělské půdy a chová celkem okolo 320 kusů skotu, z toho přibližně 120 dojnic. Přestože se jedná o rodinnou farmu, dosahuje velmi zajímavých produkčních i reprodukčních výsledků. Pozoruhodné je také to, že celý provoz zajišťuje pouze pět pracovníků. Podobně jako mnoho dalších polských farem se i zde potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, což významně ovlivňuje organizaci práce i směřování budoucích investic.
Organizace práce byla dobře patrná také v systému dojení a ustájení krav. Farma využívá dojírnu GEA typu side-by-side 2 × 10 a dojí dvakrát denně, vždy ve dvou pracovnících. První dojení začíná v 5 hodin ráno, druhé v 17 hodin odpoledne. Celé stádo je podojeno přibližně za dvě hodiny, což svědčí o dobře nastavené dojicí rutině a efektivní organizaci práce. Ustájení produkčních krav je řešeno ve stájové sekci se 116 lehacími místy pro přibližně 90 dojnic. Tento poměr vytváří dostatečnou rezervu lehacích boxů, omezuje konkurenci mezi zvířaty a přispívá k vyššímu komfortu i delší době odpočinku.
Ve stáji jsou využívány roboty pro automatické shrnování výkalů, které pomáhají udržovat čistotu pohybových ploch a současně snižují nároky na ruční práci. Krmná dávka je předkládána jednou denně v ranních hodinách pomocí taženého krmného vozu Alima. Přestože se jedná o relativně jednoduchý systém, důležitou součástí výživy je individuální příkrm granulovaných směsí. Ten umožňuje reagovat na rozdílnou užitkovost jednotlivých krav, přičemž u nejprodukčnějších zvířat může dávka dosahovat až 11 kg granulí denně při produkci okolo 60 litrů mléka.
Zajímavým ukazatelem dlouhodobé úrovně managementu stáda je také průměrný počet laktací. Ten se v minulosti pohyboval okolo 4,2 laktace na krávu, v současnosti dosahuje přibližně 3,8 laktace. Přesto se stále jedná o velmi dobrý výsledek, který potvrzuje dobrou úroveň zdraví, reprodukce a celkového managementu stáda.
Přestože farma hospodaří na půdách horší kvality, dosahuje velmi zajímavých výsledků. Užitkovost se pohybuje kolem 12 000 kg mléka na krávu, obsah tuku dosahuje 4,3 % a obsah bílkovin 3,4 %.
Z rozborů objemných krmiv bylo patrné, že významná část produkčních výsledků farmy stojí právě na kvalitě píce. Travní senáže dosahovaly obsahu dusíkatých látek přes 21 % v sušině a současně vykazovaly vysokou stravitelnost vlákniny. Takto kvalitní objemné krmivo vytváří předpoklady pro vysoký příjem sušiny, stabilní bachorové prostředí a efektivní tvorbu mikrobiálního proteinu. V praxi se pak kvalita píce neprojevuje pouze v aktuální denní produkci mléka, ale také ve zdravotním stavu, reprodukci a dlouhověkosti stáda. Právě tato souvislost byla na farmě velmi dobře patrná.
Právě vysoká stravitelnost vlákniny umožňuje zvýšit příjem sušiny, podpořit produkci mikrobiálního proteinu a současně udržet stabilní bachorové prostředí. Výsledkem není pouze vyšší produkce mléka, ale také lepší reprodukce a delší životnost krav.
Na farmě se nacházelo devět krav s celoživotní produkcí přesahující 100 tisíc kilogramů mléka. Jedna z krav již na šesté laktaci překročila hranici 140 tisíc kilogramů.
Právě dlouhověkost bývá často lepším ukazatelem kvality managementu než samotná užitkovost. Kráva může dosáhnout vysoké produkce během jedné laktace, ale pouze dobře zvládnutá výživa, reprodukce a zdravotní management umožní opakovat vysokou produkci po řadu let.
Tomu odpovídají i další ukazatele. Somatické buňky se dlouhodobě pohybují okolo 120 tisíc buněk/ml a mezidobí dosahuje 378 dní. V podmínkách vysokoprodukčního holštýnského stáda jde o velmi dobré výsledky.
Velmi zajímavý byl také odchov telat. Každé tele dostává minimálně čtyři litry kvalitního mleziva během první hodiny života. Kvalita mleziva je pravidelně kontrolována refraktometrem a požadovaná hodnota činí minimálně 24 % Brix. Tento přístup přispívá k vytvoření kvalitní pasivní imunity a následně se promítá do zdravotního stavu telat i jejich růstu.
Díky intenzivnímu mléčnému programu dosahují telata přírůstků okolo 1100 g denně. To následně umožňuje zapouštění jalovic již ve věku 12–14 měsíců podle dosažené hmotnosti.
Právě zde je dobře vidět propojení jednotlivých částí systému. Kvalitní mlezivo ovlivňuje zdravotní stav telete, zdravotní stav ovlivňuje růst, růst ovlivňuje věk při zapouštění a věk při zapouštění následně ovlivňuje ekonomiku odchovu.
Přestože se obě navštívené farmy výrazně lišily velikostí, jejich úspěch stál na velmi podobných principech.
Ani jedna z nich nespoléhala na jediné technologické řešení nebo jednu „zázračnou“ krmnou komponentu. V obou případech bylo patrné, že vysoké výsledky vznikají kombinací kvalitní píce, stabilní krmné dávky, důsledného odchovu telat, dobrého reprodukčního managementu a vysokého komfortu zvířat.
Z pohledu českého chovatele byly nejzajímavější především tři oblasti. Za prvé důsledná práce s kvalitou objemných krmiv. Za druhé snaha o maximální stabilitu krmných dávek a bachorového prostředí. A za třetí propojení odchovu telat, reprodukce a následné produkce do jednoho funkčního systému.
Možná největším poznatkem celé exkurze bylo uvědomění, že vysoká užitkovost nevzniká ve stáji ani v dojírně. Vzniká již při sklizni objemných krmiv, pokračuje v porodně, odchovu telat, reprodukci a každodenní péči o krávy. Právě důslednost v těchto zdánlivých detailech byla společným jmenovatelem obou navštívených polských farem.
Na závěr bychom rádi poděkovali společnosti Lallemand Animal Nutrition za pozvání a výbornou organizaci celé exkurze. Možnost navštívit dva rozdílné, ale ve svém oboru velmi úspěšné podniky přinesla řadu cenných poznatků a praktických zkušeností, které lze využít i v podmínkách českých chovů. Velkým přínosem byla také možnost otevřené diskuse s chovateli a sdílení zkušeností přímo v provozu, kde bylo možné lépe pochopit nejen jednotlivá technologická řešení, ale i principy každodenního řízení stáda. Věříme, že podobná odborná setkání napomáhají šíření osvědčených postupů a přispívají k dalšímu rozvoji moderního chovu skotu. • *
Autor článku: Ing. Richard Langer, MIKROP ČEBÍN a. s.
